Země G7 se kvůli USA neshodly na ochraně klimatu. Jsou ale zajedno v sankcích proti Rusku

Nahrávám video

Šest ze sedmi zemí skupiny nejvyspělejších ekonomik světa (G7) se na summitu v Itálii zavázalo podporovat naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu. Pouze USA se k tomuto závazku v závěrech summitu v italské Taormině nepřipojily. Po horké diskusi se velmoci shodly na nutnosti boje proti protekcionismu ve světovém obchodu a také se domluvily, že jsou připraveny zavést další sankce vůči Rusku kvůli Ukrajině. Učiní tak, pokud Moskva nebude plnit dohody z Minsku. Lídři G7 zároveň vyzvali KLDR, aby zastavila svůj jaderný program.

Řekl jsem Donaldovi Trumpovi, že je zásadní, aby Spojené státy nadále plně podporovaly pařížskou klimatickou dohodu. Je to stěžejní pro zájmy i dobrou pověst USA.
Emmanuel Macron

„Spojené státy americké jsou v procesu revidování své politiky o změnách klimatu a pařížské dohody, tudíž se nepřipojují ke konsensu v této problematice,“ uvádí se v závěrech summitu. Naopak ostatní země G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Británie) a EU potvrdily „silný závazek“ hladce naplňovat pařížskou dohodu.

Německá kancléřka Angela Merkelová nicméně označila diskusi G7 o klimatu „za velmi neuspokojivou“.

Prezident Trump na svém twitteru napsal, že definitivní rozhodnutí o případném vystoupení z Pařížské dohody učiní příští týden.

Přelomový dokument o celosvětové ochraně klimatu loni v září odsouhlasila administrativa tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces ve Spojených státech formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát, tak není pro USA právně závazná, republikán Trump ji tedy může vypovědět.

  • Pařížskou klimatickou dohodu podepsalo v prosinci 2015 celkem 195 států, 144 z nich už ji stihlo ratifikovat (k 27.5.2017).

Ostrá diskuze nad světovým obchodem

Protesty v italské Taormině proti zdejšímu summitu G7
Zdroj: Yara Nardi/Reuters

Země G7 rokovaly i o problematice světového obchodu. Merkelová uvedla, že diskuse byla „velmi tvrdá“, vyjádřila ale uspokojení, že Trump nakonec souhlasil s ostatními státy. Do závěrečné deklarace tak byl zakotven závazek celé skupiny, že země G7 budou bojovat proti protekcionismu a že budou dodržovat nastavená pravidla světového obchodu.

Obavy panovaly zejména z toho, jak se k celé věci postaví prezident Trump. Ten se v minulosti několikrát vyslovil pro zavedení ochranářských opatření na americkém trhu, jenž podle něj trpí v globálním obchodě nespravedlivým přístupem ze strany mnoha zemí, včetně některých rozvojových, ale i ze strany Německa a Číny.

Také předchozí summit skupiny G7, který se konal přesně před rokem v japonské Ise-Šimě, odsoudil všechny formy protekcionismu ve světovém obchodě. Těmi jsou například dovozní cla, která mají za cíl ochránit domácí výrobce před levnějšími dovozy.

Merkelová: Závěry k migraci jsou rozumné

Skupina G7 se rovněž zabývala migrací a toto téma zdůraznila i v závěrečném komuniké. Jeho text podle německé kancléřky ukazuje, „že uprchlíci mají stejná práva jako všichni ostatní a že musíme samozřejmě chránit naše hranice“.

Vyslovila nicméně politování, že tomuto tématu vrcholná schůzka nevěnovala tolik prostoru, kolik by si přála hostitelská Itálie. Právě do Itálie v současnosti směřuje ze severoafrických břehů nejvíce migrantů ze všech evropských zemí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 16 mminutami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 2 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 3 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 5 hhodinami

ŽivěPrezident Pavel v Praze zahajuje bezpečnostní konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahajuje prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 6 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 10 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...