Na Notre-Dame pošlou miliony, chudým nic. Někteří Francouzi kritizují přístup koncernů

Nahrávám video

Závratná výše darů, které přislíbili jednotlivci i společnosti na obnovu pařížské katedrály Notre-Dame po ničivém požáru, vyvolala ve Francii debatu o „selektivní štědrosti“. Země se už pět měsíců potýká s protesty hnutí takzvaných žlutých vest, kterým vadí klesající kupní síla obyvatel a růst daní. Podle Agentury AFP se také stále snižují dary plynoucí na pomoc chudým.

„Když můžou dát desítky milionů na rekonstrukci Notre-Dame, ať nám přestanou říkat, že nemají na řešení naléhavých sociálních problémů,“ postěžoval si Philippe Martinez, generální tajemník CGT, jednoho z hlavních francouzských odborových svazů.

Po pondělním požáru přislíbily francouzské giganty na obnovu katedrály Notre-Dame stovky milionů eur. Dvě stě milionů eur chce dát rodina dědičky kosmetické firmy L'Oréal Francoise Bettencourtové Meyersové i rodina Arnaultových, které patří koncern LVMH vyrábějící luxusní zboží. Dalších sto milionů hodlá přidat miliardář Francois-Henri Pinault i nadace energetické společnosti Total. Miliony eur hodlají darovat také společnosti JCDecaux, Société Général, Axa či Disney.

Bída lidí koncerny nezajímá, zlobí se žluté vesty

Jedna ze známých tváří hnutí žlutých vest Ingrid Levavasseurová si na sociálních sítích postěžovala na „netečnost velkých společností k bídě ve společnosti“, když jsou zároveň během jedné jediné noci schopny na Notre-Dame dát „tak šílené prachy“. Použila přitom slangový výraz, který před časem zazněl z úst prezidenta Emmanuela Macrona v debatě o sociálních dávkách. Hlava státu si za to vysloužila ostrou kritiku.

Symbolický je v této debatě přitom fakt, že měl Macron svou reakci na několikaměsíční protesty žlutých vest oznámit právě v den, kdy začala katedrála Notre-Dame hořet. Odvysílání jeho předtočeného projevu bylo kvůli neštěstí odloženo na neurčito.

Protest hnutí žlutých vest v Paříži
Zdroj: Paul Pelissier/Reuters

„Že oligarchové dávají (peníze) na Notre-Dame je sice dobré, příkladnost v daňových otázkách by ale byla ještě lepší,“ napsal na Twitteru v reakci na záplavu darů na obnovu vyhořelého chrámu další výrazný představitel žlutých vest Benjamin Cauchy.

Přidejte jedno procento pro chudé, vyzývají bohaté dárce organizace

Mnoho lidí také upozorňuje, že štědrost, jakou prokázaly velké firmy ve vztahu k obnově Notre-Dame, přichází v době, kdy organizace bojující proti chudobě dostávají stále méně darů.

Katolický spisovatel Erwan Le Morhedec vyzval ty, kteří by svůj příspěvek na obnovu katedrály považovali vzhledem k vysokým darům od velkých firem za „směšný“, a raději by jej proto neposlali, aby dali své peníze organizacím, které „pečují o živé chrámy“.

Také senátorka Esther Benbassaová uvedla, že sní o takovém „spontánním a masivním nadšení ve prospěch organizací a struktur, které bojují s extrémní chudobou, sociálním vyloučením a bezdomovectvím“.

„Čtyři sta milionů pro Notre-Dame, děkujeme Keringu, Totalu a LVHM za vaši štědrost: máme velký vztah k místu pohřbu abbého Pierra,“ napsala na Twitteru Nadace abbého Pierra, katolického duchovního známého svou péčí o bezdomovce. „Ale máme rovněž velký vztah k tomu, za co bojoval. Pokud byste mohli přidat jedno procento pro chudé, udělalo by nám to velkou radost,“ dodala nadace.

Nahrávám video

V roce 2018 poprvé za desetiletí výše darů poskytnutých dvacítce předních charitativních organizací ve Francii klesla, a to o 4,2 procenta. Podle nevládních organizací je za tímto jevem především horší životní situace důchodců, kteří jsou charitě tradičně nejvíce nakloněni. Za další důvod organizace označily i loňské zrušení solidární daně z bohatství, které prosadil prezident Macron. Ve snaze snížit svůj daňový základ totiž bohatí lidé v době platnosti zákona často dávali mnohem více peněz právě na charitu.

