Šéf tajných služeb USA: Ruské zásahy do voleb v roce 2016 byly agresivnější než za studené války

Nahrávám video
Zpravodaj ČT: Tajné služby zatím nepřinesly konkrétní důkazy
Zdroj: ČT24

Rusko je kvůli jeho „vysoce sofistikovanému programu pro kybernetické útoky“ velkou hrozbou pro americké zájmy, varují zástupci tajných služeb USA ve společném prohlášení. Zakladatel WikiLeaks Julian Assange přímo ohrozil životy amerických občanů, prohlásil šéf tajných služeb James Clapper. Zpravodajské služby prý získaly po listopadových volbách nezvratný důkaz o tom, že Rusko poskytlo elektronické dokumenty Demokratické strany portálu WikiLeaks. Ten je poté zveřejnil.

Povolení k zásahu prý mohlo dát jen Rusko

Clapper je odhodlán kvůli kybernetickým útokům svědčit v Kongresu ještě nejméně čtyřikrát. Rozhodnutí současného prezidenta vyhostit desítky ruských diplomatů v odvetě za tyto ruské zásahy bylo podle něj uděláno na základě „konsenzuálního pohledu napříč (zpravodajskými) úřady“.

K hackerským akcím prý existovalo mnoho motivů. „Rusko je plnohodnotný hráč v kybernetickém prostoru, který představuje závažnou hrozbu pro americkou vládu, vojenskou, diplomatickou a obchodní infrastrukturu. Domníváme se, že jedině nejvyšší ruští představitelé mohli povolit krádeže a zveřejnění údajů spjatých s americkými volbami,“ sdělili ředitel Clapper, ředitel Národní bezpečnostní agentury (NSA) Michael Rogers a náměstek ministra obrany pro tajné služby Marcel Lettre.

Rusové mají dlouhou historii vměšování do voleb. Jejich a jiných lidí. To sahá až do 60. let, do dob rozkvětu studené války. Nemyslím si ale, že bychom se někdy setkali s agresivnější a přímější kampaní zásahů do našeho volebního procesu, než jsme viděli v tomto případě.
James Clapper
šéf amerických zpravodajských služeb
Nahrávám video
Ruské počítačové programy ohrožují USA, tvrdí tajné služby
Zdroj: ČT24

Americké tajné služby jsou o tom, že Rusko stojí za hackerským útokem, který uškodil demokratické kandidátce Hillary Clintonové před volbami, přesvědčeny již delší dobu. Zatím ale nemohly prokázat, jak Rusové postupovali dál. 

Wikileaks se mělo dostat k materiálům přes „třetí stranu“

Nyní však jejich představitelé hovoří o nových důkazech, které přímo propojují Moskvou organizované kybernetické zločince se skupinou, jež i v minulosti stála za zveřejněním řady tajných informací amerických úřadů.

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange popřel, že by získané informace pocházely od ruské vlády. Nepopřel však, že se k nim dostala jeho organizace přes zprostředkovatele. „Naším zdrojem není ruská vláda. Není to úřad žádného státu,“ řekl v úterý v rozhovoru s televizí Fox News Assange, jenž se kvůli obavám z možného vydání do USA dlouhodobě ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně.

Nastupující americký prezident Donald Trump zprávy tajných služeb o údajných ruských hackerských útocích opět zpochybnil a postavil se za Assange. „Nečestná média ráda tvrdí, že mám dohodu s Assangem – špatně. Lžou, aby to vypadalo, že jsem proti zpravodajcům, i když jsem ve skutečnosti jejich velkým fanouškem!“ konstatoval Trump na Twitteru.

Trumpův mluvčí: Restrukturalizaci zpravodajských agentur nechystáme

Trump opakovaně polemizuje s představiteli CIA a dalších amerických bezpečnostních složek, podle nichž se hackeři organizovaní ruskými rozvědkami pokoušeli ovlivnit volby v jeho prospěch. Několikrát prohlásil, že pachatele nelze přesně vystopovat a že za útoky na počítače Demokratické strany mohl stát kdokoli. 

Trumpův mluvčí Sean Spicer ve čtvrtek popřel mediální zprávy o tom, že nově zvolený prezident má v plánu restrukturalizovat národní zpravodajské agentury. Tyto zvěsti označil za „stoprocentně nepravdivé“. „Všechny přechodové aktivity jsou pro účely shromažďování informací a všechny diskuse jsou orientační,“ konstatoval.

Šéf tajných služeb Clapper v této souvislosti uvedl, že obdržel „řadu znepokojivých reakcí“ ze strany zahraničních vlád kvůli hanění zpravodajské komunity. V pátek čeká Trumpa setkání se zástupci zpravodajců, kteří s ním kauzu proberou.

McCain: Ruské hackerské útoky jsou válečným činem

Americký republikánský senátor John McCain, který je znám svou krajní nedůvěrou vůči Rusku, znovu označil údajné ruské hackerské útoky před prezidentskými volbami v USA jako válečný čin.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Je to válečný akt,“ řekl McCain, jenž podle agentury AFP často nazývá ruského prezidenta Vladimira Putina násilníkem a vrahem. McCain, který je od roku 2014 na seznamu osob pod ruskými sankcemi v reakci na stejný seznam sestavený Američany po ruské anexi ukrajinského Krymu, obvinil Moskvu ze snahy podkopat americkou demokracii.

„Když se někdo pokouší zničit základy demokracie, pak ničí zemi,“ upozornil 80letý senátor. „Neříkám, že se jedná o jaderný útok. Já jen říkám, že když někdo útočí na základní struktury země, tak se jedná o válečný akt,“ dodal. 

McCain hovořil o hackerských útocích jako o válečném činu naposledy koncem loňského roku. Řekl přitom, že Rusko musí být připraveno zaplatit cenu za kybernetické útoky na USA. Upozornil také, že na Rusko je možné uvalit mnoho sankcí, včetně restrikcí týkajících se finančních institucí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 13 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...