Koruna je na začátku prázdnin vůči euru nejslabší za poslední dva měsíce, aktuálně se kurz pohybuje nad 25,10 koruny za euro. Za hlavní příčinu ekonomové považují snižování základní úrokové sazby Českou národní bankou (ČNB). Na samotné oslabení koruny bankovní rada podle guvernéra Aleše Michla zatím reagovat nebude. „Samozřejmě čím bude silnější, tím lepší,“ podotkl.
Pro české domácnosti znamená slabá koruna třeba dražší nákupy na dovolené nebo vyšší ceny u některého dováženého zboží. Naopak pro vývoz je vyšší kurz dobrou zprávou. Velká část firem se ale české měně vyhýbá a objednávky ze zahraničí platí v eurech.
„Snažíme se výdaje a příjmy trošičku vyrovnávat a vyvažovat, abychom tím kurzem nemuseli tolik trpět,“ popsal marketingový ředitel Zbyšek Pochylý z firmy 4camping, která prodává vybavení na kempování nebo na túry.
Zatímco ceny zájezdů cestovní kanceláře podle kurzu nemění, za každých sto utracených eur nyní dají Češi o 45 korun více než na začátku června. Zlevňovat evropská měna nejspíš nebude ani v následujících týdnech. „Kurz koruny by se mohl vůči euru pohybovat kolem 25korunové úrovně. Nic nenasvědčuje tomu, že by koruna měla být silnější. A těch aspektů pro oslabení koruny taktéž moc nevidím,“ řekl analytik XTB Tomáš Cverna.
V polovině letošního února byla česká měna ještě zhruba o 40 haléřů slabší než dnes. Například před rokem ale vykazovala zase výrazně silnější hodnoty pod 24 korunami.
„Dochází k takzvané spontánní euroizaci, která bych řekl, že vrcholila během inflační krize,“ vysvětlil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Řada českých firem tak obchoduje v eurech dokonce i mezi sebou. „Myslím, že všichni se snaží trošičku zajišťovat právě tímto způsobem,“ řekl Pochylý.
Kurz by se měl kolem hranice 25 korun za euro pohybovat podle centrální banky ještě na začátku příštího roku. Až poté začne koruna podle prognózy posilovat. Nestabilita české měny bývá argumentem k přijetí eura, veřejnost se ale koruny spíš vzdát nechce. V letošním šetření Medianu pro Český rozhlas tento názor vyjádřily dvě třetiny oslovených. Přechod k euru by byl prospěšný jen podle 21 procent respondentů.
