Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v západoněmeckém městě Cáchy (Aachen) podepsali novou smlouvu o přátelství a vzájemné spolupráci. Dohoda navazuje na Elysejskou smlouvu z roku 1963, kterou uzavřeli jejich někdejší předchůdci Konrad Adenauer a Charles de Gaulle. V Česku nová smlouva vzbudila kontroverzní reakce. Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) ale pro Českou republiku či další menší členské země EU žádné komplikace neznamená.
Macron a Merkelová v Cáchách navázali na Elysejskou smlouvu. Dohoda o užší spolupráci ale vzbudila kontroverze
„Obnovujeme základ našeho vztahu,“ uvedla Merkelová, podle níž se od roku 1963 svět dramaticky proměnil, a proto bylo potřeba uzavřít smlouvu, která tyto změny bude reflektovat. Hlavními výzvami současné doby jsou podle ní oslabení dosavadního mezinárodního řádu, klimatické změny nebo vystoupení Velké Británie z Evropské unie.
„V tomto světě a v této Evropě musí Německo a Francie přijmout zodpovědnost a ukázat cestu,“ uvedl v Cáchách Macron. „Myslím, že by byli hrdí na to, že ta smlouva dodnes trvá a vzkvétá,“ poznamenal k dohodě z roku 1963, která byla klíčová pro poválečný vývoj německo-francouzských vztahů.
Merkelová také zdůraznila, že práce podpisem nekončí a smlouva se musí naplňovat den za dnem. „Po smlouvě musejí následovat činy,“ podotkl ve stejném duchu Macron, proti němuž před radnicí protestovalo přes sto stoupenců takzvaných žlutých vest. Ceremonie na Cášské radnici, během níž zazněly hymny Německa, Francie i Evropské unie, se zúčastnil také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Média obou zemí připomínají, že k podpisu smlouvy, o níž se debatovalo řadu let, dochází v době, kdy jsou oba její signatáři oslabeni. Kancléřka se musela loni vzdát předsednictví své strany, prezident čelí už více než dva měsíce protestům žlutých vest.
Události: Německo a Francie uzavřely diskutovanou smlouvu o spolupráci (zdroj: ČT24)
Smlouva v Česku budí kontroverze
Kolem smlouvy se vyrojila také řada dezinformací a kritických komentářů. Například bývalý český prezident Václav Klaus v komentáři pro MF DNES napsal, že smlouva nemůže znamenat nic jiného než faktickou rezignaci těchto dvou evropských superelit na Evropskou unii.
„V podstatě nám říkají, že je pro ně vytváření autentické evropské integrace příliš pomalé a že na ty, kteří evropský integrační proces brzdí, se už nebudou ohlížet. Mají k tomu každý z nich jiné důvody. Emmanuel Macron chce stát v čele Evropy, Angela Merkelová chce, aby na ni bylo v dobrém vzpomínáno,“ hodnotí Klaus uzavření smlouvy v příspěvku.
Podobné výroky, jako že Francie a Německo končí s Evropskou unií, že jí budou dominovat a poroučet nebo že mají své vlastní plány v OSN, jsou podle analytičky Zuzany Lizcové nepravdivé, zavádějící a úmyslně manipulativní. „Francie a Německo si v tuto chvíli kladou za cíl nikoliv Evropu rozbít, ale naopak posílit, a to svým vlastním příkladem,“ říká.
„Z evropské poválečné historie dobře víme, že celý ten proces evropské integrace se nepohybuje dopředu většinou prostřednictvím nějakých velkých, všeobjímajících kroků, ale spíše dílčích iniciativ, které potom slouží jako příklad pro integraci v oblastech dalších. A právě tuto ambici ta dnes podepsaná smlouva má,“ podotkla.
Analytička Zuzana Lizcová: Francie a Německo si kladou za cíl Evropu nikoliv rozbít, ale posílit (zdroj: ČT24)
Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v německo-francouzské iniciativě problém nevidí. Připomněl, že v první řadě jde o dvoustrannou dohodu. „Podobně my máme s Německem strategické partnerství, které je postaveno na celé řadě bilaterálních témat, která jsou pro obě země důležitá,“ poznamenal. V nedělním pořadu Otázky Václava Moravce ovšem připustil, „že to ale může být signál, že zde je snaha v některých oblastech jet rychleji“. „Bude to na zvážení českých zástupců, jak se chtějí přidat k tomu rychlejšímu proudu,“ dodal.
„Pokládám tu dohodu mezi Francií a Německem za obdobu spolupráce v rámci Visegrádské čtyřky, takže ve mně to žádné obavy nevzbuzuje,“ komentoval smlouvu pro Českou televizi předseda sociální demokracie, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček.
