Francouzské volby

Francii čeká v neděli první kolo předčasných parlamentních voleb. Jadernou mocnost, která je členem EU a NATO, by poprvé mohlo vést krajně pravicové Národní sdružení (RN), což zneklidňuje Brusel i podnikatele. Průzkumy dávají šanci i levicové alianci, kde však mají také největší zastoupení extremisté. Prezident Emmanuel Macron oba kraje politického spektra kritizuje. Podle expertů je nejhorším scénářem pat, kdy žádná koalice nezíská absolutní většinu. Francii nakonec nejspíš čeká kohabitace. Volit se chystá nejvíc lidí za dvě dekády.

Kampaň před prvním kolem předčasných francouzských parlamentních voleb vrcholí. Prezident Emmanuel Macron vyzývá Francouze, aby v hlasování odmítli extremismus. Průzkumy ale naznačují, že vláda se bez zástupců krajní pravice nebo krajní levice nesestaví. První kolo voleb se uskuteční už v neděli 30. června, druhé kolo o týden později.

Centristické hnutí Republika v pohybu (REM) prezidenta Emmanuela Macrona vyhrálo druhé kolo parlamentních voleb. Vítězství, které mu podle zpřesňujících se odhadů výsledků přineslo pohodlnou nadpoloviční většinu míst v Národním shromáždění, ale nebylo tak přesvědčivé, jak předpovídaly předvolební průzkumy. Spolu se spojenci má dosáhnout na zhruba 361 mandátů v dolní komoře, kde zasedá 577 poslanců. Podle průzkumů měl přitom šanci na stovku dalších křesel. Na vině je podle všeho i rekordně nízká účast voličů, která předběžně nedosáhla ani 44 procent, což je nejméně za celou dobu existence páté republiky.

Tradiční dělení na levici a pravici nerespektuje, sama se označuje za stranu progresivní, která do politiky přináší zcela nové tváře. Republika v pohybu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona chce být zkrátka jiná. Možná právě díky tomu sklízí úspěchy už po pouhém roce fungování.

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce prodloužit trvání výjimečného stavu v zemi až do 1. listopadu. Po setkání bezpečnostní rady státu o tom informoval Elysejský palác. Výjimečný stav platí ve Francii od teroristických útoků v Paříži z 13. listopadu 2015, které si vyžádaly 130 obětí. Macron už také pracuje na zákonech, které by měly bezpečnost v zemi posílit natrvalo.

Nový francouzský prezident Emmanuel Macron chce s novou vládou co nejdřív začít posilovat bezpečnost ve Francii. Vedle posílení policejních složek by měl nově vzniknout i jakýsi generální protiteroristický štáb přímo v Elysejském paláci. Za mimořádně důležitou první frontu v potírání teroru pak považuje vojenskou operaci v Mali.

Ve Francii byla představena vláda nového prezidenta Emmanuela Macrona. Ten si do svého týmu vedeného premiérem Edouardem Philippem vybral zástupce z různých částí politického spektra, tedy osobnosti z řad republikánů, socialistů i centristů. Místo ministra zahraničí a ministra pro Evropu zaujme dosavadní šéf resortu obrany v Hollandově kabinetu, Jean-Yves Le Drian. Ministrem hospodářství se stane pravicový, proevropsky zaměřený politik Bruno Le Maire.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval šéfem nové vlády pravicového starostu Le Havre, šestačtyřicetiletého Édouarda Philippa. Jde o první z klíčových rozhodnutí nového prezidenta, který se úřadu ujal v neděli. Philippe je nyní také poslancem za pravicové Republikány. Dříve patřil do týmu bývalého premiéra Alaina Juppého.

Emmanuel Macron, který v prezidentských volbách minulý týden zvítězil nad nacionalistkou Marine Le Penovou, se oficiálně ujal úřadu francouzského prezidenta. Během slavnostní ceremonie v Elysejském paláci mu funkci předal její dosavadní vykonavatel, socialista Francois Hollande. Devětatřicetiletý centrista se tak stává historicky nejmladším přímo zvoleným prezidentem Francie.

Uzákonění homosexuálních sňatků, zavedení daně pro bohaté, klimatická dohoda či zásahy v Sýrii a Mali. I to se během pěti let podařilo prosadit francouzskému prezidentu Francoisi Hollandovi, který teď předá žezlo Emmanuelu Macronovi. Hollande se loučí jako nejméně oblíbený prezident v novodobé historii Francie. Mohly za to hlavně neúspěšný boj s vysokou nezaměstnaností a milostné pletky. Po řadě atentátů v zemi trvá výjimečný stav.

Nový francouzský prezident Emmanuel Macron se v pondělí v Berlíně sejde s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Půjde o jeho první zahraniční cestu v úřadu, funkce francouzské hlavy státu se ujme v neděli. O setkání obou politiků v Berlíně informoval mluvčí německé vlády Steffen Seibert.

