Na Notre-Dame pošlou miliony, chudým nic. Někteří Francouzi kritizují přístup koncernů

Nahrávám video

Závratná výše darů, které přislíbili jednotlivci i společnosti na obnovu pařížské katedrály Notre-Dame po ničivém požáru, vyvolala ve Francii debatu o „selektivní štědrosti“. Země se už pět měsíců potýká s protesty hnutí takzvaných žlutých vest, kterým vadí klesající kupní síla obyvatel a růst daní. Podle Agentury AFP se také stále snižují dary plynoucí na pomoc chudým.

„Když můžou dát desítky milionů na rekonstrukci Notre-Dame, ať nám přestanou říkat, že nemají na řešení naléhavých sociálních problémů,“ postěžoval si Philippe Martinez, generální tajemník CGT, jednoho z hlavních francouzských odborových svazů.

Po pondělním požáru přislíbily francouzské giganty na obnovu katedrály Notre-Dame stovky milionů eur. Dvě stě milionů eur chce dát rodina dědičky kosmetické firmy L'Oréal Francoise Bettencourtové Meyersové i rodina Arnaultových, které patří koncern LVMH vyrábějící luxusní zboží. Dalších sto milionů hodlá přidat miliardář Francois-Henri Pinault i nadace energetické společnosti Total. Miliony eur hodlají darovat také společnosti JCDecaux, Société Général, Axa či Disney.

Bída lidí koncerny nezajímá, zlobí se žluté vesty

Jedna ze známých tváří hnutí žlutých vest Ingrid Levavasseurová si na sociálních sítích postěžovala na „netečnost velkých společností k bídě ve společnosti“, když jsou zároveň během jedné jediné noci schopny na Notre-Dame dát „tak šílené prachy“. Použila přitom slangový výraz, který před časem zazněl z úst prezidenta Emmanuela Macrona v debatě o sociálních dávkách. Hlava státu si za to vysloužila ostrou kritiku.

Symbolický je v této debatě přitom fakt, že měl Macron svou reakci na několikaměsíční protesty žlutých vest oznámit právě v den, kdy začala katedrála Notre-Dame hořet. Odvysílání jeho předtočeného projevu bylo kvůli neštěstí odloženo na neurčito.

Protest hnutí žlutých vest v Paříži
Zdroj: Paul Pelissier/Reuters

„Že oligarchové dávají (peníze) na Notre-Dame je sice dobré, příkladnost v daňových otázkách by ale byla ještě lepší,“ napsal na Twitteru v reakci na záplavu darů na obnovu vyhořelého chrámu další výrazný představitel žlutých vest Benjamin Cauchy.

Přidejte jedno procento pro chudé, vyzývají bohaté dárce organizace

Mnoho lidí také upozorňuje, že štědrost, jakou prokázaly velké firmy ve vztahu k obnově Notre-Dame, přichází v době, kdy organizace bojující proti chudobě dostávají stále méně darů.

Katolický spisovatel Erwan Le Morhedec vyzval ty, kteří by svůj příspěvek na obnovu katedrály považovali vzhledem k vysokým darům od velkých firem za „směšný“, a raději by jej proto neposlali, aby dali své peníze organizacím, které „pečují o živé chrámy“.

Také senátorka Esther Benbassaová uvedla, že sní o takovém „spontánním a masivním nadšení ve prospěch organizací a struktur, které bojují s extrémní chudobou, sociálním vyloučením a bezdomovectvím“.

„Čtyři sta milionů pro Notre-Dame, děkujeme Keringu, Totalu a LVHM za vaši štědrost: máme velký vztah k místu pohřbu abbého Pierra,“ napsala na Twitteru Nadace abbého Pierra, katolického duchovního známého svou péčí o bezdomovce. „Ale máme rovněž velký vztah k tomu, za co bojoval. Pokud byste mohli přidat jedno procento pro chudé, udělalo by nám to velkou radost,“ dodala nadace.

Nahrávám video

V roce 2018 poprvé za desetiletí výše darů poskytnutých dvacítce předních charitativních organizací ve Francii klesla, a to o 4,2 procenta. Podle nevládních organizací je za tímto jevem především horší životní situace důchodců, kteří jsou charitě tradičně nejvíce nakloněni. Za další důvod organizace označily i loňské zrušení solidární daně z bohatství, které prosadil prezident Macron. Ve snaze snížit svůj daňový základ totiž bohatí lidé v době platnosti zákona často dávali mnohem více peněz právě na charitu.

Češi poslali na obnovu Norte-Dame za necelý den a půl 154 tisíc

Neštěstí ve Francii nenechalo lhostejné ani některé Čechy. Za necelý den a půl od vyhlášení sbírky České biskupské konference (ČBK) přispěli na rekonstrukci katedrály Norte-Dame 154 tisíc korun. České televizi to potvrdila mluvčí ČBK Monika Klimentová. Sbírka byla spuštěna v úterý odpoledne. 

Podle Klimentové je zájem veřejnosti opravdu velký. „Je to ukázka české štědrosti, jsme známí jako národ, který soucítí s jinými, a jsme moc potěšeni, že sbírka je takto úspěšná.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...