Šéf digitální sekce Macronovy kampaně potvrdil, že štáb vítěze prvního kola francouzských prezidentských voleb byl vystaven útokům hackerů napojených na Rusko. Elektronickou špionáž odhalila japonská protivirová společnost Trend Micro. Všechna napadení se ale údajně podařilo odvrátit. Moskva obvinění odmítá.
Macronovi chtěli ukrást hesla hackeři napojení na Rusko, potvrdila japonská firma
Zpravodaj ČT Zavadil: Hackerům se prý nepodařilo poštovní schránky prolomit (zdroj: ČT24)
Za útoky měla stát skupina Pawn Storm (Útok pěšcem), kterou podle amerických zpravodajských služeb řídí ruská špionáž. Útoky byly zaznamenány už loni v prosinci, v té době ovšem neměl Macronův štáb o jejich původu žádné důkazy.
Nezávislá zpráva Trend Micro nyní vypočítává 160 pokusů o elektronickou špionáž proti různým cílům. Hackeři se například pokoušeli získat hesla k účtům členů Macronova volebního štábu.
Macron vzešel z vlády, která na Moskvu kvůli Ukrajině uvalila sankce a odmítla jí dodat už zaplacené vojenské lodě. Politik také ze všech kandidátů nejhlasitěji hájí Unii.
Francouzští experti pečlivě sledovali jakékoli známky kybernetických útoků na první volební kolo. Už v lednu francouzský ministr obrany Le Drian varoval, že počet kybernetických útoků cílených na Francii v uplynulých třech letech dramaticky vzrostl.
Mnozí se obávali, aby se neopakoval americký scénář. Tajné služby v USA už dříve oznámily, že kampaň, která měla ovlivnit loňské prezidentské volby, nařídil přímo ruský prezident Vladimir Putin. Jejím cílem bylo podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit demokratickou kandidátku na prezidenta Hillary Clintonovou. Moskva to odmítá a mluví o „absurdních obviněních bez důkazů“.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault varoval, že v případě nějakého zásahu do voleb ze zahraničí může přijít odveta. „Nebudeme akceptovat žádné zásahy do našeho volebního procesu, a to ani ze strany Ruska, ani z jakéhokoli jiného státu,“ zdůraznil šéf diplomacie v polovině února.
Také v případě Francie ale Rusko popírá, že by s hackery mělo něco společného. „Je vyloučeno, že by Moskva hrála roli v těchto útocích, ať už k nim došlo, nebo ne. A jakákoli obvinění, že Moskva v tom nějakou roli sehrála, jsou absurdní,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Obavy přetrvávají i před druhým kolem francouzských voleb plánovaným na 7. května, v němž se Macron utká s šéfkou krajní pravice Marine Le Penovou. Ta chválí Putina a nechala se slyšet, že by Francie měla uznat Krym jako součást Ruské federace. Její Národní fronta před lety dostala půjčku devět milionů eur (249 milionů korun) od První česko-ruské banky, což vyvolalo v Evropě pozdvižení.