Lídři Evropské unie by se na svém summitu příští týden měli dohodnout na změně způsobu, jak nakládat s migranty zachycenými ve Středozemním moři při pokusu dostat se do Evropy. Nejnovější návrh předpokládá, že tito lidé ze záchranných lodí vystoupí zpět v bezpečné zemi, kde bude možné rychle zjistit, kdo má nárok na mezinárodní ochranu a kdo je ekonomickým migrantem. Touto bezpečnou zemí by mohly být i africké státy.
V dokumentu, který je návrhem závěrů summitu, je použit pojem „regionální vyloďovací platforma“, jejíž koncept má být vytvořen v těsné spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM).
Postup, který pro migranty zachycené na moři znamená návrat zpět na kontinent, odkud vypluli, má podle dokumentu také snižovat motivaci k tomu, aby se vůbec na nebezpečnou plavbu vydávali.
„Mělo by jít o speciální centra na africkém území. Charitativní organizace už by tak nevozily migranty zachycené na Středozemním moři do Evropy, ale zpět do Afriky. Aby se ještě na africké půdě zjistilo, kdo má a kdo nemá nárok na azyl. Oddělili by se tak ekonomičtí migranti ze subsaharské Afriky,“ shrnul základní teze dokumentu bruselský zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.
Diplomaté obeznámení s přípravou materiálu přitom zdůrazňují, že se nemá jednat o detenční centra, kde by lidé zůstávali dlouhou dobu. Prověření by totiž mělo být rychlé, slibuje si EU. Věc je ale stále citlivá kvůli tomu, že zatím nejsou ukončena jednání s bezpečnými africkými zeměmi, kam by měli zachycení migranti připlouvat.
„Mnoho věcí ale dokument ještě neřeší. Kam půjdou ti, kteří na azyl dosáhnou? Podle jakého klíče, budou si moci vybrat? To je moment, který budou muset evropští lídři na summitu řešit,“ dodal zpravodaj Dolanský.
EU chce bojovat proti pašerákům lidí i řešit přesuny migrantů uvnitř Unie
Podle nynější verze návrhu by lídři měli zdůraznit i potřebu intenzivnějšího boje s pašeráky lidí, kteří operují od libyjských břehů a tedy také další pomoc tamní pobřežní stráži. Jasně bude zmíněna unijní podpora úsilí, které v tomto směru vyvíjí Itálie.
Návrh závěrů rovněž zmiňuje potřebu posílení vnějších nástrojů, které má EU k dispozici pro zvládání migračních tlaků. „Evropská rada (vrcholná schůzka EU) je odhodlána pokračovat a zesílit přístup, kterým brání opakování nekontrolovaných (migračních) toků z roku 2015 a dál snižuje nelegální migraci na všech trasách,“ stojí v návrhu.
Summit také upozorní, že „druhotné pohyby“ migrantů po EU, tedy přesuny migrantů mezi státy unie, jsou vážným rizikem pro integritu azylového systému bloku. Státy by proto měly v těsné spolupráci učinit všechny potřebné vnitřní legislativní a administrativní opatření, aby těmto pohybům zabránily.
Jen jednou větou je zatím v návrhu zmíněn „značný pokrok“ v jednáních o reformě unijního azylového systému, kde jsou ale státy stále zablokovány v otázce možného budoucího systému přerozdělování migrantů podle kvót.
