Volební mapu drtivě ovládl Macron, Le Penová přesvědčila jen dvě bašty na severu země

Téměř jednobarevnou volební mapu vytvořilo druhé kolo hlasování o prezidentovi Francie, kde nezávislý proevropský centrista Emmanuel Macron ovládl naprostou většinu departementů. Krajně pravicovou Marine Le Penovou chtěly jen dvě bašty na severu země. Macron výrazně bodoval ve městech a v regionech s vyšším procentem vysokoškolsky vzdělaných a bohatších lidí. Le Penové se dařilo spíš v průmyslových oblastech zasažených krizí.

Kandidátku Národní fronty chtělo ve druhém kole za prezidentku 33,9 procenta Francouzů, což je pro krajní pravici rekordní výsledek. Otec Le Penové získal před patnácti lety skoro o polovinu hlasů méně.

Tradičně nejvíc voličů má Le Penová v pásu při hranici s Belgií a podél pobřeží Středozemního moře, i zde měla ale ve druhém kole problémy. Zvítězila nakonec jen ve dvou departementech na severu Francie – v Pas-de-Calais a Aisne.

Bašta Národní fronty? Průmyslové oblasti, kde chybí práce

Nacionalistku podporují hlavně průmyslové regiony, které se dosud nevyrovnaly s následky ekonomické krize a v nichž je nejvyšší míra nezaměstnanosti. V těchto regionech Macronovy sliby liberalizovat pracovní trh nepřesvědčily lidi tak znatelně.

Liberál ale ve druhém kole zaznamenal celkově drtivé vítězství, když ovládl 99 ze 101 departementů, z původních 24 procent pro něj hlasovalo nyní 66 procent voličů. Rozříznutí Francie na východ a západ, jak tomu bylo při prvním kole, se tak při finálním hlasování nekonalo.

Macron bodoval mimo jiné v bohaté Paříži, Nantes či Lyonu, ale i přímořských regionech u Atlantiku nezasažených do takové míry finanční krizí – v těchto oblastech získal přes 70 procent hlasů.

Pro Macrona hlasovala většinově i všechna zámořská území. Zejména v departementech v Karibiku přitom v prvním kole bodoval levicový radikál Jean-Luc Mélenchon.

Vzdělanější a bohatší oblasti chtěly spíše Macrona

Pro Macrona hlasovaly také „vzdělanější oblasti“. Čím vyšší počet lidí s vysokoškolským vzděláním v daném regionu žije, tím víc hlasů pro centristu, upozorňuje Financial Times (FT). Naopak Le Penová bodovala spíše v oblastech, kde byla úroveň vzdělání relativně nízká. Stejně tak volily Macrona spíše oblasti s obyvatelstvem s vyššími příjmy.

FT připomíná, že podobně to bylo v případě volby amerického prezidenta a britského referenda – pro odchod z Unie i Trumpa hlasovali spíše méně vzdělaní a s nižšími příjmy.

Podle údajů společnosti Ipsos-Steria zvítězil Macron i na venkově, kde přesvědčil 57 procent Francouzů, zatímco Le Penová jen 43 procent. Liberál triumfoval ale hlavně ve městech, kde jej podle agentury volilo 72 procent lidí, Le Penovou 28 procent a čtvrtina k volbám nešla.

Macron bodoval u mladých, ale i u seniorů nad 70 let

Nacionalistka přesvědčila nejvíc voličů (43 procent) ve věkové kategorii 35 až 49 let, nejméně pro ni hlasovali lidé nad 70 let (22 procent). U nejstarších bodoval nejvíc Macron (78 procent), volilo ho ale i hodně mladých do 24 let (66 procent), uvádí Ipsos-Steria.

Podle ní jde o to, jak se přelily preference lidí od neúspěšných kandidátů, podle průzkumu Ipsos-Steria mezi konzervativci volilo 70 procent lidí Macrona, 30 procent Le Penovou a 22 procent k urnám nepřišlo. Mezi liberály vyhrál s 94 procenty Macron, 6 procent z nich dalo hlas Le Penové a 15 procent nikomu. Z levicově smýšlejících voličů si 80 procent vybralo Macrona, 20 procent Le Penovou a 28 procent nevolilo.

„Macron získal na svou stranu většinu voličů od obou levicových kandidátů Jeana-Luca Mélenchona a Benoîta Hamona. Překvapivě získal téměř polovinu hlasů od těch, kteří volili v prvním kole konzervativce Francoise Fillona. Le Penová měla zisky hlavně díky přívržencům Fillona a také přesvědčila kolem desetiny voličů Mélenchona. Více než třetina stoupenců Mélenchona se zdržela hlasování, ale nestačilo to na to, aby to uškodilo zvolenému prezidentovi,“ píše FT.

Rekordní počet lidí protestoval prázdnými obálkami

K volbám přišlo 74,6 procenta lidí, neúčast byla na francouzské poměry téměř rekordně vysoká. Rekordních 11,5 procenta odevzdaných hlasů bylo buď prázdných, nebo poškozených.