Z unijních dotací ve výši 1,2 bilionu korun za poslední dekádu mířilo nejvíc samosprávám, ukazuje analýza

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.

Největší objem podpory z EU Česko dostalo v roce 2017 – téměř pětinu částky za celé období. Druhý v pořadí byl rok 2016 s šestnáctiprocentním podílem, rok 2018 se na celkové částce podílel patnácti procenty. Nejméně peněz z operačních programů pak Česko obdrželo v letech 2023 a 2014, a to méně než procento z celku v obou letech.

Podle analýzy získala šestnáct procent dotací Praha, tedy nejvíce ze všech regionů. V Jihomoravském kraji to pak bylo třináct procent a po jedenácti procentech bylo rozděleno mezi Středočeský a Moravskoslezský kraj. Na tyto čtyři kraje připadla více než polovina dotací z programů EU.

Karlovarský kraj se podílel dvěma procenty a Liberecký kraj čtyřmi procenty. Na poslední čtyři kraje v pořadí připadl dohromady stejný podíl jako na Prahu.

CRIF pro přehlednější srovnání rozdělení dotací z programů EU mezi kraje vyloučil dotace pro ministerstva a další orgány ústřední státní správy a jejich příspěvkové organizace, protože mají sídlo převážně v Praze a její postavení v rámci krajů tak zkreslují. Společnost mezi ně dále řadila také Správu železnic a státní fondy.

Skoro třicet procent dotací připadlo samosprávám

Téměř třicet procent celkového objemu dotací z programů EU vyčerpaly obce, kraje a přidružené celky. Akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a další obchodní celky získaly více než dvaadvacet procent z objemu. Organizace zřizované ústředními orgány státní správy dostaly patnáct procent, organizační složky státu deset procent, Správa železnic osm procent a státní a veřejné vysoké školy šest procent.

Obchodní společnosti získaly v období let 2014 až 2023 dotace z programů EU v celkové výši 275,6 miliardy korun. Více než polovina z nich připadla na akciové společnosti, necelá polovina pak na společnosti s ručením omezeným. Družstva, evropské společnosti a veřejné obchodní společnosti se podílely dvěma procenty.

Více než pětinu dotací obchodním společnostem z programů EU získaly firmy se sídlem v Praze, konkrétně 57,3 miliardy korun. Po dvanácti procentech připadlo na společnosti se sídlem v Jihomoravském a v Moravskoslezském kraji. Bylo to 32,5 miliardy korun. Společnosti se sídlem v Karlovarském kraji se na celkovém objemu dotací podílely dvěma procenty, tedy necelými pěti miliardami korun a o zhruba 2,5 miliardy více získaly společnosti na Vysočině. Společnosti se sídlem v prvních čtyřech krajích v pořadí získaly 54 procent dotací a na poslední čtyři kraje pak zbylo dvanáct procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
13:59Aktualizovánopřed 57 mminutami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
18:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 3 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 8 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 12 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 14 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.