„Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme,“ říká k otázce přijetí eura v Česku bývalý premiér a někdejší guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podobný názor vyjádřili v pondělních Událostech, komentářích i expremiéři Jan Fischer a Jiří Paroubek (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie). Přijetí eura musí být podle Paroubka racionální akt.
Fischer v otázce českého přijetí eura soudí, že není potřeba spěchat. „S korunou můžeme ještě pohodlně nějakou dobu žít. Není to jen o tom, co chceme my, ale jak vypadá svět eurozóny, do kterého bychom eventuálně vstupovali,“ podotkl.
Česko má podle něj v současnosti spoustu jiných starostí. „Čímž neříkám, že debata je nelegitimní,“ upozornil vzápětí.
Obdobně se ke vstupu do eurozóny vyjádřil také Paroubek. „Pokud jsme ho (euro) neměli už někdy v roce 2006–2007 jako Slováci, tak je teď trochu pozdě,“ myslí si. Z jeho pohledu je koruna podhodnocená zhruba o jednu pětinu. Přepočtem mezd, důchodů či depozitů občanů by podle něj došlo k „okradení občanů“.
Pro přijetí eura dle Paroubka čas nastane, podstatné však je, aby to bylo výhodné pro české občany. Akt musí být prý racionální.
S názory ostatních expremiérů souzněl také Rusnok. „Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme. Není to nic, co by nás učinilo šťastnými. Samo o sobě je to do značné míry technická záležitost,“ říká. Pokud není v české společnosti dostatečný společenský ani politický konsenzus, tak doba na přijetí evropské měny dle něj „nedozrála“.
Zbohatli Češi po vstupu do EU?
Expremiéři dále debatovali o tom, zda Česko zlepšilo svou ekonomickou kondici po vstupu do Unie. Fischer nejprve upozornil na proměnlivost ve statistikách. „Ne každý zbohatl o čtyřicet procent. Někdo výrazně, většina lidí asi o něco méně,“ konstatoval. Poukázal také na velké regionální nesrovnalosti napříč Českem, které se dle jeho mínění v poslední době nezmenšují.
Na nepoměr v majetcích populace upozornil také Paroubek. „Podle nedávného průzkumu (…) vlastní jedno procento 26 nebo 27 procent celkového národního bohatství, dalších deset procent zhruba další čtvrtinu a padesát procent lidí vlastní necelých pět procent. To je velký nepoměr,“ myslí si.
Míra nerovnosti ve společnosti se dle něj „strašlivě prohloubila“. „Oligopolizace ekonomiky je větší než v ostatních státech západní Evropy,“ podotkl Paroubek.
Rusnok však zdůraznil, že pokud by Česko do EU nevstoupilo, bylo by na tom hůře. „Naše situace je taková, že jsme vstupovali do Unie v rámci velkého rozšíření jako jedna z nejbohatších zemí – relativně. Náš pokrok je relativně jeden z nejmenších,“ usoudil dle materiální životní úrovně na hlavu.
„Když jste na vyšší životní úrovni, obvykle rostete o něco pomaleji. Z nižší úrovně se roste lépe,“ vysvětlil bývalý guvernér České národní banky.
Fischer pak upozornil třeba na prostředky z evropských fondů, u nichž byl prý problém s distribucí a alokací. „Podívejme se na portugalskou dálniční síť a podívejme se na dopravní infrastrukturu našich sousedů – Poláků,“ vyjmenoval.
Paroubek ovšem namítl, že během jeho vlády byly prostředky vyčerpány do eura. „Určitě pak přišla doba, kdy se nevyužívaly úplně dobře,“ připustil. Potíže s využíváním evropských peněz podle něj souvisely i s politickou schopností prosadit své plány.
Benefity z členství v sedmadvacítce
Bývalí premiéři dále shrnuli, jaké benefity z jejich pohledu členství Česka v Evropské unii přináší. Rusnok zmínil jako jednu z hlavních výhod svobodu volného pohybu, svobodného přemisťování či svobodu pracovat v členských zemích. „Myslím, že to jsou všechno obrovské výhody, které zvýšily míru naší svobody,“ usoudil. Velkou výhodou pro českou ekonomiku je podle něj také obrovský vnitřní trh.
Fischer doplnil, že jako jeden z benefitů vidí i možnost podílet se na transformaci státní statistiky. „Bylo to dobrodružství, přechod na evropské standardy a konfrontace (s tím), co se děje jinde ve světě,“ uvedl. Podstatné bylo také podílet se na procesu spolurozhodování v rámci sedmadvacítky.
Paroubek usoudil, že po připojení Česka k EU bylo otázkou, jaké z představ se reálně povedly. „Něco se povedlo, něco se prostě nepovedlo. Životní úroveň – zejména v posledních dvou letech – klesla,“ upozornil expremiér. Unie se podle jeho slov v posledních patnácti letech změnila.
K proměně došlo podle něj i na politických postech v Unii. „Figury typu (Gerharda) Schrödera, (Angely) Merkelové nebo (Jacquese) Chiraca tady nejsou. Myslím, že to ovlivňuje celou politiku Evropské unie. Evropská komise je prostě slabá,“ tvrdí.
