Evropská komise chce výrazně přidat peníze na ochranu hranic a řešení migrační krize

Evropská komise chce v příštím dlouhodobém unijním rozpočtu pro roky 2021 až 2027 téměř ztrojnásobit prostředky vynakládané na správu hranic a řešení migrační problematiky. Zatímco ve stávajícím sedmiletém finančním období jde o 13 miliard eur (asi 333 miliard korun), na dobu po roce 2020 navrhuje Komise vyčlenit více než 34,9 miliardy eur (asi 895 miliard korun).

Video Události
video

Události ČT: EU stále debatuje o řešení migrační krize

Na nejrůznější kroky související s vnější hranicí má být podle návrhu EK určeno 21,3 miliardy eur (přes 546 miliard korun). Dalších 9,3 miliardy eur (asi 238,5 miliardy korun) má být podle komise určeno pro nový Fond pro integrovanou správu hranic. Peníze z fondu mají pomoci se zavedením systematických kontrol, směřovat budou na boj proti převaděčství a podobně.

Z těchto víc než devíti miliard eur se 4,8 miliardy eur (přes 12,3 miliardy korun) vyčlení na dlouhodobé financování opatření států při správě hranic a ve vízové politice. Odrážet bude jejich potřeby a zohlední také nové nebo dodatečné tlaky.

Každá země dostane pevnou částku pět milionů eur, zbývající finance se rozdělí podle pracovní zátěže, tlaku a stupně ohrožení na vnějších pozemních hranicích (30 procent), vnějších námořních hranicích (35 procent), letištích (20 procent) a na konzulárních úřadech (15 procent).

Dalších 3,2 miliardy eur (asi 8,2 miliardy korun) půjde z fondu na cílenou podporu zemí, na unijní projekty a řešení naléhavých potřeb. Další peníze (1,3 miliardy eur) jsou určeny pro vybavení, jako jsou skenery, systémy detekce poznávacích značek či cvičení psi.

Mimo rámec fondu pro správu hranice bude do unijních agentur směřovat přes 12 miliard eur (přes 300 miliard korun). Posílena na 10 tisíc osob by měla být společná pobřežní a pohraniční stráž.

Do azylového fondu půjde přes 10 miliard eur

O polovinu, na 10,4 miliardy eur (skoro 267 miliard korun), chce EK zvýšit peníze na řešení migrace v rámci Azylového a migračního fondu (AMF). Z něj se financuje jak navracení neúspěšných žadatelů o azyl a boj s nelegální migrací, tak podpora národních azylových systémů a programy pomáhající s integrací těch, kdo na útočiště v Unii nárok získají.

Z migračního fondu AMF má 6,3 miliardy eur (přes 16 miliard korun) mířit do dlouhodobého financování podporujícího řízení migrace v členských státech podle jejich potřeb.

Každá země opět obdrží pevnou částku pět milionů eur, zbývající peníze se rozdělí na základě vyhodnoceného tlaku, kterému země čelí, a ve stanoveném poměru mezi oblasti azylu (30 procent), legální migrace a integrace (30 procent) a boje proti nelegální migraci a navracení (40 procent).

Dalších 4,2 miliardy eur (přes 10 miliard korun) má být vyhrazeno na cílenou podporu členských států, projekty se skutečnou přidanou hodnotou pro EU, jako je přesídlování, nebo pro reakci na naléhavé potřeby a mimořádnou finanční pomoc zemím tam, kde ji právě potřebují. 

Komisař pro vnitro: Rok 2015 si nemůžeme dovolit opakovat

Komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos prohlásil, že EU a její členské země si nemohou „politicky ani finančně“ dovolit opakování roku 2015, kdy nedávná migrační krize v EU vrcholila. Je podle něj třeba, aby členské země Unie „skutečně sdílely solidaritu i odpovědnost“.

Potřebu „společného strukturovaného přístupu“ podle Avramopulose podtrhl i aktuální incident s lodí Aquarius se stovkami migrantů na palubě, kterou o víkendu odmítly přijmout Malta i Itálie. 

Video Studio ČT24
video

Europoslanci Dita Charanzová (ANO) a Jan Zahradil (ODS) k jednání o migraci

Europoslanci chtějí rychlou reformu azylového systému

Poslanci Evropského parlamentu v úterý vyzvali Evropskou radu, aby se lídři evropských zemí na červnovém summitu shodli na podobě reformy azylového systému. EU jinak podle nich může čelit zásadnímu humanitárnímu problému.

Osud lodi Aquarius považuje velká část poslanců za varování. „Není to ojedinělá situace. Není čas odkládat řešení migrace,“ řekl socialistický poslanec Udo Bullman, podle něhož je odmítavá reakce Itálie varováním.

Podobně se vyjádřila řada dalších poslanců, kteří často odkazovali na návrh reformy označované jako Dublin IV schválený loni parlamentem. EP počítal s přerozdělováním migrantů a s tím, že nebudou muset o azyl žádat v první evropské zemi, což však nenašlo u členských států dostatečnou podporu.

„Neříkám, že by měl být v Evropě přijímán každý migrant. Ale nemůžeme nechat umírat lidi ve Středozemním moři,“ prohlásil během parlamentní debaty místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Potřebný je podle něho jak realistický plán investic v Africe či posílení ochrany vnějších hranic Unie, což prosazují politici odmítající ve svých zemích přijímat migranty, tak kvalitní azylový program pomáhající ohroženým lidem.

EU řeší reformu azylového systému už dva roky

Státy evropského spolku se už od roku 2016 nemohou shodnout na reformě unijního azylového systému, naposledy to tento měsíc ukázalo jednání ministrů vnitra v Lucemburku.

Země ze středu a východu EU, včetně ČR, Polska či Maďarska, odmítají jakoukoliv možnost, že by se součástí změn stalo povinné přerozdělování migrantů, byť i jen jako opatření pro případ hluboké krize v jedné ze členských zemí. Kompromis ale z jiných důvodů odmítá i Itálie, jejíž nová vláda jinak naopak na přerozdělování trvá.

Loni v prosinci unijní summit vyzval k nalezení kompromisu, který by mohly odsouhlasit všechny členské země. Bulharské předsednictví dostalo čas půl roku. Neuspělo ale a migrace tak bude jedním z klíčových témat dalšího summitu EU koncem měsíce. Jednou z možností je, že pověří řešením problému Rakousko, které bude předsednickou zemí ve druhé polovině roku.

K řešení věci přerozdělováním podle kvót, které už dříve za nefunkční a země jen rozdělující označil i předseda summitů Donald Tusk, se nyní staví chladně i německá kancléřka Angela Merkelová.