Marine Tondelierová

Prezidentská kampaň ve Francii se na sociálních sítích rozběhla dříve a s výrazně větší intenzitou než před volbami v roce 2022. Jen během září se na facebooku, instagramu, sítích LinkedIn, X a Bluesky objevilo více než 6,4 milionu příspěvků souvisejících s volbami, tedy čtyřikrát více než ve stejném období před čtyřmi lety. První kolo prezidentských voleb přitom Francouze čeká až 18. dubna příštího roku.

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.

Francie zažívá nečekaný zvrat. Vítězem ve druhém kole parlamentních voleb je levicový blok Nová lidová fronta. Koalice získala podle údajů ministerstva vnitra nejméně 178 křesel. Macronův vládní tábor Společně skončil druhý s nejméně 150 poslanci. Krajně pravicové Národní sdružení (RN), které bylo pokládáno za favorita, skončilo až třetí, dosáhlo na nejméně 125 mandátů. Žádný z bloků však nemá většinu v dolní komoře parlamentu. Dosavadní premiér Gabriel Attal (Společně) večer oznámil, že podá v pondělí demisi.