Katedrála Notre-Dame je symbolem Paříže. Nad městem na Seině bdí od 12. století

Katedrála Notre-Dame, známá také jako Chrám Matky Boží, je spolu s Eiffelovou věží hlavním symbolem Paříže. „Nic nevystihuje Francii tak jako právě Notre-Dame,“ píše server BBC. Katedrála, kterou v pondělí zdevastoval mohutný požár, patří také k nejkrásnějším příkladům gotické architektury vůbec.

Její základní kámen položili na ostrově Île de la Cité na Seině na jaře roku 1163 během návštěvy papeže Alexandra III. ve městě. Přesné datum je ovšem neznámé. V té době se už ale několik let stavělo, budování svatostánku, jehož vznik inicioval pařížský biskup Maurice de Sully, pak trvalo téměř dvě staletí, až do roku 1345.

Katedrála Notre-Dame bývá často považována za nejvýznamnější z francouzských katedrál. Ve středověku ovšem soupeřila o postavení s dalšími kostely. Například francouzští králové bývali korunováni většinou v Remeši a pohřby panovníků se pak konaly v opatství Saint-Denis u Paříže.

Během Velké francouzské revoluce hrozila chrámu zkáza, rozvášněný dav tehdy sťal hlavy i osmadvaceti sochám králů ze Starého zákona.

Vitrážová okna byla chloubou pařížské katedrály
Zdroj: David Davies/ČTK/PA

„Středověcí“ ďáblíci jsou z 19. století

Katedrála byla určena pro ty největší slavnosti, běžné bohoslužby se konaly v menších kostelech. Pro veřejnost se otevírala jen o velkých svátcích. I proto si Napoleon v roce 1804 pro císařskou korunovaci vybral právě Notre-Dame, čímž se symbolicky odstřihl od monarchie.

Velké restaurace se katedrála dočkala ve 40. až 60. letech 19. století. Z té doby pocházejí například sochy různých chimér a ďáblíků, které shlížely z věží katedrály, často mylně považované za doklad středověkého umění.

Přispěl k tomu zřejmě i animovaný film Zvoník u Matky Boží, v němž ožily. Ve skutečnosti je ale ve své dílně vytvořil památkář a architekt Eugene Viollet-le-Duc.

Katedrála Notre-Dame
Zdroj: Reuters

Jana z Arku i Charles de Gaulle

V katedrále byla kanonizována Jana z Arku a tamní zvony zvonily třeba i 26. srpna 1944, kdy oslavovaly osvobození Paříže. „Paříž, Paříž potupená. Paříž zlomená. Paříž zmučená. Ale Paříž osvobozená,“ prohlásil tehdy generál Charles de Gaulle, který se v roce 1959 stal prezidentem Francie. Když o jedenáct let později zemřel, byly to znovu zvony v Notre-Dame, které se s ním během pohřbu rozloučili.

Jako v dalších podobných stavbách se i v Notre-Dame prakticky neustále pracovalo na menších či větších opravách. Jedna z nejvýraznějších rekonstrukcí začala v roce 1993 a trvala celou dekádu. Během ní se dočkaly obnovy obě devětašedesátimetrové věže v průčelí nebo střední část fasády.

V roce 2013, kdy se slavilo 850 let od položení základního kamene, se pak katedrála po dvou staletích dočkala nových zvonů, její zvonice byla neúplná od časů Velké francouzské revoluce na konci 18. století.

Notre-Dame, kterou svým románem Zvoník u Matky Boží proslavil spisovatel Victor Hugo a jež sehrála velkou roli i v životě filmové Amélie z Montmartru, patří k nejčastějším cílům turistů v Paříži. Každý den ji podle dostupných údajů navštívilo přes 35 tisíc lidí.