Z unijních dotací ve výši 1,2 bilionu korun za poslední dekádu mířilo nejvíc samosprávám, ukazuje analýza

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.

Největší objem podpory z EU Česko dostalo v roce 2017 – téměř pětinu částky za celé období. Druhý v pořadí byl rok 2016 s šestnáctiprocentním podílem, rok 2018 se na celkové částce podílel patnácti procenty. Nejméně peněz z operačních programů pak Česko obdrželo v letech 2023 a 2014, a to méně než procento z celku v obou letech.

Podle analýzy získala šestnáct procent dotací Praha, tedy nejvíce ze všech regionů. V Jihomoravském kraji to pak bylo třináct procent a po jedenácti procentech bylo rozděleno mezi Středočeský a Moravskoslezský kraj. Na tyto čtyři kraje připadla více než polovina dotací z programů EU.

Karlovarský kraj se podílel dvěma procenty a Liberecký kraj čtyřmi procenty. Na poslední čtyři kraje v pořadí připadl dohromady stejný podíl jako na Prahu.

CRIF pro přehlednější srovnání rozdělení dotací z programů EU mezi kraje vyloučil dotace pro ministerstva a další orgány ústřední státní správy a jejich příspěvkové organizace, protože mají sídlo převážně v Praze a její postavení v rámci krajů tak zkreslují. Společnost mezi ně dále řadila také Správu železnic a státní fondy.

Skoro třicet procent dotací připadlo samosprávám

Téměř třicet procent celkového objemu dotací z programů EU vyčerpaly obce, kraje a přidružené celky. Akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a další obchodní celky získaly více než dvaadvacet procent z objemu. Organizace zřizované ústředními orgány státní správy dostaly patnáct procent, organizační složky státu deset procent, Správa železnic osm procent a státní a veřejné vysoké školy šest procent.

Obchodní společnosti získaly v období let 2014 až 2023 dotace z programů EU v celkové výši 275,6 miliardy korun. Více než polovina z nich připadla na akciové společnosti, necelá polovina pak na společnosti s ručením omezeným. Družstva, evropské společnosti a veřejné obchodní společnosti se podílely dvěma procenty.

Více než pětinu dotací obchodním společnostem z programů EU získaly firmy se sídlem v Praze, konkrétně 57,3 miliardy korun. Po dvanácti procentech připadlo na společnosti se sídlem v Jihomoravském a v Moravskoslezském kraji. Bylo to 32,5 miliardy korun. Společnosti se sídlem v Karlovarském kraji se na celkovém objemu dotací podílely dvěma procenty, tedy necelými pěti miliardami korun a o zhruba 2,5 miliardy více získaly společnosti na Vysočině. Společnosti se sídlem v prvních čtyřech krajích v pořadí získaly 54 procent dotací a na poslední čtyři kraje pak zbylo dvanáct procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za rozpočtem si stojíme, odmítá Babiš kritiku koaličních partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál podporuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Reaguje tak na kritiku menších koaličních partnerů. Těm se nelíbí zejména plán ministryně financí na schodek 389 miliard korun, který je druhý nejvyšší v dějinách České republiky. Vyšší byl jen během období pandemie covid-19.
před 2 hhodinami

Experti exhumují ostatky Jana Masaryka, má to pomoci objasnit okolnosti jeho smrti

Policejní odborníci ve středu přistoupili k exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky na hřbitově v Lánech na Kladensku. Může to pomoci při objasňování okolností jeho úmrtí z března 1948 po pádu z okna pražského Černínského paláce, prohlásil ve středu ráno mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
09:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Odvolání bitcoinového daru může být dle Tejce způsob, jak komplikovat řízení

Rozhodnutí Tomáše Jiřikovského odvolat bitcoinový dar státu v hodnotě miliardy korun může být podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) způsob, jak komplikovat trestní řízení, uvedl. Dodal, že resort zváží další postup. Bitcoiny jsou dle Tejce nyní vzhledem k trestnímu řízení zablokované a vracet se nebudou.
před 9 hhodinami

