Obliba nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dle průzkumů výrazně klesá. Voliče nepotěšil už uvolňováním zákoníku práce či plánem zmrazit platy státních zaměstnanců. Nyní se veřejnost bouří proti stanovám, díky nimž by Macronova manželka Brigitte měla získat zvláštní status a dostávat peníze z veřejných rozpočtů. A vláda podle posledních zpráv ustupuje.
Proti návrhu prezidenta protestuje petice, která na internetu posbírala za dva týdny více než 284 tisíc podpisů. Macronová má v současnosti k dispozici skupinu dvou až tří spolupracovníků, dvě sekretářky a dva osobní strážce. To podle autorů textu adresovaného prezidentovi a premiérovi Édouardu Philippovi musí stačit.
V petici stojí, že v době, kdy se hovoří o úsporách a o morálce v politice, není důvod k tomu, aby manželka prezidenta dostávala peníze z veřejných zdrojů. O případném titulu první dámy by se podle signatářů mělo rozhodovat v referendu.
Vláda ale v současné chvíli tvrdí, že funkce Brigitte nebude politická, nýbrž má sloužit veřejnosti. Nemá získat ani oficiální titul první dámy a mít svůj vlastní plat.
Dosud žádná pravidla
Navrhované stanovy mají poprvé jasně definovat roli manželky prezidenta. Zveřejněn bude přesný počet zaměstnanců, kteří pro ni pracují, a celkové náklady pro francouzské daňové poplatníky.
V současné době ani francouzská ústava, ani protokol nestanoví žádná pravidla a manželky předchozích prezidentů se s tím ztotožnily. Jejich veřejná a charitativní práce je financována z ročního rozpočtu Elysejského paláce ve výši 5 až 7 milionů eur (až zhruba 202 milionů korun). Podle listu The Telegraph jde přímo na prezidentovu choť a její pomocníky kolem 496 tisíc eur (skoro 13 milionů korun).
Podle ankety společnosti YouGov zveřejněné v květnu si legislativní zakotvení role první dámy nepřeje 68 procent Francouzů.
„Brigitte Macronová má svou roli a povinnosti. Chceme být transparentní a načrtnout prostředky, které má k dispozici. Žádná změna ústavy, žádné nové financování, žádný plat pro Brigitte Macronovou (se nekoná). Ukončete pokrytectví!“ napsal vládní mluvčí Christophe Castaner na Twitteru.
Macron již ve volební kampani naznačoval, že jeho žena se bude veřejně angažovat, ale nebude placená z peněz daňových poplatníků.
Návrh vzbudil vlnu nevole i proto, že nyní je v parlamentu Macronův klíčový „morální zákon“ navržený v rámci protikorupčního tažení, který zakazuje ministrům a členům parlamentu zaměstnávat rodinné příslušníky. K přijetí legislativy bude třeba absolutní většiny v Národním shromáždění, tedy 289 z 577 hlasů a hlasování se zatím odkládá.
Zaměstnávání příbuzných zlomilo politický vaz i Fillonovi
Aféra se zaměstnáváním příbuzných za peníze daňových poplatníků stála nedávno pozici prezidentského favorita republikána Francoise Fillona. Ten byl ještě před volbami obviněn ze zpronevěry veřejných financí. Vyšetřující soudci tak učinili v rámci zkoumání údajně neoprávněných příjmů jeho manželky a dětí jako parlamentních asistentů.
Začátkem srpna průzkum institutu YouGov ukázal, že Macronova popularita poklesla oproti předchozímu měsíci o sedm procentních bodů. Jeho práci nyní schvaluje pouze 36 procent lidí. A podobně dopadly i jiné ankety. „V případě Emmanuela Macrona je to tak, že jeho popularita padá daleko výrazněji a rychleji než třeba už Sarkozyho nebo Hollanda,“ uvedl politolog Thomas Guénolé.
„Emmanuel Macron v květnu ohromil Francii z pozice politického outsidera a centristy, který oslovil voliče napříč politickým spektrem. Nyní však popularita mladého prezidenta prudce klesá. V průzkumech za měsíc ztratil sedm až deset procent, což je nejrychlejší pád od dob Jacquesa Chiraca. Zdá se, že francouzský románek s politickým nováčkem rychle ochabuje,“ okomentoval to na webu list The New York Times.
Pokles obliby šéfa Elysejského paláce, ale i premiéra nastal v době, kdy parlament ostře debatuje o reformě trhu práce a zákonech o etice ve veřejné správě. Kvůli rozpočtovým škrtům a sporům s Macronem zároveň v červenci rezignoval náčelník generálního štábu francouzské armády a vláda snížila příspěvky na bydlení.
Macronovi nepřilepšilo ani pompézní přijetí amerického a ruského prezidenta, upozorňuje The New York Times. Pozdvižení vyvolala také nekonzistentní vyjádření vlády ohledně slibované redukce daně z nemovitostí. Premiér nejprve řekl, že bude zaváděna postupně, po bouřlivých reakcích ale o týden později vyjádření změnil a slíbil zavedení do konce roku 2018.
„Tohle byl jeden z pilířů Macronovy politiky. A pak přijde prohlášení, že se uskuteční jen pomalu. Lidé si řekli, že přece jen šlo o prázdný předvolební slib,“ řekl Jérôme Fourquet z analytické společnosti IFOP. Podle něj má ale Macron na politické scéně stále pevnou pozici. „Pravice ani levice nemá žádného lídra, takže to (pokles popularity) musíme vnímat v širších souvislostech,“ dodal Fourquet.
