Le Penová se sešla s Putinem. Rusko podle něj nehodlá do voleb ve Francii zasahovat

Francouzská prezidentská kandidátka Marine Le Penová se během své návštěvy Moskvy sešla s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu prohlásil, že se Rusko nehodlá vměšovat do francouzských voleb.  Le Penová přijela do Ruska na pozvání šéfa zahraničního výboru Státní dumy Leonida Sluckého.

Šéfka krajně pravicové Národní fronty se dlouhodobě netají sympatiemi vůči Vladimiru Putinovi a jeho politice. Schvaluje například anexi Krymu.

Putin prohlásil, že si Moskva vyhrazuje právo setkat se s jakýmkoliv evropským politikem a Le Penová je podle něj zástupkyní „poměrně rychle rostoucího prvku evropských politických sil“. Setkání obou politiků trvalo zhruba půldruhé hodiny. 

„Samozřejmě vím, že předvolební kampaň ve Franci je v plném proudu. Nechceme tento proces jakýmkoliv způsobem ovlivnit, ale vyhrazujeme si právo setkat se s kterýmkoliv zástupcem všech politických sil,“ upozornil ruský prezident.

Marine Le Penová s Vladimirem Putinem
Zdroj: Reuters

Předsedkyně Národní fronty během setkání podle svých slov hovořila mimo jiné o boji proti islamistickému terorismu a v ruské televize uvedla, že za tímto účelem je nezbytné účinně sdílet informace

„Je zajímavé probírat s vámi rozvíjení vztahů našich zemí a situaci v Evropě. Vím, že zastupujete evropské politické spektrum, jež se velmi rychle rozvíjí,“ poznamenal při schůzce Putin.

Vůdkyně francouzské krajní pravice je v Rusku od roku 2011 již počtvrté. Ráno vystoupila před poslanci zahraničního výboru Státní dumy a uvedla, že nevidí důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky.

Nevidím žádný důvod, jenž by ospravedlňoval nepřátelský postoj současných francouzských čelných představitelů vůči Rusku.
Marine Le Penová

Ruským poslancům také vysvětlovala své důvody, proč odmítá sankce, které Evropská unie vůči Rusku zavedla kvůli jeho roli v ukrajinském konfliktu. Zdůraznila také, že Rusko a Francie musí spolupracovat v boji proti terorismu. 

Marine Le Penová
Zdroj: Reuters

Le Penová nejede do Ruska pro peníze, ujišťuje její tajemník

Národní fronta získala v roce 2014 úvěr devět milionů eur od ruské soukromé banky. To vzbudilo obavy, že stranu podporuje Moskva. Půjčku z Ruska tehdy Národní fronta vysvětlovala tím, že francouzské banky jí půjčit odmítaly.

Pokladník strany Wallerand de Saint-Just nyní sdělil, že návštěva Le Penové v Moskvě není motivovaná potřebou dalších finančních zdrojů a následně to potvrdil i její tajemník. „Nechceme financovat (prezidentskou kampaň) z ruských bank. To vám můžu na sto procent garantovat,“ uvedl Philippot.

I Putinův mluvčí Dmitrij Peskov na tiskové konferenci zdůraznil, že se během setkání nehovořilo o žádné finanční pomoci.

Členové Národní fronty ovšem agentuře AP řekli, že na prezidentskou kampaň i na nadcházející parlamentní volby shání strana miliony eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 1 hhodinou

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 8 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 8 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...