Francie zažívá nečekaný zvrat. Vítězem ve druhém kole parlamentních voleb je levicový blok Nová lidová fronta. Koalice získala podle údajů ministerstva vnitra nejméně 178 křesel. Macronův vládní tábor Společně skončil druhý s nejméně 150 poslanci. Krajně pravicové Národní sdružení (RN), které bylo pokládáno za favorita, skončilo až třetí, dosáhlo na nejméně 125 mandátů. Žádný z bloků však nemá většinu v dolní komoře parlamentu. Dosavadní premiér Gabriel Attal (Společně) večer oznámil, že podá v pondělí demisi.
Francouzské volby nečekaně vyhrál levicový blok. Premiér Attal podá demisi
Exit polly odhadovaly, že Nová národní fronta dosáhne možná i na více než 200 křesel v Národním shromáždění, dolní komoře francouzského parlamentu, i se 178 poslanci se ale levicový blok podle deníku Le Monde stal vítězem voleb. Národní shromáždění má 577 míst, většinu tedy nezískalo žádné uskupení. Francii nyní zřejmě čeká náročné vyjednávání o složení vlády. Ústava prezidentovi neukládá, do kdy musí pověřit nového premiéra jejím sestavením. Podle médií mohou vyjednávání trvat přinejmenším několik dní. Nově zvolený parlament se poprvé sejde ve čtvrtek 18. července. Volební účast byla zhruba 67 procent, tedy nejvyšší za posledních 40 let.
Bezprostředně po uzavření volebních místností a zveřejnění prvních odhadů ve 20 hodin se ujal slova Jean-Luc Mélenchon, lídr krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI), která je nejsilnějším hráčem levicového bloku. Výsledek voleb je podle Mélenchona obrovskou úlevou pro miliony Francouzů a levice zachránila republiku. Mélenchon pak žádal odstoupení premiéra Gabriela Attala a jmenování vlády v čele s LFI.
„Francie dnes večer řekla ne nástupu RN k moci,“ prohlásil šéf Socialistické strany Olivier Faure. Odmítl, že by se jeho strana, která je členem levicového bloku, zapojila do jakékoliv názorově nejednotné vlády, čímž v podstatě stejně jako Mélenchon vyloučil spolupráci s Macronovým táborem, píše Le Monde. Šéfka strany zelených, kteří jsou rovněž v levicovém bloku, Marine Tondelierová, uvedla, že ve volbách zvítězila společenská spravedlnost, životní prostředí a lid.
Prezident Emmanuel Macron podle svého okolí vyzval před zveřejněním oficiálních výsledků ke zdrženlivosti, protože odhady podle něj neodpovídají na otázku, kdo bude vládnout. Prezident bude respektovat vůli lidu, počká ale na definitivní výsledky, uvedl také podle Reuters Elysejský palác. Macron se v neděli večer veřejně nevyjádřil, ve středu nejspíše pak odcestuje na summit NATO do Washingtonu.
Speciál ČT24: Francouzi volí nový parlament (zdroj: ČT24)
Premiér Attal v reakci na odhadované výsledky oznámil, že podá demisi. Ocenil, že ve volbách nezískala většinu „žádná extremistická strana“, což připisuje „francouzskému duchu“. Distancoval se také od Macrona. „Ukažme, jaká je velikost a síla naší země,“ řekl.
Národní sdružení věří v budoucí vítězství
Kandidát na premiéra za RN Jordan Bardella vyjádřil v proslovu svou frustraci z výsledku, podle něj byl francouzský lid „připraven“ o vítězství Národního sdružení. Zkritizoval opozici, která se vůči jeho straně zformovala. „Tyto aliance dnes večer vrhají Francii do náruče krajní levice Jeana-Luca Mélenchona,“ prohlásil.
Šéfka poslanců za RN Marine Le Penová, která svůj mandát obhájila už v prvním kole, poukázala na nárůst počtu mandátů pro RN ve srovnání s volbami v roce 2022. Macron je podle Le Penové v neudržitelné situaci a vítězství RN bylo teď jen oddáleno.
