Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron chtějí užší zahraniční politiku Evropské unie, v níž nebude nutné vždy rozhodovat jednomyslně. Požadují také vytvoření společných intervenčních sil a větší solidaritu při řešení problemtiky migrace. Shodli se také na podobě rozpočtu eurozóny a vzniku Evropského měnového fondu.
Víc spolupráce, prosím. Merkelová a Macron se shodli na rozpočtu eurozóny i sjednocení zahraniční politiky EU
„Otevíráme novou kapitolu,“ prohlásila Merkelová po několikahodinovém rozhovoru s Macronem o reformách Evropské unie a eurozóny. „Potřebujeme evropské odpovědi. Vede nás vědomí, že Evropa musí najít svoje místo v multilaterálním světě,“ poznamenala kancléřka na zámku Meseberg, kde s Macronem jednali.
Aby se Evropská unie mohla důrazněji zasazovat za svá přesvědčení, za mír nebo životní prostředí, potřebuje podle obou politiků užší spolupráci v zahraniční, bezpečnostní a obranné politice. „Jsme zajedno, že potřebujeme nové nástroje v oblasti zahraniční politiky, že se musíme zasazovat za to, abychom vždy nepotřebovali jednomyslnost,“ zdůraznila kancléřka.
Osmadvacítka musí také reformovat svůj azylový systém, který musí být podle Macrona efektivnější a solidárnější. Součástí změn má být výrazné posílení Evropské agentury pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex), srovnání azylových standardů i lepší spolupráce se zeměmi původu běženců a podpora těchto států.
„Věříme v evropskou odpověď na výzvy, které před nás staví migrace,“ poznamenal francouzský prezident. A přislíbil kancléřce Merkelové spolupráci, pokud jde o vracení migrantů z německých hranic do Francie. Obě země se podle něj vzájemně ujistily, že podporují rychlý návrat běženců do zemí EU, v nichž byli registrováni.
Už příští týden budou o změnách politiky v otázce migrace jednat lídři evropských zemí na společném summitu. Nejnovější návrh předpokládá, že v severoafrických zemích vzniknou bezpečná centra, kam budou vraceni lidé zachycení ve Středozemním moři. Právě tam by se mělo rozhodnout, kdo z nich má nárok na azyl a do Evropy smí odcestovat, a kdo ne.
Téma ale hýbe německou politikou už dnes. Merkelová je v otázce vracení části migrantů z německých hranic pod velkým tlakem koaliční Křesťanskosociální unie (CSU).
Unie má mít vlastní měnový fond a eurozóna rozpočet
Merkelová a Macron také našli shodu na společném rozpočtu eurozóny. Ten se má zaměřit především na financování investic v členských zemích. Rozpočet eurozóny, který má mimo jiné pomoci většímu ekonomickému sbližování jednotlivých států, by podle představ obou politiků měl spatřit světlo světa v roce 2021.
„Bude to skutečný rozpočet, s ročními příjmy a výdaji. Rozhodovat o něm budou členské země,“ oznámil Macron po jednání s kancléřkou.
„Ohledně vzniku společného rozpočtu pro eurozónu narazil Macron původně na vlažný postoj Merkelové, která do toho nechce příliš investovat. Navíc se k tomu zatím nevyjádřily další země,“ upřesnil pařížský zpravodaj ČT Petr Zavadil. Po společném jednání ale Merkelová vyjádřila přesvědčení, že návrh najde na německé politické scéně podporu. Společně chtějí také předložit návrh na snížení počtu eurokomisařů.
Oba politici se dohodli rovněž na postupné proměně Evropského stabilizačního mechanismu na Evropský měnový fond. „Pravomoci fondu by se ale neměly zásadně rozšiřovat,“ řekl ČT ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic.
Evropský měnový fond by měl poskytovat krátkodobé úvěry členským zemím ohroženým problémy se státním dluhem. Také o tom budou členské státy Evropské unie jednat na summitu příští týden.
Macron k rozsáhlým reformám Evropské unie vyzval loni v září jen několik dnů po německých parlamentních volbách. Odpovědi z Německa se ale dlouho nedočkal, protože ve spolkové republice až do letošního jara vznikala nová vláda.
Ani po opětovném jmenování Merkelové do funkce kancléřky z Německa nepřišla žádná rozhodná reakce na Macronovy návrhy, protože Berlín nebyl v řadě oblastí ochoten jít tak daleko jako Paříž.
„Právě Merkelová zchladila Macronovo nadšení z reformy eurozóny a francouzský prezident musel také odstoupit z nápadu na společného ministra financí. Teď Elysejský palác diplomaticky prohlašuje, že to bylo zamýšleno až jako poslední z kroků v řadě reforem,“ připomněl zpravodaj ČT Zavadil.