Tajné služby: Kampaň, která měla ovlivnit prezidentské volby v USA, nařídil Putin

4 minuty
Zpravodaj ČT Řezníček o obsahu odtajněné zprávy: Putin měl na Clintonovou spadeno, protože podle něj stála za protesty proti jeho osobě
Zdroj: ČT24

Kampaň, která měla ovlivnit loňské prezidentské volby ve Spojených státech, nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Jejím cílem bylo podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit demokratickou kandidátku na prezidenta Hillary Clintonovou. Uvádějí to americké tajné služby v odtajněné části zprávy o ruském vměšování do amerických voleb. Moskva dosud obvinění z ovlivňování amerických voleb popírala.

„Vyhodnotili jsme, že Putin a ruská vláda dávali jasnou přednost nově zvolenému prezidentu Trumpovi,“ píše se ve zprávě tajných služeb USA. „Rovněž jsme vyhodnotili, že Putin a ruská vláda usilovali o to pomoci zvolenému prezidentu Trumpovi v jeho šancích na zvolení, jestliže to bude možné, tím, že zdiskreditují ministryni Clintonovou,“ píše se rovněž v úvodu zprávy.

Tajné služby zároveň dodávají, že konkrétně s tímto úsudkem souhlasí všechny tři agentury - Ústřední zpravodajská služba (CIA), Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i (Národní bezpečnostní agentura) NSA.

Americké tajné služby ve zprávě dále uvádějí, že množství ruských aktivit bylo v poslední době mnohem větší než v dřívější době. „Ruské zpravodajské služby podnikly kybernetické operace proti cílům spojeným s prezidentskými volbami v roce 2016. Byly mezi nimi cíle spojené s oběma hlavními politickými stranami,“ píše se ve zprávě.

Rusko prý využilo i WikiLeaks

Podle zprávy ruští diplomaté před americkými volbami veřejně odsuzovali volební proces v USA a byli připraveni veřejně zpochybnit platnost výsledků. Přístup Moskvy se vyvíjel podle toho, jak se vyvíjela kampaň obou hlavních prezidentských kandidátů. „Když se Moskvě zdálo, že ministryně Clintonová nejspíš volby vyhraje, ruská kampaň se začala více zaměřovat na podkopání jejího budoucího prezidentství,“ uvádí se v dokumentu.

Ruská vojenská rozvědka (GRU) poskytla podle zprávy serveru WikiLeaks materiály, které získala hackerským útokem na demokratické politiky. Zakladatel serveru Julian Assange dosud tvrdil, že dokumenty neměl od Rusů. Zpráva také potvrdila, že Rusko v rámci své dezinformační kampaně využívalo i státní agentury a média, placené uživatele sociálních sítí či internetové trolly.

2 minuty
Putin chtěl podle amerických tajných služeb ovlivnit volby
Zdroj: ČT24

Útoky výsledky voleb neovlivnily, zní od Trumpa i Ryana

Ruské „zasahování“ do loňských voleb ihned důrazně odsoudil republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan. Rusko „se zjevně snažilo zasahovat do našeho politického systému,“ uvedl. Stejně jako Trump nicméně prohlásil, že toto vměšování neovlivnilo výsledek voleb a že republikánský kandidát zvítězil „spravedlivě a řádně“.

Podle Trumpa i tajné služby velmi jasně uvedly, že není absolutně žádný důkaz o tom, že by hackerské útoky měly na výsledky voleb vliv. Dodal, že jediný důvod, proč se pořád diskutuje o napadení počítačů vedení demokratů, je, že porážka demokratů byla tak velká, že jsou ve velkých rozpacích.

Demokratický poslanec Adam Schiff z výboru pro kontrolu zpravodajských služeb uvedl, že zpráva jasně uvádí, že ruské zasahování bylo řízeno přímo prezidentem Vladimirem Putinem a cílem této kampaně bylo nejen „vyvolat nesváry“ ve Spojených státech, ale byla rovněž motivována touhou zvýšit volební šance Donalda Trumpa.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tajné služby USA již dříve uvedly, že hackerské útoky, které zasáhly do amerických prezidentských voleb, posvětilo ruské vedení. Rusové podle šéfů tajných služeb také šířili falešné informace na sociálních sítích a na internetu, aby vyvolali zmatek a pochyby, a oslabili tak Západ.

Část zprávy o ruském vměšování do amerických voleb byla odtajněna krátce po schůze Donalda Trumpa s představiteli tajných služeb. Trump po schůzce uvedl, že žádný hackerský útok z Ruska, Číny či odjinud nijak neovlivnil výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech.

Moskva důsledně popírá veškerá obvinění, že by se za pomoci počítačových pirátů a krádeží elektronických dokumentů pokoušela ovlivnit loňské americké prezidentské volby ve prospěch soupeře demokratické kandidátky Hillary Clintonové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...