Zpravodaj ČT Zavadil: Hackerům se prý nepodařilo poštovní schránky prolomit
Nezávislá zpráva Trend Micro nyní vypočítává 160 pokusů o elektronickou špionáž proti různým cílům. Hackeři se například pokoušeli získat hesla k účtům členů Macronova volebního štábu.
Macron vzešel z vlády, která na Moskvu kvůli Ukrajině uvalila sankce a odmítla jí dodat už zaplacené vojenské lodě. Politik také ze všech kandidátů nejhlasitěji hájí Unii.
Francouzští experti pečlivě sledovali jakékoli známky kybernetických útoků na první volební kolo. Už v lednu francouzský ministr obrany Le Drian varoval, že počet kybernetických útoků cílených na Francii v uplynulých třech letech dramaticky vzrostl.
Mnozí se obávali, aby se neopakoval americký scénář. Tajné služby v USA už dříve oznámily, že kampaň, která měla ovlivnit loňské prezidentské volby, nařídil přímo ruský prezident Vladimir Putin. Jejím cílem bylo podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit demokratickou kandidátku na prezidenta Hillary Clintonovou. Moskva to odmítá a mluví o „absurdních obviněních bez důkazů“.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault varoval, že v případě nějakého zásahu do voleb ze zahraničí může přijít odveta. „Nebudeme akceptovat žádné zásahy do našeho volebního procesu, a to ani ze strany Ruska, ani z jakéhokoli jiného státu,“ zdůraznil šéf diplomacie v polovině února.
Také v případě Francie ale Rusko popírá, že by s hackery mělo něco společného. „Je vyloučeno, že by Moskva hrála roli v těchto útocích, ať už k nim došlo, nebo ne. A jakákoli obvinění, že Moskva v tom nějakou roli sehrála, jsou absurdní,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Obavy přetrvávají i před druhým kolem francouzských voleb plánovaným na 7. května, v němž se Macron utká s šéfkou krajní pravice Marine Le Penovou. Ta chválí Putina a nechala se slyšet, že by Francie měla uznat Krym jako součást Ruské federace. Její Národní fronta před lety dostala půjčku devět milionů eur (249 milionů korun) od První česko-ruské banky, což vyvolalo v Evropě pozdvižení.