Strukturální fondy

Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky. Příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.

Platební a certifikační orgán při ministerstvu financí ve středu na žádost ministerstva průmyslu a obchodu předložil Evropské komisi žádost o proplacení projektu plastikářské společnosti Fatra, která spadá do holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Informovalo o tom ministerstvo financí. Cílem je otestovat, zda Brusel peníze opravdu neproplatí, a získat tak rozhodnutí o zamítnutí platby. Podle expertů ministerstva zahraničí je to jediný způsob, jak může Česká republika v případě nesouhlasu s proplacením předložit záležitost k posouzení Soudním dvorem EU.