Francouzský soud vyměřil jednomu z lídrů takzvaných žlutých vest podmíněně pokutu 500 eur za nedovolené ozbrojování. Na demonstrace si podle policie bral obušek. Éric Drouet bude muset částku zaplatit, pokud se u něj zbraň najde ještě jednou. Středečního vyhlášení rozsudku se nezúčastnil.
Vlastní soud proběhl v červnu, nyní zazněl rozsudek. Debata se točila kolem toho, zda dřevěný obušek byl zbraní, nebo ne. Podle francouzských médií padl mírnější trest, než se čekalo. Prokurátor totiž původně mluvil o čtyřměsíční podmínce.
Hnutí plánuje nové protesty už na tuto sobotu
„Už v březnu dostal Drouet stejný trest – pokutu 500 eur s podmínkou za to, že svolával manifestace,“ poznamenal zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd. Jedna z interpretací je, že soud byl nyní schválně mírnější, aby žluté vesty zbytečně nedráždil. Už tuto sobotu totiž plánují vyjít znovu do ulic.
Centrem protestů během třiačtyřicáté protestní soboty 7. září má být město Montpellier na jihu země. „V tuto chvíli nikdo nedokáže odhadnout, jak masivní sobotní demonstrace bude,“ podotkl Šmíd. Žluté vesty se scházejí po letní přestávce a jeden z členů hnutí francouzské televizi BFMTV řekl, že podzim bude velmi horký.
Demonstranti byli v ulicích od listopadu, hněv obrátili hlavně proti luxusu
Demonstrace začaly v listopadu na protest proti chystanému zvýšení cen benzinu. Vláda je brala na lehkou váhu až do doby, kdy žluté vesty vzaly útokem Vítězný oblouk a drancovaly přilehlé obchody. Terčem útoku žlutých vest se staly nejrůznější obchody na Champs-Elysées včetně stánků s novinami a především restaurace Fouquet's. Pro demonstranty znamenala symbol bohatství a luxusu.
Ztráty hlásili obchodníci nejen v Paříži, ale i v dalších francouzských městech, jako jsou Toulouse či Bordeaux. Zničeno bylo také na dva a půl tisíce radarů. Jejich náhrada a opravy by mohly stát až 71 milionů eur (v přepočtu 1,8 miliardy korun).
Akce žlutých vest otřásly politikou prezidenta Emmanuela Macrona, přinutily ho odstoupit od řady plánovaných reforem a vynutily si na vládě vstřícné kroky v sociální oblasti.
Na první demonstraci v listopadu přišlo přes 280 tisíc lidí. Od poslední dubnové soboty už ale počet protestujících nepřesáhl 20 tisíc a přes deset tisíc lidí se sešlo naposledy třetí sobotu v červnu. Vzhledem k nízké účasti přestala policie na konci června zveřejňovat odhady počtu lidí na protestech, ministerstvo vnitra se přidalo na začátku července.
