Z unijních dotací ve výši 1,2 bilionu korun za poslední dekádu mířilo nejvíc samosprávám, ukazuje analýza

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.

Největší objem podpory z EU Česko dostalo v roce 2017 – téměř pětinu částky za celé období. Druhý v pořadí byl rok 2016 s šestnáctiprocentním podílem, rok 2018 se na celkové částce podílel patnácti procenty. Nejméně peněz z operačních programů pak Česko obdrželo v letech 2023 a 2014, a to méně než procento z celku v obou letech.

Podle analýzy získala šestnáct procent dotací Praha, tedy nejvíce ze všech regionů. V Jihomoravském kraji to pak bylo třináct procent a po jedenácti procentech bylo rozděleno mezi Středočeský a Moravskoslezský kraj. Na tyto čtyři kraje připadla více než polovina dotací z programů EU.

Karlovarský kraj se podílel dvěma procenty a Liberecký kraj čtyřmi procenty. Na poslední čtyři kraje v pořadí připadl dohromady stejný podíl jako na Prahu.

CRIF pro přehlednější srovnání rozdělení dotací z programů EU mezi kraje vyloučil dotace pro ministerstva a další orgány ústřední státní správy a jejich příspěvkové organizace, protože mají sídlo převážně v Praze a její postavení v rámci krajů tak zkreslují. Společnost mezi ně dále řadila také Správu železnic a státní fondy.

Skoro třicet procent dotací připadlo samosprávám

Téměř třicet procent celkového objemu dotací z programů EU vyčerpaly obce, kraje a přidružené celky. Akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a další obchodní celky získaly více než dvaadvacet procent z objemu. Organizace zřizované ústředními orgány státní správy dostaly patnáct procent, organizační složky státu deset procent, Správa železnic osm procent a státní a veřejné vysoké školy šest procent.

Obchodní společnosti získaly v období let 2014 až 2023 dotace z programů EU v celkové výši 275,6 miliardy korun. Více než polovina z nich připadla na akciové společnosti, necelá polovina pak na společnosti s ručením omezeným. Družstva, evropské společnosti a veřejné obchodní společnosti se podílely dvěma procenty.

Více než pětinu dotací obchodním společnostem z programů EU získaly firmy se sídlem v Praze, konkrétně 57,3 miliardy korun. Po dvanácti procentech připadlo na společnosti se sídlem v Jihomoravském a v Moravskoslezském kraji. Bylo to 32,5 miliardy korun. Společnosti se sídlem v Karlovarském kraji se na celkovém objemu dotací podílely dvěma procenty, tedy necelými pěti miliardami korun a o zhruba 2,5 miliardy více získaly společnosti na Vysočině. Společnosti se sídlem v prvních čtyřech krajích v pořadí získaly 54 procent dotací a na poslední čtyři kraje pak zbylo dvanáct procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřed 35 lety odstartovala registrace kuponových knížek

Přesně před pětatřiceti lety začala registrace kuponových knížek pro první vlnu velké privatizace. Předpokládalo se, že o kupony, za které bylo možné získat akcie tehdy státních podniků, bude mít zájem dva a půl milionu Čechoslováků. Nakonec se ale zapojilo o šest milionů lidí víc – i díky nástupu privatizačních fondů. Šanci zaregistrovat se dostali i obyvatelé menších obcí.
před 2 mminutami

VideoBobři vrací vláhu do některých částí Šumavy

Do některých částí Šumavy, které by kvůli nedostatku vláhy vysychaly, vrací vodu bobři. Populaci se na chráněném území daří, rozmnožuje se, a tak lokality, kde staví své hráze, výrazně rozšiřuje. Aktivní je hlavně v noci a s větvemi na hráz pomáhá celá bobří rodina. Přírodní přehrady teď stále víc pomáhají i řece Vltavě. Působení bobra na Šumavě nyní také proto začali monitorovat ochranáři a výzkumníci v rámci česko-bavorského projektu.
před 32 mminutami