Analytik Českého rozhlasu Filip Nerad si myslí, že vzhledem k obtížné situaci, která Francii po volbách nejspíš čeká, může Le Penová přece jen z výsledků voleb těžit. „Může to být voda na mlýn její prezidentské kandidatury v roce 2027,“ řekl v diskuzi ČT.
Poslanecké mandáty obhájili mezi jinými ministr vnitra Gérald Darmanin, bývalá premiérka Élisabeth Borneová, šéf Republikánů Éric Ciotti nebo bývalý socialistický prezident François Hollande.
Střety s policií
V obavách z nepokojů po vyhlášení výsledků majitelé obchodů v centru Paříže, Marseille, Lyonu nebo Nantes zakrývali skleněné výlohy. Na bezpečnost v ulicích ve Francii v neděli večer dohlíželo 30 tisíc policistů a četníků, z toho pět tisíc v Paříži.
Tisíce příznivců levice zaplnily pařížské náměstí Republiky. Žádali odchod moderátora Cyrila Hanouny, který před pár dny slíbil rezignovat, pokud vyhraje levice, což považoval za nemožné.
Nepokoje v Nantes po vyhlášení výsledků parlamentních voleb
Zhruba 500 lidí v Rennes mělo původně v plánu zapíjet žal z úspěchu nacionalistů, nakonec ale slavili úspěch levice. Le Figaro z Rennes informovalo o zásahu policie proti antifašistickému pochodu za použití slzného plynu. Tisíce lidí čekaly na ohlášení výsledků voleb v Nantes, později se vydaly na cestu městem a házely na policii lahve a dělobuchy, píše AFP. Centrum Lyonu bylo neklidné, objevily se světlice, informovalo Le Monde. Policie ale nakonec situaci ve Francii pokládala za klidnou, většina shromáždění skončila krátce před půlnocí.
Reakce ze zahraničí
Výsledky exit pollů komentoval na sociální síti X polský premiér Donald Tusk. „V Paříži nadšení, v Moskvě zklamání, v Kyjevě úleva. To stačí na to, aby byla ve Varšavě spokojenost,“ konstatoval. Národní sdružení bývá spojováno s Ruskem především kvůli vazbám Le Penové na ruského vládce Vladimira Putina.
Španělský premiér Pedro Sánchez přivítal odmítnutí krajní pravice a úspěch „sociální levice, která přistupuje k problémům lidí s vážně míněnými a odvážnými politikami“. Výsledek francouzských voleb přirovnal Sánchez k vítězství labouristů v Británii. „Spojené království a Francie řekli ANO progresu a sociálnímu pokroku a NE ústupu práv a svobod,“ prohlásil.
Zástupce německých křesťanských demokratů (CDU) a jejich bývalý předseda Armin Laschet podle agentury AFP vidí francouzské volby jako příležitost pro proevropskou většinu v Národním shromáždění. „Ani pravicoví extremisté kolem (Le Penové), ani antisemitští a protiněmečtí radikálové kolem (Jeana-Luca) Mélenchona nevyhráli. Existuje šance na demokratickou a proevropskou většinu,“ podotkl.
„Nejhorší bylo zažehnáno, RN nemůže sestavit vládní většinu,“ řekl Nils Schmid, který je zahraničněpolitickým mluvčím sociálních demokratů ve Spolkovém sněmu. Sestavení vlády ale bude vzhledem k tomu, že nikdo nemá většinu, podle něj složité a francouzské „demokratické strany“ budou muset projevit flexibilitu a schopnost kompromisu.
Senátor a představitel americké levice Bernie Sanders pogratuloval francouzským levicovým stranám, že porazily krajní pravici. Přízeň si francouzská levice podle něj získala sliby snížit věk odchodu do důchodu, který začala navyšovat důchodová reforma prosazená prezidentem Emmanuelem Macronem, a zvýšit minimální mzdu. Levice uspěla, protože se postavila na stranu „pracujících rodin“, domnívá se Sanders.
