Na Notre-Dame pošlou miliony, chudým nic. Někteří Francouzi kritizují přístup koncernů

3 minuty
Na znamení solidarity s Notre-Dame zněly po celé Evropě zvony
Zdroj: ČT24

Závratná výše darů, které přislíbili jednotlivci i společnosti na obnovu pařížské katedrály Notre-Dame po ničivém požáru, vyvolala ve Francii debatu o „selektivní štědrosti“. Země se už pět měsíců potýká s protesty hnutí takzvaných žlutých vest, kterým vadí klesající kupní síla obyvatel a růst daní. Podle Agentury AFP se také stále snižují dary plynoucí na pomoc chudým.

„Když můžou dát desítky milionů na rekonstrukci Notre-Dame, ať nám přestanou říkat, že nemají na řešení naléhavých sociálních problémů,“ postěžoval si Philippe Martinez, generální tajemník CGT, jednoho z hlavních francouzských odborových svazů.

Po pondělním požáru přislíbily francouzské giganty na obnovu katedrály Notre-Dame stovky milionů eur. Dvě stě milionů eur chce dát rodina dědičky kosmetické firmy L'Oréal Francoise Bettencourtové Meyersové i rodina Arnaultových, které patří koncern LVMH vyrábějící luxusní zboží. Dalších sto milionů hodlá přidat miliardář Francois-Henri Pinault i nadace energetické společnosti Total. Miliony eur hodlají darovat také společnosti JCDecaux, Société Général, Axa či Disney.

Bída lidí koncerny nezajímá, zlobí se žluté vesty

Jedna ze známých tváří hnutí žlutých vest Ingrid Levavasseurová si na sociálních sítích postěžovala na „netečnost velkých společností k bídě ve společnosti“, když jsou zároveň během jedné jediné noci schopny na Notre-Dame dát „tak šílené prachy“. Použila přitom slangový výraz, který před časem zazněl z úst prezidenta Emmanuela Macrona v debatě o sociálních dávkách. Hlava státu si za to vysloužila ostrou kritiku.

Symbolický je v této debatě přitom fakt, že měl Macron svou reakci na několikaměsíční protesty žlutých vest oznámit právě v den, kdy začala katedrála Notre-Dame hořet. Odvysílání jeho předtočeného projevu bylo kvůli neštěstí odloženo na neurčito.

Protest hnutí žlutých vest v Paříži
Zdroj: Paul Pelissier/Reuters

„Že oligarchové dávají (peníze) na Notre-Dame je sice dobré, příkladnost v daňových otázkách by ale byla ještě lepší,“ napsal na Twitteru v reakci na záplavu darů na obnovu vyhořelého chrámu další výrazný představitel žlutých vest Benjamin Cauchy.

Přidejte jedno procento pro chudé, vyzývají bohaté dárce organizace

Mnoho lidí také upozorňuje, že štědrost, jakou prokázaly velké firmy ve vztahu k obnově Notre-Dame, přichází v době, kdy organizace bojující proti chudobě dostávají stále méně darů.

Katolický spisovatel Erwan Le Morhedec vyzval ty, kteří by svůj příspěvek na obnovu katedrály považovali vzhledem k vysokým darům od velkých firem za „směšný“, a raději by jej proto neposlali, aby dali své peníze organizacím, které „pečují o živé chrámy“.

Také senátorka Esther Benbassaová uvedla, že sní o takovém „spontánním a masivním nadšení ve prospěch organizací a struktur, které bojují s extrémní chudobou, sociálním vyloučením a bezdomovectvím“.

„Čtyři sta milionů pro Notre-Dame, děkujeme Keringu, Totalu a LVHM za vaši štědrost: máme velký vztah k místu pohřbu abbého Pierra,“ napsala na Twitteru Nadace abbého Pierra, katolického duchovního známého svou péčí o bezdomovce. „Ale máme rovněž velký vztah k tomu, za co bojoval. Pokud byste mohli přidat jedno procento pro chudé, udělalo by nám to velkou radost,“ dodala nadace.

8 minut
Velvyslanci: Solidarita celého světa nebyla překvapením
Zdroj: ČT24

V roce 2018 poprvé za desetiletí výše darů poskytnutých dvacítce předních charitativních organizací ve Francii klesla, a to o 4,2 procenta. Podle nevládních organizací je za tímto jevem především horší životní situace důchodců, kteří jsou charitě tradičně nejvíce nakloněni. Za další důvod organizace označily i loňské zrušení solidární daně z bohatství, které prosadil prezident Macron. Ve snaze snížit svůj daňový základ totiž bohatí lidé v době platnosti zákona často dávali mnohem více peněz právě na charitu.

Češi poslali na obnovu Norte-Dame za necelý den a půl 154 tisíc

Neštěstí ve Francii nenechalo lhostejné ani některé Čechy. Za necelý den a půl od vyhlášení sbírky České biskupské konference (ČBK) přispěli na rekonstrukci katedrály Norte-Dame 154 tisíc korun. České televizi to potvrdila mluvčí ČBK Monika Klimentová. Sbírka byla spuštěna v úterý odpoledne. 

Podle Klimentové je zájem veřejnosti opravdu velký. „Je to ukázka české štědrosti, jsme známí jako národ, který soucítí s jinými, a jsme moc potěšeni, že sbírka je takto úspěšná.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 40 mminutami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 1 hhodinou

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 10 hhodinami
Načítání...