Na Notre-Dame pošlou miliony, chudým nic. Někteří Francouzi kritizují přístup koncernů

3 minuty
Na znamení solidarity s Notre-Dame zněly po celé Evropě zvony
Zdroj: ČT24

Závratná výše darů, které přislíbili jednotlivci i společnosti na obnovu pařížské katedrály Notre-Dame po ničivém požáru, vyvolala ve Francii debatu o „selektivní štědrosti“. Země se už pět měsíců potýká s protesty hnutí takzvaných žlutých vest, kterým vadí klesající kupní síla obyvatel a růst daní. Podle Agentury AFP se také stále snižují dary plynoucí na pomoc chudým.

„Když můžou dát desítky milionů na rekonstrukci Notre-Dame, ať nám přestanou říkat, že nemají na řešení naléhavých sociálních problémů,“ postěžoval si Philippe Martinez, generální tajemník CGT, jednoho z hlavních francouzských odborových svazů.

Po pondělním požáru přislíbily francouzské giganty na obnovu katedrály Notre-Dame stovky milionů eur. Dvě stě milionů eur chce dát rodina dědičky kosmetické firmy L'Oréal Francoise Bettencourtové Meyersové i rodina Arnaultových, které patří koncern LVMH vyrábějící luxusní zboží. Dalších sto milionů hodlá přidat miliardář Francois-Henri Pinault i nadace energetické společnosti Total. Miliony eur hodlají darovat také společnosti JCDecaux, Société Général, Axa či Disney.

Bída lidí koncerny nezajímá, zlobí se žluté vesty

Jedna ze známých tváří hnutí žlutých vest Ingrid Levavasseurová si na sociálních sítích postěžovala na „netečnost velkých společností k bídě ve společnosti“, když jsou zároveň během jedné jediné noci schopny na Notre-Dame dát „tak šílené prachy“. Použila přitom slangový výraz, který před časem zazněl z úst prezidenta Emmanuela Macrona v debatě o sociálních dávkách. Hlava státu si za to vysloužila ostrou kritiku.

Symbolický je v této debatě přitom fakt, že měl Macron svou reakci na několikaměsíční protesty žlutých vest oznámit právě v den, kdy začala katedrála Notre-Dame hořet. Odvysílání jeho předtočeného projevu bylo kvůli neštěstí odloženo na neurčito.

Protest hnutí žlutých vest v Paříži
Zdroj: Paul Pelissier/Reuters

„Že oligarchové dávají (peníze) na Notre-Dame je sice dobré, příkladnost v daňových otázkách by ale byla ještě lepší,“ napsal na Twitteru v reakci na záplavu darů na obnovu vyhořelého chrámu další výrazný představitel žlutých vest Benjamin Cauchy.

Přidejte jedno procento pro chudé, vyzývají bohaté dárce organizace

Mnoho lidí také upozorňuje, že štědrost, jakou prokázaly velké firmy ve vztahu k obnově Notre-Dame, přichází v době, kdy organizace bojující proti chudobě dostávají stále méně darů.

Katolický spisovatel Erwan Le Morhedec vyzval ty, kteří by svůj příspěvek na obnovu katedrály považovali vzhledem k vysokým darům od velkých firem za „směšný“, a raději by jej proto neposlali, aby dali své peníze organizacím, které „pečují o živé chrámy“.

Také senátorka Esther Benbassaová uvedla, že sní o takovém „spontánním a masivním nadšení ve prospěch organizací a struktur, které bojují s extrémní chudobou, sociálním vyloučením a bezdomovectvím“.

„Čtyři sta milionů pro Notre-Dame, děkujeme Keringu, Totalu a LVHM za vaši štědrost: máme velký vztah k místu pohřbu abbého Pierra,“ napsala na Twitteru Nadace abbého Pierra, katolického duchovního známého svou péčí o bezdomovce. „Ale máme rovněž velký vztah k tomu, za co bojoval. Pokud byste mohli přidat jedno procento pro chudé, udělalo by nám to velkou radost,“ dodala nadace.

8 minut
Velvyslanci: Solidarita celého světa nebyla překvapením
Zdroj: ČT24

V roce 2018 poprvé za desetiletí výše darů poskytnutých dvacítce předních charitativních organizací ve Francii klesla, a to o 4,2 procenta. Podle nevládních organizací je za tímto jevem především horší životní situace důchodců, kteří jsou charitě tradičně nejvíce nakloněni. Za další důvod organizace označily i loňské zrušení solidární daně z bohatství, které prosadil prezident Macron. Ve snaze snížit svůj daňový základ totiž bohatí lidé v době platnosti zákona často dávali mnohem více peněz právě na charitu.

Češi poslali na obnovu Norte-Dame za necelý den a půl 154 tisíc

Neštěstí ve Francii nenechalo lhostejné ani některé Čechy. Za necelý den a půl od vyhlášení sbírky České biskupské konference (ČBK) přispěli na rekonstrukci katedrály Norte-Dame 154 tisíc korun. České televizi to potvrdila mluvčí ČBK Monika Klimentová. Sbírka byla spuštěna v úterý odpoledne. 

Podle Klimentové je zájem veřejnosti opravdu velký. „Je to ukázka české štědrosti, jsme známí jako národ, který soucítí s jinými, a jsme moc potěšeni, že sbírka je takto úspěšná.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
07:31Aktualizovánopřed 11 mminutami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
09:09Aktualizovánopřed 35 mminutami

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V Miami na konferenci FII Priority podporované Saúdskou Arábií prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
05:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 5 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 5 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Člověk musí žít.“ Sílu i bolest partnerů ve válce ukázal dokument Tři roky lásky

I těžký osud může mít dobrý konec. To je poselství reportážního dokumentu zpravodajky Ilony Zasidkovyčové a kameramana Vojtěcha Höniga o mileneckých vztazích ve válce, který vznikl ke třem letům od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Válka v bránící se zemi navýšila počet sňatků, rozvodů i soužití s partnerem po amputaci. Na příbězích pěti párů z bojiště a mimo něj snímek s názvem Tři roky lásky ukazuje ukrajinské odhodlání, ale i smutek ze ztráty a smíření.
před 13 hhodinami

Tisíce Libanonců se vrací do míst válečné zkázy

Libanonská vláda protestuje proti přítomnosti izraelské armády na jejím území poblíž společné hranice. Jeruzalém totiž i přes úterní vypršení prodloužené lhůty na úplné stažení ponechal vojáky na pěti opevněných místech, aby dle svých slov ochránil před teroristickým hnutím Hizballáh sever Izraele. Mezitím se tisíce Libanonců vracejí do míst zkázy – jedním ze symbolů destrukce poslední války Izraele s Hizballáhem je vesnice Kfarkela ležící na hranici se Židovským státem. Z obou stran hranice uprchlo až milion a půl lidí, z čehož většina byli právě Libanonci.
před 13 hhodinami
Načítání...