Vyschlá jezera, vymírání živočišných druhů i nucené stěhování statisíců lidí – rozšiřování pouští neboli desertifikace má katastrofální účinky. Podle expertů nese velký díl odpovědnosti člověk. Obří vysušené plochy trápí Afriku, Čínu, Střední Asii i jihoamerické země. Na Blízkém východě kvůli změnám klimatu a válkám přibývá písečných bouří. Sedmnáctý červen byl vyhlášen Mezinárodním dnem proti rozšiřování pouští.
Svět vysychá od Číny až po Bolívii, Blízký východ dusí písečné bouře
Rozšiřováním pouští je ohrožena pětina populace. K takzvané desertifikaci dochází zejména vlivem člověka: Konkrétně intenzivní zemědělskou činností, jako je nadměrné spásání vegetace chovanými stády a naddimenzovaným odběrem vody pro zavlažení potřebných zemědělských oblastí. Dále pak i nekontrolovaným kácením lesů.
Typickým příkladem desertifikace je rozšiřování Sahary, která na svém severním i jižním okraji neustále ukrajuje z životadárné vegetace. Symbolem nebezpečného procesu je i středoasijské Aralské jezero, kdysi jedno z největších jezer světa, jež se kvůli systematickému zavlažování okolních oblastí změnilo v další poušť.
Aralské jezero
Vysychá rovněž íránské Urmijské jezero, které je třetí největší se slanou vodou na světě. Obrovské problémy má i Čína, kde se rozlehlé plochy půdy mění v poušť a stěhovat se musí miliony lidí. Země se snaží postupující písek zastavit hradbou z vegetace.
Zhruba o metr denně se rozrůstá chilská poušť Atacama. V roce 2007 Chile zahájilo program, který se snaží bránit postupu pouště sérií malých vodních nádrží a umělým vyvoláváním mraků ve snaze získat více dešťových srážek. Dále i zalesňováním a prací na vylepšování půdy. Prezident Sebastián Piñera přesto před třemi lety varoval, že až dvěma třetinám chilského území hrozí proměna v poušť. Vysychá rovněž vysokohorské bolivijské jezero Poopó.
Vyschlé bolivijské jezero Poopó
Z rozrůstajících se pouští se do atmosféry uvolňuje více prachu, který může způsobovat problémy na opačných koncích Země. Podle jedné studie například mikroorganismy nesené na prachu ze Sahary poškodily karibské korálové útesy. Mongolská poušť Gobi má zase vliv na podnebí Havajských ostrovů.
Písečné bouře přispívají k úmrtí milionů lidí
V oblasti Blízkého východu v posledních letech značně přibylo písečných bouří, které se podle Světové zdravotnické organizace podílejí ročně na smrti až sedmi milionů lidí. Podle expertů OSN jsou bouřemi nejvíce zasaženy Kuvajt a Írán, ale nově se objevují rovněž ve Střední Asii.
Do deseti let bude Irák čelit až 300 písečných nebo prašných bouří ročně, předpovídá OSN. Nyní je jich tam za rok v průměru 120.
„Na Blízkém východě v posledních 15 letech přibylo písečných bouří a zvýšila se i jejich síla. Jedním z hlavních zdrojů je Irák, kde se kvůli výstavbě přehrad snižuje průtok vod tamními řekami. Zmizely mokřady a vysychají jezera, a to nejen v Iráku, ale i v Íránu. Sedimenty, které na místě zůstávají, jsou významným zdrojem prachu,“ sdělil meteorolog Enric Terradellas ze Světové meteorologické organizace (WMO).
Písečná bouře v Bejrútu
Kromě Iráku se za zdroj prachu považuje také Sýrie. „Lidé v tamních zemědělských oblastech neobdělávají pozemky, protože jsou buď na útěku, nebo bojují. Myslím, že bývalá pole teď podléhají erozi,“ podotkl Nick Middleton z Oxfordské univerzity.
Za sucho v Česku může hlavně oteplování, říká klimatolog
Enormní sucha trápí v posledních letech Kalifornii, ale potýká se s ním i Česko. „To, co je sucho, určuje přísun vody, tedy kolik toho naprší a jestli se voda rychle vsákne nebo jde o přívalové deště, které teď zažíváme a které rychle odtečou. Pak jde také o výpar,“ poznamenal klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Michal Žák.
Oblasti nejvíce ohrožené suchem
Sucho meteorologické je dáno pouze nedostatkem srážek, zemědělské sucho se projevuje dopadem na plodiny, hydrologické sucho pak na řekách a podzemní vodě. Pokud jde o Česko, lépe je na tom nyní jihozápad Čech, nejhorší je to naopak na jižní Moravě, která trpí suchem pravidelně, poznamenal Žák. Nejvážnější je ovšem situace u podzemní vody.
„V Česku se ani tak nemění množství srážek, které spadne za rok, ale mění se režim srážek, tedy jak intenzivně a v jakém úseku déšť spadne. Hlavním problémem jsou ale rostoucí teploty vzduchu, které způsobují rostoucí výpar a následně nedostatek vody. Oteplování navíc vede k tomu, že v zimě jsou častěji dešťové srážky než ty sněhové, které pak chybějí na jaře při doplňování spodní vody,“ upozornil Žák.
Jak proti suchu bojovat?
Podle Michala Žáka je do budoucna třeba zabránit degradaci půdy, aby se přestala snižovat její kvalita, nutné je tak lepší hospodaření s půdou. „Měly by se provádět postupy blízké dané geografické oblasti,“ podotkl Žák. Nutné je zabránit rovněž odlesňování a efektivně zavlažovat. Konkrétně Češi by se měli snažit neplýtvat vodou. Vláda už chystá stavbu vodních nádrží.
Klimatolog Žák k suchu v ČR a ve světě: Musíme myslet víc do budoucna (zdroj: ČT24)