Le Penová se sešla s Putinem. Rusko podle něj nehodlá do voleb ve Francii zasahovat

Francouzská prezidentská kandidátka Marine Le Penová se během své návštěvy Moskvy sešla s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu prohlásil, že se Rusko nehodlá vměšovat do francouzských voleb.  Le Penová přijela do Ruska na pozvání šéfa zahraničního výboru Státní dumy Leonida Sluckého.

Šéfka krajně pravicové Národní fronty se dlouhodobě netají sympatiemi vůči Vladimiru Putinovi a jeho politice. Schvaluje například anexi Krymu.

Putin prohlásil, že si Moskva vyhrazuje právo setkat se s jakýmkoliv evropským politikem a Le Penová je podle něj zástupkyní „poměrně rychle rostoucího prvku evropských politických sil“. Setkání obou politiků trvalo zhruba půldruhé hodiny. 

„Samozřejmě vím, že předvolební kampaň ve Franci je v plném proudu. Nechceme tento proces jakýmkoliv způsobem ovlivnit, ale vyhrazujeme si právo setkat se s kterýmkoliv zástupcem všech politických sil,“ upozornil ruský prezident.

Marine Le Penová s Vladimirem Putinem
Zdroj: Reuters

Předsedkyně Národní fronty během setkání podle svých slov hovořila mimo jiné o boji proti islamistickému terorismu a v ruské televize uvedla, že za tímto účelem je nezbytné účinně sdílet informace

„Je zajímavé probírat s vámi rozvíjení vztahů našich zemí a situaci v Evropě. Vím, že zastupujete evropské politické spektrum, jež se velmi rychle rozvíjí,“ poznamenal při schůzce Putin.

Vůdkyně francouzské krajní pravice je v Rusku od roku 2011 již počtvrté. Ráno vystoupila před poslanci zahraničního výboru Státní dumy a uvedla, že nevidí důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky.

Nevidím žádný důvod, jenž by ospravedlňoval nepřátelský postoj současných francouzských čelných představitelů vůči Rusku.
Marine Le Penová

Ruským poslancům také vysvětlovala své důvody, proč odmítá sankce, které Evropská unie vůči Rusku zavedla kvůli jeho roli v ukrajinském konfliktu. Zdůraznila také, že Rusko a Francie musí spolupracovat v boji proti terorismu. 

Marine Le Penová
Zdroj: Reuters

Le Penová nejede do Ruska pro peníze, ujišťuje její tajemník

Národní fronta získala v roce 2014 úvěr devět milionů eur od ruské soukromé banky. To vzbudilo obavy, že stranu podporuje Moskva. Půjčku z Ruska tehdy Národní fronta vysvětlovala tím, že francouzské banky jí půjčit odmítaly.

Pokladník strany Wallerand de Saint-Just nyní sdělil, že návštěva Le Penové v Moskvě není motivovaná potřebou dalších finančních zdrojů a následně to potvrdil i její tajemník. „Nechceme financovat (prezidentskou kampaň) z ruských bank. To vám můžu na sto procent garantovat,“ uvedl Philippot.

I Putinův mluvčí Dmitrij Peskov na tiskové konferenci zdůraznil, že se během setkání nehovořilo o žádné finanční pomoci.

Členové Národní fronty ovšem agentuře AP řekli, že na prezidentskou kampaň i na nadcházející parlamentní volby shání strana miliony eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 43 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...