VideoBývalí politici probrali schodek rozpočtu na příští rok

Menší vládní koaliční strany se vymezují vůči návrhu rozpočtu na příští rok. Motoristům a SPD vadí především navržený deficit se 389 miliardami korun, při jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) proto chtějí hledat další úspory. Část vlády hájí rozpočet tím, že má podpořit investice, exministr financí a ekonom Ivan Pilný však podotkl, že z celkového schodku jde do těchto výdajů jen 290 miliard, zbylé prostředky jsou mandatorní výdaje. Podle expremiéra Petra Nečase (ODS) není důvod k takovému fiskálnímu impulzu, povede to dle něj k prudkému zadlužení. Exministr financí Pavel Mertlík, působící na katedře ekonomie a managementu Unicorn Vysoké školy, připojil, že z kapitálových výdajů je investicí jen část. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

VideoČeši chodí na vyšetření prostaty častěji, část ale na další prohlídku nedorazí

Čeští muži se i kvůli lepšímu systému preventivních prohlídek nechávají častěji testovat na rakovinu prostaty. Za poslední dva roky test podstoupilo 57 procent mužů mezi 50 a 69 lety. Dva tisíce nádorů se tak podařilo odhalit včas. Až třetina lidí s podezřením na nádor ale nedorazí na následnou prohlídku a riskuje ohrožení života, stejně jako tisíce dalších, kteří se netestují vůbec. „Mezi námi žije osm až devět tisíc mužů ve věku do 69 let, ale spíš mladších, kterým to vyšetření může regulérně zachránit život,“ upozornil ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) poukázal na to, že ročně karcinomem prostaty onemocní zhruba deset tisíc mužů, z nichž 1500 zemře. „To jsou životy, které mohou být zachráněny,“ doplnil.
před 15 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti chce větší tresty za zločiny spáchané v opilosti

Ministerstvo spravedlnosti chce přísnější tresty za zločiny spáchané v opilosti či pod vlivem jiných návykových látek. Resort kvůli tomu dokončuje novelu trestního zákoníku, kterou chce představit na podzim. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) má zajistit, aby pachatelé zejména závažných násilných trestných činů a činů v sexuální oblasti nebyli mírněji trestáni jen proto, že se sami uvedli do stavu opilosti či pod vliv návykových látek, což způsobilo jejich nepříčetnost.
před 16 hhodinami

Obžalovaný Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar věnovaný ministerstvu

Obžalovaný Tomáš Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar v hodnotě miliardy korun, který loni věnoval ministerstvu spravedlnosti. Úřad to oznámil v úterý a označil to za další právní riziko spojené s bitcoinovou kauzou. Zdrojem budoucích sporů mohou podle ministerstva být jak okolnosti přijetí daru, tak jeho následného prodeje v aukcích i uzavření dohod o narovnání s kupci. Podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) nemá žádost o navrácení daru žádné právní následky.
včeraAktualizovánovčera v 20:20

VideoHrozí nám osud Řecka, bez reforem a daní to nepůjde, varuje Jurečka

Česku může hrozit řecký scénář, pokud nepřistoupí k zásadním strukturálním reformám a změnám v daňovém mixu, varuje v rozhovoru bývalý předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Státní výdaje podle něj rostou dvakrát rychleji než příjmy, řešení proto vidí nejen v úsporách státu, ale i v příjmové oblasti. Zmínil například vyšší zdanění nemovitostí, neřestí či změny ve výdajových paušálech. V debatě o rozpočtu zkritizoval navyšování rozpočtu resortů bez pozitivního vlivu na efektivitu. Jurečka se vyjádřil také k bezpečnosti, kdy po hybridním útoku v Německu varoval, že podobná hrozba se může opakovat i v Česku. Navzdory nízkým volebním preferencím lidovců pak odmítl případné sloučení s jinými stranami. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 20:12

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.