Hnutí zvoleného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona představilo většinu kandidátů pro nadcházející parlamentní volby. Více než polovina uchazečů vzešla z občanské společnosti a dosud nevykonávala žádnou politickou funkci, jak Macron dříve slíbil. Bývalý socialistický premiér Manuel Valls, jenž nedávno oznámil, že Macronovu stranu posílí, nakonec nominován nebyl. Hnutí ale proti němu nepostaví svého kandidáta.

Konec vlády francouzského prezidenta Françoise Hollanda se rychle blíží. Vítězi voleb Emmanuelu Macronovi předá moc už v neděli. Tento týden se pro něj nese ve znamení derniér. Ve středu ho čekalo v Elysejském paláci poslední zasedání vlády, krátce nato i poslední oficiální projev na oslavě zrušení otroctví. I tam ho už doprovázela příští hlava státu.

Francouzi ukázali, že se poučili z americké prezidentské kampaně, při níž vnikli hackeři do počítačů Demokratické strany. Technologický tým nyní již zvoleného prezidenta Emmanuela Macrona vytvořil desítky falešných e-mailových účtů i s dokumenty, aby útočníky zmátl a zpomalil – a ti za sebou zanechali stopy. Píše o tom list The New York Times (NYT). Stejně jako v případě USA útočili zřejmě ruští hackeři.

Neteř poražené krajně pravicové prezidentské kandidátky Marine Le Penové Marion se rozhodla ve 27 letech na nějakou dobu ukončit svou politickou kariéru. O poslankyni za francouzskou Národní frontu (FN) se přitom dosud uvažovalo jako o budoucí šéfce strany.

S hnutím nově zvoleného prezidenta Emmanuela Macrona bude před volbami spolupracovat socialistický expremiér Manuel Valls. Televizi RTL řekl, že se na kandidátce uskupení hodlá ucházet o svolení.

Nový francouzský prezident se ze svého triumfu asi nebude mít čas dlouho radovat, čeká ho řada výzev. Centrista Emmanuel Macron nasliboval hodně změn: Od sjednocení národa přes ekonomické reformy, zajištění bezpečnosti až po změny Unie.

Nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron bude formálně uveden do úřadu v neděli 14. května, oznámil odstupující prezident Francois Hollande. Macron hned den po zvolení okusil státnické povinnosti - společně s Hollandem položil květiny k hrobu neznámého vojína a uctil památku válečných obětí. Liberál Macron porazil v sobotních volbách svou krajně pravicovou soupeřku Marine Le Penovou ziskem dvou třetin odevzdaných hlasů.

„Navrhnu zahájení hluboké transformace našeho hnutí, abychom vytvořili novou politickou sílu.“ Tak reagovala na vítězství Emmanuela Macrona poražená kandidátka na francouzského prezidenta Marine Le Penová. Její Národní fronta se podle ní musí přiblížit očekáváním ještě většího počtu Francouzů.

Téměř jednobarevnou volební mapu vytvořilo druhé kolo hlasování o prezidentovi Francie, kde nezávislý proevropský centrista Emmanuel Macron ovládl naprostou většinu departementů. Krajně pravicovou Marine Le Penovou chtěly jen dvě bašty na severu země. Macron výrazně bodoval ve městech a v regionech s vyšším procentem vysokoškolsky vzdělaných a bohatších lidí. Le Penové se dařilo spíš v průmyslových oblastech zasažených krizí.

Vítězství proevropského kandidáta Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách přispěje k posílení eura i české koruny, shodují se oslovení analytici. Podle nich trhy Macronovo vítězství očekávaly, a jeho dopad je proto v kurzech akcií a měn do značné míry zohledněn už nyní. Euro vůči dolaru mírně oslabilo, česká koruna k euru i dolaru posílila.

Francouzi zvolili novým prezidentem liberála Emmanuela Macrona, který získal 66,1 procenta hlasů. Kandidátka krajní pravice Marine Le Penová získala 33,9 procenta – svou porážku uznala už před uzavřením volebních místností a svému soupeři pogratulovala. Macron prohlásil, že chce sjednotit rozdělený národ a bránit zájmy Francie i Evropy. Novému francouzskému prezidentovi už blahopřáli i státníci z Evropy, představitelé EU a prezident USA Donald Trump.

Vítězství centristy Emmanuela Macrona je sice určitou nadějí, ale pro řadu lidí byl bývalý investiční bankéř jedinou možností, jak zabránit výhře krajní pravice, proto pro něj bude těžké si Francouze svým programem získat. Tak komentují francouzská média Macronovu výhru. Podle německých listů se podařilo odvrátit katastrofu, i ony ale varují, že prezident může narazit se svými plány v parlamentu.

Emmanuel Macron krátce po svém volebním vítězství prohlásil, že Francie otevírá novou kapitolu svých dějin, která bude ve znamení naděje a důvěry. Občanům slíbil více solidarity se sociálně slabšími a označil za svůj stěžejní úkol vrátit více morálky do politiky. V projevu před 20 tisíci příznivci před muzeem Louvre také poděkoval i těm, kteří pro něj hlasovali, aby zabránili ve vítězství krajně pravicové političce Marine Le Penové. Upozornil ale, že zůstane věrný svým politickým slibům.