Téma Francouzské volby

Povolební Francie je stále v patové situaci a prezident Macron s řešením nespěchá

V nedávných francouzských parlamentních volbách nikdo nezvítězil, což uznal i prezident Emmanuel Macron. Ten nyní s řešením situace nijak nespěchá a v čele vlády přechodně zůstává Gabriel Attal. Levicová i krajně pravicová opozice kritizují prezidenta za nečinnost.
13. 7. 2024|

Patová Francie, energická Británie, hodnotí pozorovatelé povolební vývoj

Není vyloučené, že přesně za rok budou další parlamentní volby a může se stát, že extrémní pravici narostou další procenta, řekla v Událostech, komentářích režisérka a spisovatelka Andrea Sedláčková k volbám ve Francii s tím, že v zemi obecně vládnou emoce. Britský velvyslanec Matt Field zmínil, že naopak v Británii se vláda po volbách ustanovila velmi rychle, jak bývá obvyklé. Podotkl, že Britové situaci ve Francii velmi pečlivě sledují.
9. 7. 2024|

Rozšiřují se části Francie, kde platí právo šaría. Znám Francouze, kteří už ze země utekli, říká Eichler

Analytik z Ústavu mezinárodních vztahů a odborník na Francii Jan Eichler v Interview ČT24 prohlásil, že předseda Národního sdružení Jordan Bardella má vstup do velké politiky ztížený nedokončeným vysokoškolským vzděláním. Lídr Nové lidové fronty, která volby ve Francii vyhrála, Jean-Luc Mélenchon, je podle Eichlera vynikající rétor, funkce premiéra by ale pro muže jeho věku mohla být náročná. Mezi ním a prezidentem Emmanuelem Macronem prý vládne animozita. Bude podle něj vzrůstat význam tématu bezpečnosti. „Rozšiřuje se počet částí Francie, kde už neplatí ústava, kde neplatí zákony republiky a platí tam právo šaría,“ říká Eichler.
8. 7. 2024|

Nejvíce mandátů získala ve francouzských volbách levice, nikdo nemá většinu

Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat se 188 mandáty. Následuje aliance Společně, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, se 161 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít 142 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 zákonodárců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné tamním ministerstvem vnitra v noci na pondělí.
8. 7. 2024Aktualizováno8. 7. 2024, 22:20|

Vítěz francouzských voleb vznikl „za pět minut dvanáct“. Nesourodost ztěžuje levici cestu do vlády

Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) překvapivě vyhrála francouzské parlamentní volby, jestli a v jaké podobě se bude podílet na vládě, je ale zatím nejisté. Před hlasováním sice na poslední chvíli překonala měsíce trvající rozpory a sjednotila se v jeden subjekt, stále je ale vnitřně velmi nesourodá. Nejen centristické hnutí Společně prezidenta Emmanuela Macrona, které zřejmě bude s levicovou koalicí vyjednávat o vládě, ale i někteří členové Nové lidové fronty mají problém s jejím nejsilnějším členem – krajně levicovým hnutím Nepodrobená Francie (LFI) Jeana-Luca Mélenchona.
8. 7. 2024Aktualizováno8. 7. 2024, 18:32|

Francie je v neznámu, komentuje volby tisk

Francouzští voliči znovu řekli ne Marine Le Penové a její krajně pravicové straně Národní sdružení (RN), kdo ale bude po parlamentních volbách Francii vládnout, jasné není, komentují francouzské deníky výsledky voleb, které zanechaly dolní komoru parlamentu bez jasné většiny. Francie se podle analýz ocitla v neznámé situaci, prezident Emmanuel Macron nyní bude muset jednat o vládě se svými oponenty. Německá média výsledek hlasování hodnotí jako úlevu, upozorňují ale na to, že pro utvoření kabinetu je nutný vznik koalice, což se Francie musí po volbách „teprve obtížně naučit“.
8. 7. 2024|

Macron odmítl demisi francouzského premiéra Attala

Francouzský premiér Gabriel Attal přijel po prohraných volbách do Elysejského paláce podat demisi. Prezident Emmanuel Macron ji odmítl, ponechal jej ve funkci a požádal ho, aby nadále zajišťoval chod země. S odkazem na vyjádření prezidentské kanceláře o tom informovala francouzská média.
8. 7. 2024|

Francouzské volby nečekaně vyhrál levicový blok. Premiér Attal podá demisi

Francie zažívá nečekaný zvrat. Vítězem ve druhém kole parlamentních voleb je levicový blok Nová lidová fronta. Koalice získala podle údajů ministerstva vnitra nejméně 178 křesel. Macronův vládní tábor Společně skončil druhý s nejméně 150 poslanci. Krajně pravicové Národní sdružení (RN), které bylo pokládáno za favorita, skončilo až třetí, dosáhlo na nejméně 125 mandátů. Žádný z bloků však nemá většinu v dolní komoře parlamentu. Dosavadní premiér Gabriel Attal (Společně) večer oznámil, že podá v pondělí demisi.
7. 7. 2024Aktualizováno8. 7. 2024, 01:55|

Francie míří k nejvyšší volební účasti za dekády. Levice v průzkumech posílila

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.
7. 7. 2024Aktualizováno7. 7. 2024, 18:39|
  • Volby do dolní komory francouzského parlamentu jsou dvoukolové. První kolo se letos koná 30. června, druhé pak 7. července.
  • Volební systém se řídí ústavou z roku 1958. Francie má 49 milionů registrovaných voličů a z každého z 577 obvodů vzejde jeden poslanec. V zemi neexistuje povinnost volit. Hranice aktivního volebního práva je 18 let, pasivního 23 let.
  • Pokud žádný z kandidátů v prvním kole nezíská ve volebním obvodu přes 50 procent hlasů, postupují do druhého kola dva s nejvyšším počtem hlasů spolu se všemi kandidáty, kteří získali podporu nejméně 12,5 procenta registrovaných voličů. Ten kandidát, který obdrží ve druhém kole nejvíc hlasů, pak získá poslanecké křeslo.
  • Politický systém ve Francii je hybridní, poloprezidentský. Prezident řídí i vládu v čele s premiérem, ale jen pokud má většinu v parlamentu. Absolutní většina vyžaduje nejméně 289 křesel. Pokud ji hlava státu nemá, většina pravomocí připadne předsedovi vlády, zatímco prezident má nadále hlavní slovo jen v zahraničních otázkách.
  • Zdroj: Politico, ČTK