Z unijních dotací ve výši 1,2 bilionu korun za poslední dekádu mířilo nejvíc samosprávám, ukazuje analýza

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.

Největší objem podpory z EU Česko dostalo v roce 2017 – téměř pětinu částky za celé období. Druhý v pořadí byl rok 2016 s šestnáctiprocentním podílem, rok 2018 se na celkové částce podílel patnácti procenty. Nejméně peněz z operačních programů pak Česko obdrželo v letech 2023 a 2014, a to méně než procento z celku v obou letech.

Podle analýzy získala šestnáct procent dotací Praha, tedy nejvíce ze všech regionů. V Jihomoravském kraji to pak bylo třináct procent a po jedenácti procentech bylo rozděleno mezi Středočeský a Moravskoslezský kraj. Na tyto čtyři kraje připadla více než polovina dotací z programů EU.

Karlovarský kraj se podílel dvěma procenty a Liberecký kraj čtyřmi procenty. Na poslední čtyři kraje v pořadí připadl dohromady stejný podíl jako na Prahu.

CRIF pro přehlednější srovnání rozdělení dotací z programů EU mezi kraje vyloučil dotace pro ministerstva a další orgány ústřední státní správy a jejich příspěvkové organizace, protože mají sídlo převážně v Praze a její postavení v rámci krajů tak zkreslují. Společnost mezi ně dále řadila také Správu železnic a státní fondy.

Skoro třicet procent dotací připadlo samosprávám

Téměř třicet procent celkového objemu dotací z programů EU vyčerpaly obce, kraje a přidružené celky. Akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a další obchodní celky získaly více než dvaadvacet procent z objemu. Organizace zřizované ústředními orgány státní správy dostaly patnáct procent, organizační složky státu deset procent, Správa železnic osm procent a státní a veřejné vysoké školy šest procent.

Obchodní společnosti získaly v období let 2014 až 2023 dotace z programů EU v celkové výši 275,6 miliardy korun. Více než polovina z nich připadla na akciové společnosti, necelá polovina pak na společnosti s ručením omezeným. Družstva, evropské společnosti a veřejné obchodní společnosti se podílely dvěma procenty.

Více než pětinu dotací obchodním společnostem z programů EU získaly firmy se sídlem v Praze, konkrétně 57,3 miliardy korun. Po dvanácti procentech připadlo na společnosti se sídlem v Jihomoravském a v Moravskoslezském kraji. Bylo to 32,5 miliardy korun. Společnosti se sídlem v Karlovarském kraji se na celkovém objemu dotací podílely dvěma procenty, tedy necelými pěti miliardami korun a o zhruba 2,5 miliardy více získaly společnosti na Vysočině. Společnosti se sídlem v prvních čtyřech krajích v pořadí získaly 54 procent dotací a na poslední čtyři kraje pak zbylo dvanáct procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 1 hhodinou

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 3 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 4 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 8 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 10 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...