Slzný plyn v ulicích Paříže. Žluté vesty se znovu ozývají, mluvčí vlády musel být evakuován

V Paříži znovu protestovali příznivci hnutí žlutých vest, kteří se bouří proti politice prezidenta Emmanuela Macrona. Po celé Francii v sobotu podle ministra vnitra Christopha Castanera demonstrovalo 50 tisíc lidí. Osmá protestní sobota se konala pár dní po zatčení jednoho z lídrů hnutí Erika Droueta. Demonstranti v sobotu pronikli také do budovy ministerstva, odkud musel být evakuován mluvčí vlády.

Protest žlutých vest ve francouzské metropoli
Zdroj: Reuters/Gonzalo Fuentes

Protestující se sešli při své první mobilizaci v roce 2019. Tisíce demonstrujících vyšly do ulic měst Lyon, Bordeaux, Rouen nebo Beauvais. Od loňského 17. listopadu se bouří proti restriktivní fiskální a sociální vládní politice, kterou považují za nespravedlivou.

V Lyonu žluté vesty zablokovaly rušnou dálnici A7. V Nantes, Lille a v Rouenu došlo k násilným střetům, v Montpellier byli lehce zraněni čtyři policisté.

V Paříži demonstranti uskutečnili průvod mezi Champs-Élysées a Burzovním náměstím a část se vydala k Národnímu shromáždění. Zastaveni byli údajně asi 200 metrů od budovy parlamentu. Místy došlo i k potyčkám s policií. Na nábřeží Seiny, poblíž pařížské radnice demonstranti podle AFP házeli předměty na policii, která odpověděla slzným plynem.

Následně podle francouzského zpravodajského webu Le Parisien se demonstranti střetli s pořádkovými silami na mostě pro pěší Léopolda Sédara Senghora přes Seinu, odkud mířili dále k Národnímu shromáždění, dolní komoře francouzského parlamentu. Zastaveni byli podle webu asi 200 metrů od budovy.

U lávky a poblíž muzea d´Orsay rovněž krátce hořela loď, na které je restaurace. Hasiči ale požár uhasili. Demonstrující rovněž zapálili skútry, popelnice a další předměty na bulváru Saint-Germain poblíž stejnojmenného kostela v centru města. V nedaleké ulici rue de Balzac zapálili automobil.

Demonstranti pronikli do budovy ministerstva

Vládní mluvčí Benjamin Griveaux musel být evakuován ze své pařížské kanceláře v ulici de Grenelle poté, co do budovy násilně pronikla skupina demonstrantů, která k tomu použila stavební zařízení z ulice. Griveaux v prohlášení uvedl, že demonstranti rozbili dveře ministerstva a také zničili dvě auta, agresi přitom označil za neakceptovatelnou.

Francouzský ministr vnitra na Twitteru oznámil, že svolal na videokonferenci představitele bezpečnostních sil a prefekty. Zároveň v tweetu vyzval demonstranty, aby respektovali zákon a chovali se zodpovědně.

V podvečer se asi 400 demonstrujících přesunulo na Champs-Elysées, kde se snažili blokovat dopravu. Podle Le Parisien policie proti nim nasadila vodní dělo.

Macronova vláda, kterou protesty oslabily, tento týden označila demonstranty za agitátory, jejichž cílem je svrhnout vládu. Demonstranti, z nichž značnou část tvoří lidé s nižšími příjmy, mezitím nadále upozorňují na vysoké ceny a tvrdí, že Macron ignoruje potřeby běžných občanů a prosazuje reformy sloužící bohatým.

Na Champs-Élysées lidé skandováním požadovali Macronovu demisi. „Budeme tu demonstrovat každou sobotu, bude to pokračovat po celý rok 2019,“ ujišťovala prostřednictvím megafonu jedna z mluvčích hnutí.

Macron: Jde o útok na republiku

Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu večer na Twitteru odsoudil „extrémní násilí“ žlutých vest a označil jej za útok na republiku. „Extrémní násilí opět přišlo zaútočit na republiku, její ochránce, představitele, symboly,“ napsal francouzský prezident a demonstranty požádal, aby protesty ukončili a vyzval je k „debatě a dialogu“.

Protesty ve Francii pokračují i přesto, že prezident Macron na konci minulého roku ohlásil ústupky. Přistoupil i na původní hlavní požadavek demonstrantů zrušit chystané zdanění pohonných hmot a slíbil opatření na zvýšení kupní síly a debatu o požadavcích demonstrantů.

Sobotní osmý akční den měl být podle AFP testem toho, jak na tom protestní hnutí nyní je. Aktivisty tento týden pobouřilo středeční zadržení kontroverzního představitele žlutých vest. Eric Drouet byl mnoho hodin ve vazbě.

Minulou sobotu se kolem poledne ve Francii protestů účastnilo kolem 12 tisíc lidí. V sobotu 22. prosince ministerstvo vnitra účast odhadovalo na 38 600 lidí, přičemž 17. listopadu to bylo 282 tisíc protestujících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 16 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 2 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 2 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...