Nešťastný, politováníhodný krok a velké zklamání - politické reakce na Trumpovo rozhodnutí odstoupit od Pařížské klimatické dohody jsou mimořádně jednotné od Evropy přes Asii až po Afriku. Prohlášení o klimatu a čistých energiích chtějí na společném summitu přijmout EU a Čína. Trump ale prý telefonicky přislíbil pokračování amerických snah o ochranu životního prostředí.
Trump sklidil kritické ohlasy i na domácí půdě. „Země, které zůstanou v pařížské dohodě, budou národy, jež budou mít výhody v pracovních příležitostech a průmyslových odvětvích,“ okomentoval Trumpův krok exprezident Barack Obama, jenž se o dohodu zasazoval.
„Věřím, že Spojené státy americké by měly být vepředu, ale i v případě absence USA, i přesto, že se tato administrativa připojuje k malé skupině národů, které odmítnou budoucnost, jsem přesvědčen, že naše státy, města a podniky se vzmuží a udělají ještě více, aby pomohly uchránit pro budoucí generace jedinou planetu, kterou máme,“ dodal.
- Americké státy Kalifornie, New York a Washington se rozhodly, že o své vůli a navzdory rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa dodrží závazky Pařížské klimatické dohody. O členství v alianci přitom uvažuje dalších sedm amerických států.
- K naplnění cílů pařížské dohody se zavázalo také více než 80 starostů velkých amerických měst, kteří se již před několika lety rozhodli společně snížit emise skleníkových plynů.
„Prezident, který slíbil Ameriku na prvním místě, podnikl sebezničující krok, který náš národ posune na poslední místo. Bude nás to stát vliv i pracovní místa a izoluje to Spojené státy poté, co jsme svět propojili,“ pustil se do Trumpa exministr zahraničí John Kerry.
Radují se uhelné firmy i konzervativní část republikánů
Naopak část republikánů rozhodnutí vítá. „Pařížská dohoda o klimatu byla nespravedlivou dohodou pro Ameriku. Podpisem prezidenta Obamy bez ratifikace Senátem by to znamenalo zvýšení nákladů na energii, které by nejvíce postihlo Američany ze středních a nižších tříd. Chválím prezidenta Trumpa, že splnil svůj závazek vůči americkému lidu a odstoupil od této špatné dohody,“ řekl šéf republikánů ve Sněmovně reprezentantů Paul Ryan.
„Společnost Peabody podporuje rozhodnutí administrativy odstoupit od pařížské dohody. Domníváme se, že dodržování dohody bez významných změn by výrazně ovlivnilo americkou ekonomiku, zvýšilo náklady na elektřinu a vyžadovalo, aby se energetický sektor spoléhal na méně rozmanitou energii. Společnost Peabody nadále prosazuje větší využívání technologií k uspokojení celosvětové potřeby energetické bezpečnosti, hospodářského růstu a energetických řešení díky vysokoúčinným elektrárnám s nízkými emisemi uhlí,“ reagovala největší uhelná firma v USA Peabody Energy.
„Předchozí administrativa se dobrovolně zavázala k jednomu z nejpřísnějších cílů, zatímco mnoho dalších zemí dělá mnohem méně, aby snížilo emise. Vedlo by to k větším regulacím, vyšším cenám energie a závislosti na méně spolehlivých zdrojích energie,“ podotkl prezident Americké koalice pro čistou uhelnou elektřinu (ACCCE) Paul Bailey.
- Pařížskou dohodu o klimatu v roce 2015 podepsalo 195 zemí. Jejím cílem je omezení emisí skleníkových plynů, aby se zvyšování světové teploty udrželo výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Dohodu nepodepsalo jen minimum států jako Sýrie či Nikaragua.
Naopak svět veskrze Trumpa za jeho krok odsoudil. Britská premiérka Theresa Mayová zdůraznila, že smlouva je důležitá pro prosperitu a bezpečí příštích generací. „Premiérka dala najevo své zklamání nad tímto rozhodnutím a ujistila, že Británie zůstává zavázána pařížskou dohodou,“ uvedl úřad Mayové v prohlášení.
„Americké rozhodnutí je sice skličující, nás však naplňuje nadějí celosvětově rostoucí energie k boji proti klimatickým změnám a přechodu na čisté růstové ekonomiky,“ konstatoval kanadský premiér Justin Trudeau.
Trump mluví o tom, že chce vyjednat pro Ameriku lepší podmínky. „Odstupujeme, ale zahájíme vyjednávání a uvidíme, jestli dospějeme ke spravedlivé dohodě. Pokud ano, bude to skvělé. Jestli ne, také to půjde,“ řekl.
Chyba, ozývá se z Paříže
Francouzský prezident Emmanuel Macron mu ale vzkázal, že v tomto směru už není pro vyjednávání prostor. „Respektuji to rozhodnutí, ale myslím si, že ve skutečnosti je to chyba - jak pro Spojené státy, tak pro naši planetu. Chci jasně říct, že pařížská dohoda je neodvolatelná a bude zavedena nejen Francií, ale i všemi dalšími státy,“ prohlásil nový šéf Elysejského paláce.
Exprezident Francois Hollande, za jehož vlády byla dohoda podepsána a který konferenci v roce 2015 hostil, řekl, že Trump zanevřel na budoucnost. „Donald Trump přijal osudové rozhodnutí pro Spojené státy, ale nezabrání tím světu pokračovat ve svém racionálním a dobrovolném boji proti globálnímu oteplování. Odstoupení USA neznamená odklad pařížské dohody,“ zdůraznil. Podle Hollanda se musí uplatňování dohody naopak urychlit.