VideoNasadíme všechny páky, které máme, řekl Havel k projednávání změny financování ČT a ČRo

Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který nastínil možnost financovat veřejnoprávní média jinak než z rozpočtu či zavést dobrovolné placení, zvláštní. Upozornil, že taková debata se měla odehrávat dávno předtím. „Chtějí zničit nezávislost veřejnoprávních médií, vytáhli do té války a teď k tomu vaří mediální mlhu. Možná proto, aby se ta debata trochu roztříštila, možná aby se nekoncentrovala na to hlavní, což je prostě změna způsobu financování. Možná se tak trochu lekli ulice a reakce občanské společnosti,“ popsal Havel.
před 1 hhodinou

VideoOdstraňování léčiv i hospodaření s deštěm. Resort posoudí nové požadavky na čištění odpadních vod

Kvůli novým požadavkům na čištění odpadních vod se bude muset zapojit více obcí, nově asi 700 aglomerací. Ty velké pak začnou ze splašků filtrovat antibiotika i jiné látky. To všechno proto, aby do řek odtékala ještě kvalitnější voda. Další kroky, třeba jak hospodařit se srážkovou vodou, budou reagovat na změny klimatu. Navržené jsou do roku 2045. Plán, jak nové unijní směrnici vyhovět, teď začne posuzovat ministerstvo zemědělství.
před 1 hhodinou

VideoPoptávkovou dopravu využívá stále více lidí, výhody přináší cestujícím i obcím

Zájem o hromadnou dopravu na objednání roste. V České republice funguje již v jednadvaceti oblastech a expandovat má i nadále. Například ve středních Čechách by mělo být do dvou let pokryto území celého kraje. Místo je v mikrobusech možné rezervovat v aplikaci nebo zavoláním. Služba, kterou nejčastěji využívají studenti a senioři, má u klientů pozitivní ohlasy.
před 1 hhodinou

Vláda hledá cesty na snížení schodku rozpočtu. Přišla s daní pro rafinerie

Daň pro rafinérie, seškrtání dávek pro ukrajinské uprchlíky, zvýšení mýta a daní z některých neřestí. Vláda skládá opatření, kterými chce v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu. Kabinetem schválený plán počítá s deficitem 386 miliard, nejvyšším od covidu. Kombinace úspor a nových příjmů by ho měla snížit o 20 miliard. Kabinet chce potřebné úpravy prosazovat postupně – na rozdíl od minulých volebních období tak nepůjde o jeden konsolidační balíček.
před 11 hhodinami

Ve Zlíně se na koalici dohodli zastupitelé za STAN, Zlín 21 a trojblok menších uskupení

Zlín povede koalice hnutí STAN, Zlín 21 a trojbloku, který tvoří ODS, Společně pro Zlín a Zlín Srdcem s Piráty. Koaliční smlouvu chtějí podepsat za týden, řekla v neděli večer po jednání novinářům lídryně STAN Věra Stojar. Post primátora připadne STAN či Zlín 21, hnutí o tom budou ještě jednat. Koalice bude mít 29 mandátů v zastupitelstvu s 41 členy.
před 11 hhodinami

Malá a Šťastný nevyloučili opět pevné hlasování o veřejnoprávních médiích. Šebelová chce debatu

I během druhého čtení zákona o změně financování veřejnoprávních médií je koalice připravená přistoupit k hlasování v pevně stanovený čas. V Nedělní debatě ČT se na tom shodli předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá a šéf klubu Motoristů a ministr pro sport Boris Šťastný. Ještě v sobotu přitom premiér Andrej Babiš (ANO) na Nově řekl, že druhé čtení zákona ve sněmovně nebude koalice omezovat. Předsedkyně poslanců STAN Michaela Šebelová míní, že pokud by to koalice myslela s veřejnoprávními médii vážně, návrh zákon stáhne. Debata se podle ní musí vést pořádně. Diskusi moderovala Jana Peroutková.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.