Zpravodajové ČT komentují novou německo-francouzskou smlouvu (zdroj: ČT24)
Podle místopředsedy Pirátů a garanta strany pro zahraniční politiku Mikuláše Peksy krok Německa a Francie může naznačovat budoucnost části Evropy, a když se Česká republika nezapojí, může se pak jen dívat. „Neregistroval jsem ze strany vlády, že bychom chtěli postupovat někam vpřed. Jenom říkáme, co se nám nelíbí, málokdy ale, co se nám líbí. V tom jsme hodně podobní Britům a strašně nerad bych se dočkal toho, že skončíme podobně,“ varoval ve stejném pořadu.
Předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer (nestr.), který byl také hostem Otázek Václava Moravce, upozornil, že v rámci Evropské unie dochází k erozi ochoty spolupracovat. „Berlín a Paříž na celou řadu problémů nemají vůbec stejný názor, dokonce nemají ani shodné řešení,“ připomněl. Na aktuální dohodu by se nedíval s obavami, ale spíše se zájmem. „Nedělal bych z toho takovou vědu,“ uvedl.
Otázky Václava Moravce o brexitu, smlouvě z Cách i firmě Huawei (zdroj: ČT24)
Co je předmětem smlouvy?
Obecně má „Cášská smlouva“ pozvednout bilaterální vztahy na novou úroveň a utužit spolupráci v oblasti bezpečnosti, obrany, školství, ochrany životního prostředí či hospodářství. Podpořit má také integraci příhraničních regionů.
Šestnáctistránkový dokument obsahuje celkem 28 článků. Konkrétně v nich například stojí, že by jedna strana měla mít možnost účastnit se alespoň čtyřikrát ročně schůzí kabinetu strany druhé. Mají také vzniknout francouzsko-německé rady, které by měly sloužit ke koordinaci společných projektů například v oblasti obrany a bezpečnosti.
Text se věnuje mimo jiné koordinaci ve vývozu zbraní, sjednocení postojů při jednání v Evropském parlamentu s dalšími členskými zeměmi nebo boji proti populismu. Dotýká se i výuky jazyků v pohraničních oblastech nebo spolupráce francouzských a německých partnerských měst.
Cílem je i Německo jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN
Cílem společného diplomatického úsilí má být i přijetí Německa jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN (RB OSN). Dosud je přitom mezi takovými členy pět vítězných mocností druhé světové války.
„Německo dlouhou dobu prosazovalo, aby v Radě bezpečnosti OSN bylo jednotné evropské křeslo. V posledních letech se ukazuje, že sladění v oblasti zahraničně-bezpečnostní politiky je na evropské úrovni poměrně obtížné, proto tedy tento nový kompromis a nová iniciativa,“ vysvětluje analytička Výzkumného centra AMO Zuzana Lizcová.
V Radě kromě stálých členů zasedá ještě deset nestálých členů s dvouletým mandátem, které vybírá Valné shromáždění OSN. Od 1. ledna 2019 je nestálým členem znovu i Německo. Skutečná politická váha ale spočívá ve stálém mandátu, který zahrnuje neomezené právo veta, což umožňuje zablokovat jakékoli rozhodnutí RB OSN.
O rozšíření Rady o další stálé členy se uvažovalo už v minulosti. Hlavními kandidáty byly vedle Německa třeba také Japonsko, Indie nebo Brazílie. Například během takových snah v roce 1993 se ale proti stálému členství Berlína postavila Itálie, Pákistán zase odmítal členství Indie a Argentina nesouhlasila s členstvím Brazílie.
- – Oba státy slibují, že se budou zasazovat o účinnou a silnou společnou evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku a posílení a prohloubení hospodářské a měnové unie. Chtějí posílit schopnost Evropy jednat v zahraniční a bezpečnostní politice samostatně. O těchto otázkách budou vést konzultace ve snaze dojít ke společným postojům u všech důležitých rozhodnutí.
- – Za prioritu německo-francouzské diplomacie smlouva označuje přijetí Německa za stálého člena Rady bezpečnosti OSN .
- – Německo a Francie chtějí prohloubit také armádní a zbrojní spolupráci, k čemuž má napomoci i nově zřízená společná obranná a bezpečnostní rada.
- – Užší má být i spolupráce v oblasti hospodářství, kde se počítá s harmonizací práva, zřízením rady hospodářských expertů a postupným vznikem jednotného hospodářského prostoru.
- – V oblasti školství budou obě země usilovat o větší propojení vzdělávacích systémů či zvýšení počtu žáků a studentů, kteří se učí jazyk druhého státu. Vznikat mají společné vědecké iniciativy.
- – Smlouva počítá se zřízením společného fondu, z něhož budou podporovány občanské iniciativy nebo partnerství měst v obou zemích. Má také zjednodušit život lidem v okolí společných hranic, třeba lepším propojením zdejších silnic a železnic. V obou státech vznikne výbor pro přeshraniční spolupráci.
- – Další body smlouvy, která má celkem 28 článků, se týkají například boje proti terorismu, klimatických otázek a energetické politiky nebo rozvojové politiky vůči Africe.