Euro po oznámení odhadů výsledků francouzských parlamentních voleb v neděli večer oslabilo o 0,3 procenta oproti americkému dolaru. Naposledy se tak euro obchodovalo za 1,08 dolaru, informovala agentura Reuters. Euro oslabilo také vůči britské libře a japonskému jenu.
Výsledky totiž směřují k zablokovanému parlamentu bez potřebné většiny pro sestavení vlády. „Zdá se, že strany stojící proti krajní pravici opravdu získaly velkou podporu,“ komentoval výsledky voleb Simon Harvey ze společnosti Monex Europe. „Ale z pohledu trhu v tom, pokud jde o výsledek, v zásadě není rozdíl. Opravdu nastane vakuum, pokud jde o schopnost Francie přijímat zákony,“ dodal.
Dlouhodobé vítězství patří Le Penové, míní analytici
„Povolební jednání budou velice komplikovaná, protože mezi Novou lidovou frontou a Macronovou koalicí Společně jsou jednak poměrně zásadní programové rozdíly, za druhé tam jsou poměrně výrazné politické a v podstatě i personální animozity mezi Macronovými politiky a mezi Nepodrobenou Francií Jeana-Luca Mélenchona, což je nejsilnější součást Nové lidové fronty,“ uvedl Vít Hloušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií a Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity. Je podle něho otázkou, zda se Nová lidová fronta rozklíží, nebo se semkne a bude vyžadovat zásadní ústupky. Michal Pink z Katedry politologie Masarykovy univerzity míní, že vznikne vláda Macronova tábora a levice. „Tam je pouze otázka jak,“ poznamenal.
Prezident Macron bude mít podle Hlouška ještě méně kompatibilní vládu než doposud, kompromisy budou složitější. „Pokud se postaví levicově-macronovská koaliční vláda, Francie může zapomenout na ekonomické a sociální reformy, které Macron plánoval ve svém nynějším druhém pětiletém mandátu udělat. Buď se nebude posouvat nikam, nebo se dokonce může posouvat doleva,“ řekl politolog.
Národní sdružení Jordana Bardelly a Marine Le Penové bude podle Pinka hlavní, hodně hlasitou opozicí. Levicová koalice tím, že vstoupí do vlády, bude muset podle něho dělat i nepopulární kroky a na popularitě začne ztrácet. „Taktické vítězství teď má Macron a levicová koalice. Ale dlouhodobé strategické vítězství patří Le Penové,“ myslí si Pink. Národní sdružení podle něho bude moci využít společenské nálady v prezidentských volbách za tři roky.
V zahraniční politice poukazují oba politologové na výraznější prezidentovu roli. „Obě dvě strany (Macronův tábor a levice), byť s trochu jinou rétorikou, chtějí zachovat poměrně zásadní pomoc Ukrajině,“ řekl Hloušek. Neočekává ani nějaké významné napětí v evropské politice. V některých bodech se ale podle něho oba tábory liší. „Nová lidová fronta má jasně propalestinské stanovisko ohledně války v Gaze,“ řekl. Na propalestinský až antisemitský postoj levice upozornil také Pink.
Národní sdružení vyhrálo první kolo
Předčasné parlamentní volby prezident Emmanuel Macron nečekaně vyhlásil po neúspěchu vládního tábora ve volbách do Evropského parlamentu na začátku června. V prvním kole voleb minulou neděli se na druhém místě umístila Nová lidová fronta. Macronův vládní tábor Společně skončil až třetí s výrazným odstupem.
RN sice v prvním kole jasně zvítězilo a získalo 39 mandátů, stranu ale patrně oslabil vznik republikánské fronty. Na té se před druhým kolem, v němž se rozhodovalo o více než pěti stovkách mandátů, dohodla většina ostatních stran. V mnoha volebních obvodech se tak z voleb stáhli kandidáti na třetích místech, aby posílili šance na vítězství zbývajícímu kandidátovi některé z občanských stran.
