Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že USA odstoupí od pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Smlouva podepsaná 195 zeměmi je podle něj pro Američany neúnosně drahá. Chce vyjednat takovou dohodu, která bude pro obyvatele jeho země „spravedlivá“. Francouzský prezident Emmanuel Macron však Trumpovi vzkázal, že již není o čem jednat.
USA odstoupí od dohody o klimatu. Trump chce vyjednat spravedlivější úmluvu
Trump ve svém projevu uvedl, že plní sliby, které Američanům dal během předvolební kampaně, a hodlá prosazovat jejich zájmy. „Proto, abych mohl naplnit svou povinnost chránit Ameriku a její občany, Spojené státy odstoupí od Pařížské klimatické dohody,“ sdělil.
Americký prezident argumentoval, že smlouva zvýhodňuje jiné země na úkor Američanů, vůči jejichž ekonomice je naopak drakonická. Spojené státy tak končí s přispíváním do klimatických fondů, které byly pařížskou dohodou ustanoveny.
„Byl jsem zvolen, abych zastupoval obyvatele Pittsburghu, ne Paříže,“ prohlásil Trump v narážce na centrum těžkého průmyslu ve státě Pensylvánie, kde v loňských volbách získal na svou stranu tradiční levicové voliče demokratů. Demokratický starosta Pittsburghu Bill Peduto jej v reakci ujistil, že město bude pokračovat v plnění pařížské dohody „pro naše lidi, naši ekonomiku a budoucnost“.
- Pařížská dohoda si za hlavní cíl klade prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období.
Macron: Nic se už vyjednávat nebude
„Vystupujeme a zahajujeme vyjednávání. Uvidíme, jestli dosáhneme takové dohody, která by byla spravedlivá,“ dodal Trump. Představuje si, že nová úmluva by břemena a zodpovědnost rozdělila stejnoměrně mezi všechny země světa. Za takových podmínek by Spojené státy mohly do pařížské úmluvy i znovu vstoupit, uvedl.
Proti tomu se ostře vymezil nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron. Do Bílého domu vzkázal, že ohledně pařížské dohody již není nic, o čem by se dalo vyjednávat. Macron dále podle agentury Reuters řekl, že Francie a USA budou dál spolupracovat, ale ne v otázce boje proti klimatickým změnám.
Pařížský dokument o celosvětové ochraně klimatu loni v září odsouhlasila administrativa bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát USA, tak není pro USA právně závazná, republikán Trump ji tedy může podle své vůle vypovědět.
Konečné rozhodnutí Trump opakovaně odkládal. Během volební kampaně dohodu označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit, pokud se stane prezidentem. Argumentoval tím, že dokument by například ústupem od uhlí připravil Ameriku o miliony pracovních míst.
Evropa hořce lituje
Nedlouho před Trumpovým vystoupením se jej od široce kritizovaného kroku snažil odradit generální tajemník OSN António Guterres. Z Evropy zaznívá lítost nad Trumpovým krokem. Eurokomisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiky Miguel Arias Canete uvedl, že Unie posílí svá stávající partnerství a bude hledat nová, od největších světových ekonomik po nejmenší ostrovní státy, které jsou klimatickými změnami ohrožené.
- Podle diplomatických zdrojů plánuje Evropská unie společné prohlášení s Čínou, která vyjádří dohodě podporu. Brusel a Peking by tak mohly učinit už tento týden na v pořadí 19. společném summitu.
Z Německa, Francie a Itálie jednohlasně zaznělo, že Trumpovo rozhodnutí odstoupit od pařížské dohody uškodí Američanům, Evropanům a všem národům na světě. Podle skotské premiérky Nicoly Sturgeonové je Trumpovo rozhodnutí politováníhodné, londýnský starosta Sediq Khan je dokonce označil za „brutální“ čin.
Slovenský prezident Andrej Kiska na sociální síti Twitter: „Smutný den pro naší planetu. Snaha bojovat s klimatickými změnami není věcí politického přesvědčení, ale základní odpovědnosti.“
Kritika doma. I od firem
Kritiku si Trump vysloužil i od domácích politiků. Bývalý viceprezident Al Gore, který se věnuje ochraně klimatu, označil jeho rozhodnutí, za „bezohledné a neobhajitelné“. „Podkopává to postavení Ameriky ve světě a hrozí, že poškodí schopnost lidstva řešit klimatickou krizi včas,“ varoval.
Výzvu s žádostí o zachování dosavadního stavu mu zaslaly rovněž dvě desítky velkých amerických podniků především z oblasti technologií. Americký podnikatel a vizionář Elon Musk na sociální síti Twitter napsal, že ústup od dohody není dobrý ani pro USA, ani pro svět. Šéf konglomerátu General Electric Jeff Immelt vyjádřil zklamání. Upozornil, že změny klimatu jsou reálné. Průmysl si podle něho už nemůže dovolit záviset na vládě, ale vést boj za čistší životní prostředí bez ní.
Státy USA v Obamových stopách
Některé státy jako třeba Kalifornie nebo New York hodlají pokračovat ve výrazném snižování emisí bez ohledu na to, jaký názor na změnu klimatu zrovna v Bílém domě převládá.
„V mnoha státech se nevyplatí podporovat těžbu uhlí. Změna legislativy nemusí znamenat tak zásadní změny, jak se očekává, ale samozřejmě by bylo lepší, kdyby to bylo řízeno centrální administrativou,“ poznamenal Alexandr Ač z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Spojené státy jsou v produkci emisí skleníkových plynů - oxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) - druhé na světě, hned za Čínou, přičemž o „prvenství“ přišly v roce 2006. Předtím však byly v tomto ohledu jasnou jedničkou a historicky tedy nesou největší zodpovědnost za lidskou aktivitou způsobený proces globálního oteplování.