„Chceme najít společný směr,“ řekl Putin ve Versailles. Macrona pozval do Moskvy

Nahrávám video

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí odpoledne přijal hlavu ruského státu Vladimira Putina. Oba politici se setkali v paláci ve Versailles u příležitosti zahájení výstavy o ruském caru Petru I. Velikém. Společně jednali o situaci v Sýrii, na Ukrajině i o společném boji s terorismem. Shodli se na pokračující spolupráci.

„Dialog mezi Ruskem a Francií nikdy nepřestal. Neustále přežívá i v dnešní době,“ uvedl Macron v úvodu společné tiskové konference. Řekl, že i nadále chce vést s Ruskem konstruktivní dialog a spolupracovat například v otázce krize v Sýrii nebo terorismu.

Zdůraznil, že červenou linií ze strany Francie je použití chemických zbraní v Sýrii a dodal, že podobný vývoj by mohl vyvolat francouzskou odvetu. O její povaze se nezmínil.

Dalším tématem byla i situace na Ukrajině. Paříž si podle francouzského prezidenta přeje, aby se takzvaná normandská skupina, sdružující Francii, Rusko, Německo a Ukrajinu, setkala co nejdříve.

Podle Vladimira Putina se nevyhnuli ani komplikované a nebezpečné otázce jaderného programu KLDR. „Jsme naladěni hledat společná řešení problémů,“ uvedl Putin.

Nahrávám video

Před versailleským palácem provázela Putinův příjezd demonstrace, jejíž účastníci vyzývali k ukončení represí proti čečenským homosexuálům. Rusko, a zejména čečenský vládce Ramzan Kadyrov, jakékoli pronásledování popírají.

Sputnik a Russia Today? Podle Macrona nástroje propagandy

Macron novinářům řekl, že se v besedě s Putinem zmínil i o situaci v Čečensku, kde podle ochránců lidských práv dochází k pronásledování gayů. Putinovi prý řekl, že ohledně těchto otázek bude „neustále ve střehu“.

A během tiskové konference, kdy stál vedle ruského prezidenta, neváhal otevřeně označit prokremelská média Sputnik a Russia Today za nástroje falešné propagandy. „Pokud média šíří nehorázné lži, nejsou to novináři, ale nástroje něčího vlivu. A přesně to byl případ Sputniku a RT v kampani před prezidentskými volbami. Lhaly o mé osobě i o kampani, kterou jsem vedl,“ konstatoval Macron. 

Zavadil: Přijetí Putina ve Versailles je překvapivé

Jde o první setkání obou státníků po květnovém zvolení Macrona prezidentem a podle zpravodaje ČT Petra Zavadila tato návštěva je i není překvapivá. „Nový francouzský prezident se během kampaně netajil tím, že chce s Vladimirem Putinem vést dialog jako rovný s rovným, při kterém se nebude bát říct svému ruskému protějšku i takové názory, které se mu nebudou líbit,“ uvedl Zavadil.

„Překvapivé možná je to, že to přišlo tak rychle a že právě Putin je první státník, kterého Macron ve Francii přijme,“ dodal zpravodaj s tím, že překvapivé je samotné aranžmá návštěvy, tedy skutečnost, že Macron přijal Putina ve Versailles a ne v Elysejském paláci. „Dodává to setkání honosný ráz, ale zároveň mu to jakoby ubírá na důležitosti, když se nebude konat přímo v prezidentském paláci,“ domnívá se Zavadil. 

Versailles je nicméně velmi symbolické místo, kde se podepsala řada diplomatických smluv a dohod a pro francouzskou republiku má výsadní postavení. Macron chce podle některých expertů tímto prostředím Putinovi mimo jiné sdělit, že Francie je svrchovaná země, která si vede svou zahraniční politiku sama a není ve vleku žádné jiné mocnosti, konkrétně třeba Spojených států.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT ve Francii

Schůzka se konala ve stínu událostí z kampaně před francouzskými prezidentskými volbami. Macronův tým obvinil Rusko z hackerských útoků proti elektronickým účtům svých členů, což Moskva odmítá. Putin uvedl, že této otázce se během setkání vůbec nevěnovali a není podle něj ani co komentovat.

Putin zase přijal v březnu Macronovu soupeřku o prezidentské křeslo Marine Le Penovou, která chtěla vztahy s Ruskem výrazně zlepšit. Volala po zrušení protiruských sankcí, které zavedla EU po anexi Krymu, a schvaluje také samotný ruský zábor poloostrova s tím, že „byl vždy ruský“ a že současná ukrajinská vláda se k moci dostala ilegálně.

Putin k tomu na společné tiskové konferenci uvedl, že nešlo o první návštěvu Le Penové a že Moskvu navštěvuje pravidelně. „Proč bychom odmítali cizí politiky, kteří stojí o zlepšení vztahů s Ruskem?“ řekl ruský prezident novinářům.

Bývalý prezident Francois Hollande také loni v říjnu zrušil plánovanou návštěvu Putina, a to kvůli jeho podpoře syrskému režimu. Francouzská média před schůzkou mluvila o tom, že cílem setkání Macrona s Putinem bude překonání vzájemné nedůvěry.

„Logika síly“ Macronovi nevadí, urážky ano

„Mám respekt k Rusku a zvu Vladimira Putina v rámci diplomatických vztahů trvajících 300 let. Budu s ním mít náročný dialog a budu diskutovat o všech problémech,“ řekl Macron francouzskému nedělníku Le Journal du dimanche před schůzkou.

Francouzský prezident také uvedl, že prezidenti USA Donald Trump, Turecka Recep Tayyip Erdogan a Putin se řídí „logikou síly“. „To mi nevadí. Nevěřím ale v diplomacii veřejných urážek. Ve svých dvoustranných jednáních nicméně nikomu nenechávám nic projít. Jen tak si vydobýváme respekt,“ dodal Macron.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 45 mminutami

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 2 hhodinami

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 4 hhodinami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 5 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.