Macron zruší prestižní vysokou školu ENA pro francouzské elity. Sám na ní studoval

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že zruší prestižní francouzskou vysokou školu École Nationale d'Administration (ENA), aby tak zvýšil sociální mobilitu. Škola, na které studoval sám Macron nebo bývalí prezidenti Francois Hollande a Jacques Chirac, podle něj umocňuje elitářství. Zrušení školy je součástí reformy vyšší státní správy, píše list Le Monde. Školu nahradí nový Institut du Service Public (Institut státní správy), píše AFP.

Diplom z ENA, školy zaměřené na státní správu, je v praxi vstupenkou do vyšších pater francouzské politiky už po několik generací. Školu v roce 1945 založil Charles de Gaulle s cílem obnovit správu Francie zasažené druhou světovou válkou. Dostat se na školu mělo být v de Gaullově pojetí věcí zásluh a schopností. Studenty jsou však nejčastěji děti z privilegovaných rodin a škola za to často čelí kritice.

Nová škola má být více otevřená rozmanitosti, méně elitářská a v souladu s prezidentovou politikou na podporu „rovnosti příležitostí“, uvedl Macron podle AFP. Sociální mobilita ve Francii je „horší, než byla před 50 lety“, cituje Macronovo dřívější vyjádření BBC News.

Zájemci, kteří stojí o místo na ENA, se musí velmi pracně připravovat. Panel pedagogů u přijímacích zkoušek testuje formou odborné debaty znalosti studentů v oborech ekonomie, práva a mezinárodních vztahů. Je také poměrně běžné, že mladí lidé stráví dva roky přípravnými kurzy na prestižní vysoké školy, ať už technické, nebo třeba na ENA. Každý rok na školu ENA nastoupí necelých 100 studentů.

Politický tah?

Prezident Macron reformu státní správy a možnost zrušení školy zmínil již v roce 2019, když se na tiskové konferenci vyhýbal otázkám o protestním hnutí žlutých vest, připomíná Le Monde.

„Je to politický tah na odvrácení pozornosti nešťastných Francouzů směrem k tradičním obětním beránkům: vysokým státním úředníkům. Ale neexistují špatní vojáci, jen špatní generálové,“ cituje Le Monde příslušníka žlutých vest.

Současná epidemie nemoci covid-19 podle komentátorů zdůraznila těžkopádnost francouzské státní správy. Ve Francii se příští rok konají prezidentské volby a pro Emmanuela Macrona je reforma státní správy jednou z možností, jak zaujmout širokou veřejnost a získat její hlasy.

„Chtějí radikální řez, jako zakladatelé v roce 1945, ale pracovali na tom méně než jejich předchůdci. Projekt není dotažený, každý řeší nějaký svůj kousek. Je dost neuvěřitelné, co se teď děje,“ cituje Le Monde státního úředníka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelská armáda v úterý ráno avizovala novou vlnu úderů na Teherán a Bejrút. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
03:45Aktualizovánopřed 10 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 9 hhodinami
Načítání...