Šest ze sedmi zemí skupiny nejvyspělejších ekonomik světa (G7) se na summitu v Itálii zavázalo podporovat naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu. Pouze USA se k tomuto závazku v závěrech summitu v italské Taormině nepřipojily. Po horké diskusi se velmoci shodly na nutnosti boje proti protekcionismu ve světovém obchodu a také se domluvily, že jsou připraveny zavést další sankce vůči Rusku kvůli Ukrajině. Učiní tak, pokud Moskva nebude plnit dohody z Minsku. Lídři G7 zároveň vyzvali KLDR, aby zastavila svůj jaderný program.
Země G7 se kvůli USA neshodly na ochraně klimatu. Jsou ale zajedno v sankcích proti Rusku
Summit G7 u konce: na čem se velmoci shodly a na čem ne? (zdroj: ČT24)
Řekl jsem Donaldovi Trumpovi, že je zásadní, aby Spojené státy nadále plně podporovaly pařížskou klimatickou dohodu. Je to stěžejní pro zájmy i dobrou pověst USA.
„Spojené státy americké jsou v procesu revidování své politiky o změnách klimatu a pařížské dohody, tudíž se nepřipojují ke konsensu v této problematice,“ uvádí se v závěrech summitu. Naopak ostatní země G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Británie) a EU potvrdily „silný závazek“ hladce naplňovat pařížskou dohodu.
Německá kancléřka Angela Merkelová nicméně označila diskusi G7 o klimatu „za velmi neuspokojivou“.
Prezident Trump na svém twitteru napsal, že definitivní rozhodnutí o případném vystoupení z Pařížské dohody učiní příští týden.
Přelomový dokument o celosvětové ochraně klimatu loni v září odsouhlasila administrativa tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces ve Spojených státech formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát, tak není pro USA právně závazná, republikán Trump ji tedy může vypovědět.
- Pařížskou klimatickou dohodu podepsalo v prosinci 2015 celkem 195 států, 144 z nich už ji stihlo ratifikovat (k 27.5.2017).
Ostrá diskuze nad světovým obchodem
Protesty v italské Taormině proti zdejšímu summitu G7
Země G7 rokovaly i o problematice světového obchodu. Merkelová uvedla, že diskuse byla „velmi tvrdá“, vyjádřila ale uspokojení, že Trump nakonec souhlasil s ostatními státy. Do závěrečné deklarace tak byl zakotven závazek celé skupiny, že země G7 budou bojovat proti protekcionismu a že budou dodržovat nastavená pravidla světového obchodu.
Obavy panovaly zejména z toho, jak se k celé věci postaví prezident Trump. Ten se v minulosti několikrát vyslovil pro zavedení ochranářských opatření na americkém trhu, jenž podle něj trpí v globálním obchodě nespravedlivým přístupem ze strany mnoha zemí, včetně některých rozvojových, ale i ze strany Německa a Číny.
Také předchozí summit skupiny G7, který se konal přesně před rokem v japonské Ise-Šimě, odsoudil všechny formy protekcionismu ve světovém obchodě. Těmi jsou například dovozní cla, která mají za cíl ochránit domácí výrobce před levnějšími dovozy.
Merkelová: Závěry k migraci jsou rozumné
Skupina G7 se rovněž zabývala migrací a toto téma zdůraznila i v závěrečném komuniké. Jeho text podle německé kancléřky ukazuje, „že uprchlíci mají stejná práva jako všichni ostatní a že musíme samozřejmě chránit naše hranice“.
Vyslovila nicméně politování, že tomuto tématu vrcholná schůzka nevěnovala tolik prostoru, kolik by si přála hostitelská Itálie. Právě do Itálie v současnosti směřuje ze severoafrických břehů nejvíce migrantů ze všech evropských zemí.