Češi poslali na obnovu Norte-Dame za necelý den a půl 154 tisíc

Neštěstí ve Francii nenechalo lhostejné ani některé Čechy. Za necelý den a půl od vyhlášení sbírky České biskupské konference (ČBK) přispěli na rekonstrukci katedrály Norte-Dame 154 tisíc korun. České televizi to potvrdila mluvčí ČBK Monika Klimentová. Sbírka byla spuštěna v úterý odpoledne. 

Podle Klimentové je zájem veřejnosti opravdu velký. „Je to ukázka české štědrosti, jsme známí jako národ, který soucítí s jinými, a jsme moc potěšeni, že sbírka je takto úspěšná.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vítejte, generále.“ Bělehrad se loučí s pozůstatky válečného zločince Mladiče

Dav lidí v pondělí ráno v Bělehradě obklopil rakev s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladičem, který zemřel na konci srpna ve věku 84 let ve vězeňské nemocnici v Haagu. Následovat má okázalý smuteční obřad, který předem vyvolal mezinárodní odsouzení. Kritika přišla především ze strany EU, o členství v níž se Srbsko uchází. Bývalý bosenskosrbský vojenský vůdce má být odpoledne pohřben na bělehradském Topčiderském hřbitově.
11:37Aktualizovánopřed 9 mminutami

ŽivěBrífink německé SPD k výsledkům voleb v Sasku-Anhaltsku

Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, většinu mít ale nebude. Získala 43,8 procenta hlasů. Sasko-anhaltskou organizaci AfD považuje zemská tajná služba od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Do zemského sněmu se těsně dostala i strana Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW), která by mohla umožnit vznik první zemské vlády AfD. Velkou porážku zaznamenala CDU spolkového kancléře Friedricha Merze, který v reakci na výsledky řekl, že se Německo změnilo a že nelze pokračovat jako dřív.
03:52Aktualizovánopřed 10 mminutami

Pod lavinou na Severním Kavkazu zemřelo nejméně jedenáct horolezců

Pod lavinou na Severním Kavkazu zemřelo nejméně jedenáct horolezců a šest dalších utrpělo zranění, uvedlo ruské ministerstvo pro mimořádné situace. Ruská média zatím neinformovala, odkud horolezci pocházeli. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že podle jeho informací nebyl mezi zasaženými evidován žádný občan Česka.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hořela rozvodna v Berlíně, v Sasku našla policie jednadvacet výbušných zařízení

Německá policie vyšetřuje noční požár elektrické stanice v centru Berlína, na západě Německa odhalila u rozvodny prostřižený plot. S odvoláním na své zdroje o tom informoval bulvární list Bild. Německo minulý týden zaznamenalo několik útoků na rozvodny elektřiny, které úřady vyšetřují jako sabotáž. V této souvislosti zatím neúspěšně pátrají po 48letém muži, který se k činům přihlásil v dopisech.
před 1 hhodinou

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 1 hhodinou

Rusko opět udeřilo v Oděse. Ukrajinské drony zasáhly panelák, tvrdí Moskva

Ruská armáda v noci na pondělí zaútočila na jihoukrajinskou Oděskou oblast, oznámila ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Moskva tvrdí, že v jednom z přístavů v tomto regionu zasáhla loď s vojenským nákladem. Ranní údery Ruska si pak v oblasti vyžádaly dva životy. Podle ruských úřadů ukrajinské drony zasáhly panelový dům v Permu, kde se mimo jiné nachází rafinerie či vojenské objekty. Údery měly podobně jako v Bělgorodské oblasti usmrtit jednoho člověka.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spor v Pentagonu graduje. Hegseth narazil i u republikánů

Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí kritice svých nejvyšších generálů kvůli konfliktu s Íránem, který podle nich ohrožuje schopnost plnit úkoly jinde ve světě. Hegseth nechal odejít nebo propustit řadu amerických vysokých důstojníků a v Pentagonu vytvořil „atmosféru strachu“. To se dotklo i lidí, kteří v armádě usilovali o modernizaci. Místo toho administrativa zvolila strategii „zpátky k základům“. Proti Hegsethovi vystoupili i někteří republikáni.
před 2 hhodinami

Letiště v Jakartě prodloužilo uzávěru kvůli erupci sopky

Letiště v Jakartě prodloužilo svou uzávěru kvůli erupci sopky Anak Krakatoa do pondělních 13:00 SELČ. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil provozovatel letiště, který poukázal na rostoucí erupční aktivitu sopky. Pozastavení provozu se týká vedle indonéského hlavního města i dalších tří letišť. První erupce sopky, která byla slyšet na stovky kilometrů daleko, se uskutečnila v sobotu a další následovaly v neděli. Nebezpečí erupce bylo aktivní i v pondělí, uvedl úřad, který sleduje činnost sopky. Erupce doprovází vypouštění sopečného popílku, který může ohrozit letecký provoz.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.