Žluté vesty strana 2 z 2

Diplomatická roztržka mezi Římem a Paříží, která vyústila v odvolání francouzského velvyslance, nemá obdoby od roku 1940, kdy Benito Mussolini vyhlásil válku Francii, píše agentura Reuters. Podle Paříže má dočasné opatření Římu jasně signalizovat, ať se nevměšuje do záležitostí Francie. Spor vygradovalo setkání italského vicepremiéra Luigiho Di Maia se zástupci hnutí žlutých vest. Politik svůj krok hájí, zdůraznil ale, že s Francií chce na vládní úrovni dál spolupracovat.

Italský vicepremiér a šéf protestního Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio se v úterý v pařížském regionu setkal se zástupci žlutých vest. Francouzské ministerstvo zahraničí to označilo za další, nepřijatelnou provokaci a ve čtvrtek si předvolalo ke konzultacím svého velvyslance v Itálii. Hnutí žlutých vest od poloviny listopadu pořádá protesty proti hospodářské a sociální politice prezidenta Emmanuela Macrona.

Hnutí žlutých vest míří do politiky. Demonstranti proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi sestavují kandidátku do květnových voleb do Evropského parlamentu. Zatím je na ní deset jmen, do poloviny února by jich mělo být osmdesát. Hnutí se účastní lidé ze všech vrstev francouzské společnosti, které spojuje touha po změně a také připravenost pokračovat v protestech. Dokazují to i stovky táborů po celé Francii.

Diplomatická roztržka mezi Římem a Paříží se prohlubuje. Francie si po sérii ostrých výroků politiků z Apeninského poloostrova předvolala italského velvyslance. Italský ministr vnitra Matteo Salvini například obvinil Francouze, že Afriku obírají o bohatství, a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nazval „mizerným prezidentem“. Francouzská diplomacie to označila za „nepřijatelné“.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v západoněmeckém městě Cáchy (Aachen) podepsali novou smlouvu o přátelství a vzájemné spolupráci. Dohoda navazuje na Elysejskou smlouvu z roku 1963, kterou uzavřeli jejich někdejší předchůdci Konrad Adenauer a Charles de Gaulle. V Česku nová smlouva vzbudila kontroverzní reakce. Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) ale pro Českou republiku či další menší členské země EU žádné komplikace neznamená.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire varoval před možným kolapsem kapitalismu v případě, že se bude dál prohlubovat ekonomická nerovnost ve světě. Zároveň vyzval skupinu předních vyspělých zemí G7, aby zvážila stanovení jednotné minimální daně z firemních zisků a řešila sílu obrovských nadnárodních společností.

Na desítkách míst po celém Maďarsku včetně Budapešti se konaly větší či menší demonstrace a silniční blokády proti vládě premiéra Viktora Orbána, které trvají již více než čtyřicet dní. Protesty, jež organizovaly odbory, ale připojily se k nim i opoziční strany a některé občanské organizace, však byly slabší než dříve. Vláda zatím podle médií není ochotna s odbory jednat o jejich požadavcích. Ve Francii už zase desátý víkend v řadě pokračovaly protesty takzvaných žlutých vest. Zapojilo se do nich přes 80 tisíc lidí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v souvislosti s protesty žlutých vest vyzval občany, aby se zapojili do celonárodní debaty o společenských a hospodářských otázkách, která začne v úterý. Výsledkem debaty by měla být „nová smlouva pro národ“. Podle kritiků to ale není dost. Prezident podle nich nechápe, že lidi trápí nízké příjmy a klesající kupní síla.

Víc než 80 tisíc příznivců francouzského hnutí žlutých vest vyrazilo k demonstracím v řadě měst. Během již deváté soboty od listopadového počátku protestního hnutí se v Paříži sešlo na osm tisíc lidí. Policie při protestech zadržela 244 lidí, informoval podle agentury AFP ministr vnitra Christophe Castaner. Více než dvě desítky lidí byly při střetech demonstrantů s policisty zraněny.

Pekařstvím v centru Paříže v sobotu ráno otřásla silná exploze. Podle prefektury jsou tři mrtví a zraněno bylo 49 lidí. Neštěstí zřejmě způsobil únik plynu. Prefektura opravila předchozí tvrzení ministra vnitra Christopha Castanera, který sdělil, že zraněním podlehly čtyři osoby.

Žluté vesty se jako symbol sociálního hnutí šíří za hranice Francie. V prosinci si je oblékli demonstranti hned v několika zemích Blízkého východu, když protestovali za zlepšení životní úrovně. Osm let od arabského jara pocítili obyvatelé regionu dopady úsporných opatření včetně zdražování a vysoké nezaměstnanosti. Střední třída chudne a někteří si stěžují, že se mají hůř než před pádem režimů v roce 2011. Protesty se v nedávné době konaly v Tunisku, Libanonu, Iráku, Jordánsku, Alžírsku, Maroku, Libyi a Súdánu. Egypt už v obavách z nové revoluce zakázal prodej žlutých vest. Podle expertů ale arabské jaro 2.0 zatím nejspíš nehrozí.

Francouzská vláda připravuje tvrdší zákony proti násilníkům na demonstracích. Chce vytvořit seznam osob, kterým úřady zakáží účast na shromážděních. Za dva měsíce protestů hnutí žlutých vest skončilo ve vazbě skoro pět a půl tisíce lidí, přes tisíc z nich soudy potrestaly. Množí se přitom útoky na policisty. Při demonstraci se do nich pustil i bývalý mistr Francie v boxu Christophe Dettinger.

V Paříži znovu protestovali příznivci hnutí žlutých vest, kteří se bouří proti politice prezidenta Emmanuela Macrona. Po celé Francii v sobotu podle ministra vnitra Christopha Castanera demonstrovalo 50 tisíc lidí. Osmá protestní sobota se konala pár dní po zatčení jednoho z lídrů hnutí Erika Droueta. Demonstranti v sobotu pronikli také do budovy ministerstva, odkud musel být evakuován mluvčí vlády.

Francouzská policie ve čtvrtek večer propustila z vazby jednoho z radikálních představitelů hnutí takzvaných žlutých vest Érica Droueta, který byl zatčen ve středu v Paříži kvůli organizování neohlášené demonstrace. Drouet podle serveru televize LCI prohlásil, že o zadržení sám usiloval, aby Francouzům ukázal, že nejsou svobodní.

V Paříži je od středy v policejní cele Éric Drouet, jeden z hlavních představitelů protestního hnutí takzvaných žlutých vest. Policie ho zatkla za organizování neohlášené demonstrace. Aktivistův právník označil Drouetovo zadržení za bezdůvodné a svévolné. Z francouzské vlády ale podle místních médií zaznělo, že Drouet porušil zákon, a musí proto čelit důsledkům.