François Hollande

Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) překvapivě vyhrála francouzské parlamentní volby, jestli a v jaké podobě se bude podílet na vládě, je ale zatím nejisté. Před hlasováním sice na poslední chvíli překonala měsíce trvající rozpory a sjednotila se v jeden subjekt, stále je ale vnitřně velmi nesourodá. Nejen centristické hnutí Společně prezidenta Emmanuela Macrona, které zřejmě bude s levicovou koalicí vyjednávat o vládě, ale i někteří členové Nové lidové fronty mají problém s jejím nejsilnějším členem – krajně levicovým hnutím Nepodrobená Francie (LFI) Jeana-Luca Mélenchona.

Do pochodů proti antisemitismu, které se v neděli konaly ve francouzských městech, se zapojilo více než 182 tisíc lidí. Podle agentury AFP to uvedlo ministerstvo vnitra a policie. Největší akce byla v Paříži, kde do ulic vyšlo asi 105 tisíc demonstrantů. Pařížský průvod svolali předsedové obou komor francouzského parlamentu a zúčastnila se ho řada politiků, včetně premiérky Élisabeth Borneové.

Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Čtyřiačtyřicetiletý Macron se po dvou desetiletích stal první hlavou státu, které se podařilo obhájit mandát. Ve druhém kole dubnových voleb vyhrál stejně jako před pěti lety nad krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.

Bývalý francouzský prezident François Hollande vystoupil jako svědek před soudem v procesu s muži, kteří jsou obviněni z podílu na teroristických útocích v Paříži z 13. listopadu 2015. Zemřelo při nich 130 lidí. Vláda podle Hollanda věděla o hrozícím nebezpečí, ale bez konkrétních indicií, kdy a kde by k útoku mohlo dojít. Exprezidenta předvolala asociace zastupující oběti a raněné během útoku Life for Paris. Hollandovo svědectví provázela přísná bezpečnostní opatření.

V Paříži za přísných bezpečnostních opatření začal proces s obžalovanými ze série koordinovaných útoků na různých místech Paříže ze 13. listopadu 2015. Při explozích a následné střelbě tehdy zemřelo sto třicet lidí, nejvíce v hudebním klubu Bataclan, a stovky dalších utrpěly zranění. Obžalovaný Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů, se na úvod soudu označil za vojáka teroristické organizace Islámský stát (IS) a později si hlasitě stěžoval na zacházení ze strany francouzské justice. Největší soudní proces v novodobých dějinách Francie má trvat do května příštího roku.

Po více než dvou letech sporů i demonstrací francouzský parlament v posledním čtení schválil zákon o asistované reprodukci a bioetice. Právo na státem hrazenou pomoc s otěhotněním budou moci získat všechny ženy, včetně těch svobodných nebo v lesbickém páru.

Ve věku 78 let zemřel francouzský herec a režisér Yves Rénier. Od poloviny 70. let minulého století byl známý především jako představitel seriálového komisaře Moulina. Velkou popularitu si tyto kriminální série získaly také v Československu a České republice. Rénier zemřel v noci na sobotu v důsledku srdeční příhody ve svém domě v Neuilly-sur-Seine nedaleko Paříže, sdělila agentuře AFP hercova manželka.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že zruší prestižní francouzskou vysokou školu École Nationale d'Administration (ENA), aby tak zvýšil sociální mobilitu. Škola, na které studoval sám Macron nebo bývalí prezidenti Francois Hollande a Jacques Chirac, podle něj umocňuje elitářství. Zrušení školy je součástí reformy vyšší státní správy, píše list Le Monde. Školu nahradí nový Institut du Service Public (Institut státní správy), píše AFP.

U pařížského soudu začal proces s francouzským exprezidentem Nicolasem Sarkozym, který čelí obžalobě z korupce. Politik se podle francouzských médií před soudem objevil osobně. Řízení však bylo pozastaveno kvůli žádosti spoluobžalovaného bývalého soudce kasačního soudu Gilberta Aziberta o odročení kvůli jeho zdravotnímu stavu. Soud si vyžádal zdravotní posudek a řízení má pokračovat ve čtvrtek. Sarkozymu hrozí trest až deseti let odnětí svobody a pokuta jeden milion eur (26,3 milionu korun). Exprezident vinu dlouhodobě odmítá a proces označil za zpolitizovaný.

Za přísných bezpečnostních opatření začal v Paříži proces s Ajjúbem Chazzaním, který se v roce 2015 pokusil spáchat atentát v rychlovlaku Thalys. Krveprolití tehdy zabránili tři Američané. Proces by měl trvat do 17. prosince, informovala agentura AFP.

Při šesti teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí, jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 dalších lidí bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. I přes zavedení specifických bezpečnotních opatření zůstává terorismus ve Francii a Evropě zásadním problémem. Naposledy islamisté útočili na začátku listopadu ve Vídni.