Francie si připomněla 230 let od pádu Bastily. Vojenskou přehlídku letos ozvláštnil „létající muž“

Francie oslavila 230. výročí dobytí Bastily, jímž začala Velká francouzská revoluce. Na vojenskou přehlídku přijela i německá kancléřka nebo končící šéf Evropské komise. Tématem letos byla hlavně vojenská spolupráce evropských mocností. Po celé zemi ale doprovázela oslavy mimořádná bezpečnostní opatření. Před třemi lety totiž při oslavách výročí pádu Bastily zabil atentátník v Nice na jihu země přes 80 lidí. Macron také musel strpět pískání svých odpůrců z hnutí žlutých vest, kteří se pak odpoledne v metropoli střetli s policií.

Tradiční vojenskou přehlídku v Paříži zahájil prezident Emmanuel Macron po boku náčelníka generálního štábu armády. Pak zasedl na tribunu, kde byli i zahraniční hosté včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Pozván byl i nizozemský premiér Mark Rutte, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo britská premiérka Theresa Mayová. Ta ale nakonec místo sebe vyslala do Paříže svého zástupce Davida Lidingtona.

Přehlídka se nesla ve znamení evropské vojenské spolupráce a nových technologií, k vidění byli roboti i muž na futuristickém vznášedle zvaném Flyboard Air. Zařízení pilotoval jeho tvůrce Francouz Franky Zapata, který během letu držel v ruce pušku. Novináři a uživatelé na Twitteru ukázku letových možností stroje označili za ohromující.

Flyboard umožňuje vynést až stokilogramového pilota do výšky 150 metrů a ve vzduchu vydrží zhruba deset minut, než dojde palivo. Stroj je schopný letět rychlostí až 140 kilometrů v hodině. Zapatova společnost pracuje na nové generaci flyboardu, který umožní rychlost až 200 kilometrů v hodině, 30minutovou letovou dobu a dostup až do výšky tří kilometrů. 

Na Champs-Élysées 4300 vojáků z Francie, Německa i Británie

Jinak ale probíhala prohlídka tradičně: po třídě Champs-Élysées defilovalo 4300 vojáků, skoro dvě stovky vozidel, přes 230 koní, 69 letadel a 39 helikoptér. Návštěvníkům se představili nejen francouzští vojáci, ale také jejich kolegové z Británie, Německa, Španělska, Belgie či Estonska.

Nechyběly průjezdy obrněných transportérů, ale i tanků a dalších vojenských vozidel, přelety stíhaček, vrtulníků a transportních letadel, ukázka bezpilotních letounů či výstup akrobatické letky a zabarvení oblohy kouřem v barvách francouzské trikolory.

Tradiční podívanou byl i pochod francouzské cizinecké legie, který se od jiných vojenských sborů liší počtem kroků za minutu. Zatímco řádná francouzská armáda pochoduje v taktu 120 kroků za minutu, legionáři udržují pomalejší 88krokový marš. Odlišná je i tradiční slavnostní uniforma pro tuto příležitost, kdy stejnokroj tvoří bílé rukavice a hnědá kožená zástěra, a legionáře, jejichž zbraní je sekyra s dlouhým topůrkem, navíc zdobí plnovous.

Nahrávám video
Francie oslavila 230. výročí pádu Bastily
Zdroj: ČT24

Na Macrona na přehlídce pískali jeho odpůrci

Ve chvíli, kdy Macron projížděl před přehlídkou v otevřeném autě po třídě Champs-Elysées, několik desítek lidí na něj pískalo. Podle agentury AFP šlo o členy hnutí žlutých vest, které protestuje dlouhodobě proti Macronovi a jeho politice. Jak píše AFP, pískající se pro dnešek vzdali tradičních žlutých vest, v nichž chodili na předchozí protesty, zřejmě ve snaze zachovat si anonymitu na místě, kde se pohyboval velký počet policistů. Jenom někteří z nich měli v ruce žluté balonky.

Kromě pískání se ozývalo také volání o Macronově demisi. Podle AFP asi dvacítka lidí volala: Žluté vesty! To praskne! Emmanuele Macrone, přijdeme si pro tebe! Podle francouzských sdělovacích prostředků na celou neděli pařížská prefektura vyhlásila v oblasti Champs-Elysées zákaz jakéhokoli shromažďování lidí hlásících se k hnutí žlutých vest.

Poté, co vojenská přehlídka skončila, se odpoledne na bulváru několik desítek demonstrantů včetně příslušníků hnutí žlutých vest opevnilo, uvedla agentura AFP. Podle agentury Reuters jich byly stovky. Televize BFM odvysílala záběry, jak se policie demonstranty, kteří blokovali provoz pomocí kovových mobilních bariér a odpadkových košů, snaží rozehnat. Někteří protestující byli maskovaní, házeli na policisty kameny a další předměty a zapalovali popelnice, policisté použili slzný plyn.

Policie zatkla desítky lidí

Policie zadržela 175 lidí, je mezi nimi i vůdce žlutých vest Eric Drouet. Dva ze zadržených – Maxime Nicolle a Jérôme Rodrigues – skončili ve vazbě, v případě Droueta o ní zatím nebylo rozhodnuto. Nicolle a Rodrigues jsou podezřelí z organizování nedovolené manifestace.

Rodriguesův právník Arie Alimi zatčení označil za „zadržení osob proto, že patří k politické opozici“. Nicolleův právní zástupce Juan Branco řekl, že jeho klient byl zatčen za to, že „chtěl vyjádřit svůj názor“. Zadržen prý byl na Friedlandské ulici, která „je mimo Champs-Elysées a zakázanou oblast“. „Je to zjevně zadržení politického odpůrce z politických důvodů,“ řekl Branco.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 22 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 32 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...