Podobná slova znějí i z Berlína. „Za Německo mohu říct, že jsme samozřejmě součástí Evropy a chceme dál plnit závazky spojené s klimatickou dohodou z Paříže. Je to klíčová smlouva, která udává směr globalizace. Mám radost, že ostatní země na světě to vidí stejně,“ reagovala kancléřka Angela Merkelová.
Americký prezident prý volající lídry ujistil o tom, že USA hodlají podnikat „masivní aktivity“ v ochraně životního prostředí a že i nadále ctí závazek transatlantického spojenectví. Při svém brífinku se ale proti zahraničnímu vměšování do amerických záležitostí ostře vymezil.
„Evropští, asijští a další představitelé po celém světě by neměli mít na americkou ekonomiku větší vliv než naši vlastní občané a jejich zvolení zástupci. Naše odstoupení od dohody tak znamená potvrzení americké suverenity,“ zdůraznil Trump.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker podle agentury AFP označil Trumpovo rozhodnutí za vážnou chybu. Předseda europarlamentu Antonio Tajani podotkl, že dohoda dál platí a bude se v ní pokračovat, ať už s Američany nebo bez nich.
Naopak ruský prezident Vladimir Putin odmítl Trumpa kritizovat. Přesto si myslí, že dohoda je dobrý dokument a Spojené státy měly zústat její součastí. „Nebudu teď prezidenta Trumpa soudit, protože to byl (bývalý) prezident (Barack) Obama, kdo rozhodl (připojit se k dohodě). Nový prezident se možná domnívá, že to nebylo správně pojato, že možná není dostatek zdrojů,“ řekl Putin. „Tuto situaci je nutné důkladně vyhodnotit,“ uvedl Putin.
„Smutný den pro naší planetu. Snaha bojovat s klimatickými změnami není věcí politického přesvědčení, ale základní odpovědnosti,“ napsal na Twitteru slovenský prezident Andrej Kiska.
Bude těžší splnit závazky, míní Brabec
Podle českého ministra životního prostředí Richarda Brabce se odstoupením USA pařížská dohoda nezhroutí. Pokud ale nebudou Spojené státy snižovat emise skleníkových plynů, bude pro ostatní státy těžší splnit dojednané závazky.
Další negativní dopad vidí v tom, že USA měly původně přispívat velkou částí financí na snižování emisí v rozvojových zemích.
Premiér Bohuslav Sobotka mluví o chybě. „Rozhodnutí prezidenta Trumpa dohodu z Paříže silně oslabí, ale nezničí. Je škoda, že se USA izoluje ve věci důležité pro celou planetu,“ konstatoval.
Sobotka uvedl, že změny klimatu zažívá i Česko. „Máme vůči příštím generacím povinnost udělat vše pro zlepšení. Dohoda z Paříže je dobrá a racionální cesta. Je důležitá kvůli našim dětem a bezpečnější budoucnosti,“ uvedl.
Peking: Měli bychom si dohody vážit
Moskva a Peking nic měnit nehodlají. „Rozhodli jsme se ke klimatické dohodě připojit a myslím si, že toto rozhodnutí nebudeme měnit,“ prohlásil místopředseda ruské vlády Arkadij Dvorkovič. Také Čína, která patří s USA k největším znečišťovatelům ovzduší na světě, slíbila, že „dodrží svůj závazek a bude bojovat proti klimatickým změnám“.
„Pařížská dohoda je nejširší dohodou mezinárodního společenství v oblasti ochrany životního prostředí. Účastníci dohody by si měli vážit tohoto výsledku, k němuž nebylo snadné dospět,“ řekla mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing.
Podle Junckera to nyní budou právě Evropská unie a Čína, které svým společným postupem nabídnou podnikům, investorům a výzkumníkům v Evropě, Číně i jinde ve světě jistotu potřebnou k vybudování globální nízkouhlíkové ekonomiky. „A je to prohlášení k celému světu - v přechodu k nízkouhlíkové ekonomice nelze zařadit zpátečku, není možné zvrátit klimatickou dohodu z Paříže,“ řekl Juncker.
„Indie pod vedením (premiéra Naréndry) Módího přijala obnovitelnou energii za svou a je pevně odhodlána dodržovat pařížské závazky, bez ohledu na to, co dělají druzí,“ uvedl indický ministr energetiky. Indie je třetím největším producentem skleníkových plynů. S více než miliardou obyvatel a rychle rostoucí ekonomikou se dohodou mimo jiné zavázala, že do roku 2030 bude nejméně 50 procent elektřiny vyrábět z nefosilních zdrojů.
Mexiko, které má se Spojenými státy od Trumpova nástupu několik konfliktních témat včetně migrace či obchodních dohod, bude bez ohledu na Trumpovo rozhodnutí podle prezidenta pokračovat v plnění pařížského paktu. „Snahy, které brzdí klimatické změny, jsou morálním imperativem,“ uvedl prezident Peňa Nieto.
Ohrožené Marshallovy ostrovy krok silně znepokojil
„Dnešní rozhodnutí je nejen zklamáním, ale také velkým znepokojením pro ty z nás, kteří žijí na frontové linii klimatických změn. Zbytek světa se i nadále pevně zavázal k pařížské dohodě a náš vlastní závazek vůči němu a naší širší pacifické rodině, nikdy nepoleví,“ slíbila prezidentka ohrožených Marshallových ostrovů Hilda Heineová.
Ve společném prohlášení s Unií se k závazkům plynoucím z pařížské smlouvy přihlásily rovněž státy Africké unie. „Evropská unie a Africká unie potvrzují svůj pevný závazek k plnému uskutečnění pařížské dohody a vyzývají všechny partnery, aby pokračovaly se stejnou energií, která se zrodila v roce (podpisu dohody) 2015,“ uvedly unie států obou kontinentů.
