Americká vláda obvinila Rusko z odpovědnosti za hackerské útoky na servery Demokratické strany a z pokusů ovlivnit americké prezidentské volby. Obvinění obsahuje společné prohlášení ministerstva vnitřní bezpečnosti a ředitele zpravodajských služeb USA Jamese Clappera. Rusko vzápětí označilo obvinění za nesmyslné.
Spojené státy veřejně obvinily Rusko z hackerských útoků a maření voleb
Zpravodajská komunita v USA je přesvědčena, že nedávné kybernetické útoky na americké občany a instituce, včetně politických organizací USA, inspirovala ruská vláda, uvádí se v prohlášení. „Vzhledem k rozsahu těchto kroků jsme přesvědčeni, že jedině nejvýše postavení ruští činitelé mohli takové aktivity schválit,“ stojí v dokumentu.
Rusko mluví o protiruské hysterii
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil podle agentury Interfax obvinění ze strany USA za nesmyslné. „Naše webové stránky registrují den co den desetitisíce hackerských útoků,“ konstatoval Peskov.
Obvinění z hackerských útoků a ze snahy ovlivnit prezidentské volby v USA následně odmítlo i ruské ministerstvo zahraničí. Náměstek ministra Sergej Rjabkov uvedl, že páteční obvinění jsou naprosto nepodložená. Podle něj se buď americká vláda důkazy vůbec nezabývá, anebo je vymýšlejí ti, kdo „nyní ve Washingtonu realizují zjevnou politickou objednávku a intenzivně pokračují v bezprecedentní protiruské hysterii.“
„Toto bičování emocí ohledně ,ruských hackerů‘ je využíváno v americké volební kampani a současná americká vláda se zapojením do tohoto boje neštítí používat podlé triky,“ napsal náměstek ministra zahraničí. Zároveň zopakoval nabídku, kterou Moskva učinila Washingtonu už loni, ke konzultacím ohledně společného boje proti kybernetické kriminalitě.
Počátkem září vyšetřovatelé FBI oznámili, že hackeři v minulých měsících vykradli e-mailové schránky představitelů Demokratické strany. Z korespondence, kterou následně zveřejnil server WikiLeaks, vyplynulo, že vedení demokratů dávalo ve stranických primárkách přednost nynější kandidátce na prezidentku Hillary Clintonové před jejím soupeřem Berniem Sandersem. Odhalení vyvolalo v USA skandál.
Hackeři měli údajně spadeno i na republikány
Už v srpnu americká média uvedla, že terčem hackerského útoku se stali i republikáni. Útočníci měli umístit škodlivý software do počítačů pracovníků kampaně republikánského kandidáta Donalda Trumpa.
Osmnáct amerických států koncem září požádalo federální ministerstvo vnitřní bezpečnosti o pomoc při zajištění volebních systémů proti kybernetickému útoku. Kromě FBI incident vyšetřovala i Národní agentura pro bezpečnost (NSA). Bílý dům dosud Moskvu za hackerské útoky nekritizoval, i když z pokusů o ovlivnění amerických prezidentských voleb obvinila Rusko skupina vlivných amerických kongresmanů.
Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou napjaté i kvůli situaci v Sýrii. I když obě velmoci do tamního konfliktu vstoupily s deklarovaným cílem bojovat proti radikálním skupinám, zejména proti Islámskému státu, USA podporují protivládní povstalce snažící se svrhnout prezidenta Bašára Asada, zatímco Rusko vojensky pomáhá silám věrným Asadovi.
Rjabkov v této souvislosti kritizoval šéfa americké diplomacie Johna Kerryho za jeho prohlášení, že ruské a syrské akce v tamní občanské válce, včetně bombardování nemocnic, volají po vyšetřování válečných zločinů. Takové poznámky jsou nepřijatelné a Moskva je zklamaná tím, že slyší „nové typické nároky USA na to, že jsou globálním soudcem,“ uvedl mimo jiné Rjabkov podle agentury Interfax.