Z unijních dotací ve výši 1,2 bilionu korun za poslední dekádu mířilo nejvíc samosprávám, ukazuje analýza

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.

Největší objem podpory z EU Česko dostalo v roce 2017 – téměř pětinu částky za celé období. Druhý v pořadí byl rok 2016 s šestnáctiprocentním podílem, rok 2018 se na celkové částce podílel patnácti procenty. Nejméně peněz z operačních programů pak Česko obdrželo v letech 2023 a 2014, a to méně než procento z celku v obou letech.

Podle analýzy získala šestnáct procent dotací Praha, tedy nejvíce ze všech regionů. V Jihomoravském kraji to pak bylo třináct procent a po jedenácti procentech bylo rozděleno mezi Středočeský a Moravskoslezský kraj. Na tyto čtyři kraje připadla více než polovina dotací z programů EU.

Karlovarský kraj se podílel dvěma procenty a Liberecký kraj čtyřmi procenty. Na poslední čtyři kraje v pořadí připadl dohromady stejný podíl jako na Prahu.

CRIF pro přehlednější srovnání rozdělení dotací z programů EU mezi kraje vyloučil dotace pro ministerstva a další orgány ústřední státní správy a jejich příspěvkové organizace, protože mají sídlo převážně v Praze a její postavení v rámci krajů tak zkreslují. Společnost mezi ně dále řadila také Správu železnic a státní fondy.

Skoro třicet procent dotací připadlo samosprávám

Téměř třicet procent celkového objemu dotací z programů EU vyčerpaly obce, kraje a přidružené celky. Akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a další obchodní celky získaly více než dvaadvacet procent z objemu. Organizace zřizované ústředními orgány státní správy dostaly patnáct procent, organizační složky státu deset procent, Správa železnic osm procent a státní a veřejné vysoké školy šest procent.

Obchodní společnosti získaly v období let 2014 až 2023 dotace z programů EU v celkové výši 275,6 miliardy korun. Více než polovina z nich připadla na akciové společnosti, necelá polovina pak na společnosti s ručením omezeným. Družstva, evropské společnosti a veřejné obchodní společnosti se podílely dvěma procenty.

Více než pětinu dotací obchodním společnostem z programů EU získaly firmy se sídlem v Praze, konkrétně 57,3 miliardy korun. Po dvanácti procentech připadlo na společnosti se sídlem v Jihomoravském a v Moravskoslezském kraji. Bylo to 32,5 miliardy korun. Společnosti se sídlem v Karlovarském kraji se na celkovém objemu dotací podílely dvěma procenty, tedy necelými pěti miliardami korun a o zhruba 2,5 miliardy více získaly společnosti na Vysočině. Společnosti se sídlem v prvních čtyřech krajích v pořadí získaly 54 procent dotací a na poslední čtyři kraje pak zbylo dvanáct procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
před 1 hhodinou

VideoKlíšťata jsou velmi aktivní, experti nabádají k očkování

Konec zimy ve znamení slunečných a teplých dnů probudil klíšťata. Podle parazitologů jsou aktivní od konce února. Ve městech jsou přitom infekční častěji než v přírodě. Lymské boreliózy je letos už 916 případů – oproti loňsku trojnásobek. Experti radí nechat se očkovat proti encefalitidě, u boreliózy vakcína neexistuje. Klíčové je proto klíště odhalit co nejdřív a bezpečně ho odstranit.
před 2 hhodinami

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
před 3 hhodinami

Sociálním službám dle asociace chybí až dvě miliardy, resort pošle méně

Na provoz domovů pro seniory a dalších podobných zařízení chybí v rozpočtu až dvě miliardy korun. Sumu vyčíslila Asociace poskytovatelů sociálních služeb s tím, že bez doplnění peněz hrozí v krajním případě výpovědi pečovatelkám nebo krácení jejich odměn. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) slibuje, že teď do systému pošle miliardu a čtyři sta milionů.
před 3 hhodinami

VideoNávrh chce „povýšit“ odmítnutí testu na alkohol a drogy na trestný čin

Poslanec ANO Martin Kolovratník chce prosadit zpřísnění postihu řidičů, kteří se odmítnou podvolit testu na alkohol a další návykové látky. Chce, aby dotyční nebyli posuzovaní za přestupek, ale trestný čin. Podporu má i u řady dopravních expertů – policejní data totiž ukazují, že ročně odmítne „dýchnout“ až sedm tisíc řidičů. Za to jim nyní hrozí pokuta 25 až 75 tisíc korun, šest trestných bodů a zákaz řízení až na tři roky. Opilí nebo zdrogovaní řidiči zaviní ročně skoro pět tisíc nehod, vloni kvůli nim zemřelo sedmdesát lidí.
před 13 hhodinami

Advokátní komora podala kvůli bitcoinům kárnou žalobu na advokáta Titze

Česká advokátní komora (ČAK) podala kárnou žalobu na brněnského advokáta Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v takzvané bitcoinové kauze. Titz zastupuje dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který loni věnoval resortu spravedlnosti bitcoiny v miliardové hodnotě. Advokát dle ČAK neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, sdělila ČT mluvčí komory Iva Chaloupková. Po kritice za přijetí daru rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Vyjádření Titze ČTK shání. Seznam Zprávy uvedly, že Titz začal převádět nemovitosti na svou ženu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 18 hhodinami
Načítání...