Zbavit Matku Boží popela. Češi mohou přispět na obnovu Notre-Dame

Jen několik hodin poté, co Chrám Matky Boží v Paříži zachvátil požár, se na obnovu věhlasné gotické památky rozbíhají sbírky po celém světě – včetně té, kterou vyhlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Za Česko se iniciativy chopila zdejší biskupská konference.

Francouzský prezident Emmanuel Macron již v době požáru avizoval mezinárodní podpůrnou kampaň na obnovu gotického chrámu. V emocionálním projevu k televizním divákům označil obnovu katedrály za společný projekt pro nadcházející roky a avizoval: „Tuto katedrálu společně obnovíme všichni“.

Bertrand de Feydeau z Fondation du patrimoine v pondělí večer doplnil, že sbírka pro veřejnost se rozeběhne s úterním polednem.

Stovky milionů od módního průmyslu

Francouzský miliardářský rod Pinaultových již měl podle britské ITV přislíbit na obnovu chrámu částku přesahující sto milionů eur. S Paříží je ostatně rodina spojena prakticky stejně jako štíhlé gotické věže; Pinault mladší je výkonný ředitel exkluzivní módní skupiny Kering, která vlastní globální značky, jako je Gucci nebo Yves Saint Laurent.

Také rodina Arnaultových, která drží koncern LVMH vyrábějící luxusní zboží, věnuje na obnovu katedrály Notre-Dame mnohamilionovou částku. Vlastník módních značek Fendi a Louis Vuitton, šampaňského Dom Pérignon, hodinek Bvlgari či parfumérií Sephora chce na obnovu katedrály poskytnout sto milionů eur (2,6 miliardy korun).

Telefony ambasádě

Přispět chce i česká vláda, premiér Andrej Babiš (ANO) už v pondělí pro Deník N sdělil, že „určitě přispějeme“ s tím, že o konkrétním obnosu se jeho kabinet teprve bude bavit.

Češi pak od ranních hodin lidé volají a píší na francouzské velvyslanectví a ptají se, jak mohou finančně pomoct. Jakmile bude mezinárodní sbírka spuštěna, je velvyslanectví podle mluvčí Kateřiny Etrychové připraveno dodat všechny informace.

Prostřednictvím twitterového účtu vyjádřila ambasáda lidem i české vládě poděkování: „Děkujeme představitelům České republiky, občankám a občanům České republiky a všem dalším, kteří nám vyjádřili svou podporu a solidaritu. #NotreDame.“

Gesto českých biskupů

Přípravu tuzemské sbírky pak odpoledne oznámila Česká biskupská konference. „Arcidiecéze pařížská přišla ve Svatém týdnu o svůj biskupský kostel, kde se měl arcibiskup Michel Aupetit setkat na Zelený čtvrtek se svými kněžími, vést velkopáteční obřady a slavit Kristovo zmrtvýchvstání,“ řekl generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl.

„Církev v České republice soucítí s pařížskou arcidiecézí a chce vyjádřit svoji podporu nejen modlitbou, ale i finanční pomocí,“ dodal. Přestože je katedrála vlastnictvím francouzského státu, arcibiskupství se podílí svými sbírkami na její obnově a nyní i na záchraně, a proto je podle Přibyla na místě směřovat výtěžek této sbírky pařížské místní církvi.

Číslo konta sbírky na opravu katedrály Notre-Dame v Paříži je 5304779730/2700 a variabilní symbol 910770. Dary jsou odečitatelné od základu daně z příjmu a dárcům bude vystaveno potvrzení, uvedla mluvčí ČBK Monika Klimentová.

Pomoc nabízí Paříži také Slovensko. „V případě, že bychom byli požádáni a my budeme ochotni nějakou částkou podpořit rekonstrukci této památky v Paříži, tak já budu trvat na tom, abychom nejméně třikrát tolik poslali do naší vyhořelé Krásné Hôrky. Abychom ji konečně zrekonstruovali a aby se i návštěvníci Slovenska mohli těšit z tohoto unikátu,“ řekl premiér Peter Pellegrini (Smer-SD).

Hrad Krásná Hôrka byl před sedmi lety vážně poškozen, když se oheň z okolního porostu rozšířil na národní kulturní památku a úplně zničil její dřevěnou šindelovou střechu. Podle policie za požár mohla neopatrnost dvou chlapců při zapalování cigarety.

Pomoc s tváří Quasimoda

Ve Spojených státech se na podporu obnovy Notre-Dame rozběhlo hned v pondělí večer několik sbírek na crowdsoucringové platformě Go Fund Me. Jak uvádí agentura Reuters, některé z nich pracují s motivem hrbatého zvoníka Quasimoda, ústřední postavy velkorysého románu Chrám Matky Boží v Paříži – a také pohádkové disneyovské adaptace z devadesátých let.

Sbírku na pomoc vyhořelé sakrální památce iniciovala také newyorská společnost pro francouzské dědictví French Heritage Society. Ta už v minulosti mj. dvěma granty za bezmála půl milionu dolarů podpořila restaurátorské projekty ve francouzské národní knihovně, a Notre-Dame, dle slov ředitelky, pomoc potřebuje bezpochyby. „Je to samozřejmě architektonický zázrak a památka, která by měla být obnovená,“ prohlásila ředitelka společnosti Jennifer Herleinová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 59 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...