Demonstrace hnutí takzvaných žlutých vest měly relativně malý dopad na francouzské hospodářství jako celek, ale výrazný na určitá jeho odvětví. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pátek zveřejnila parlamentní komise. Na demonstracích se od loňského listopadu scházeli lidé nespokojení s francouzskou vládou a prezidentem.
Devět měsíců protestů lidí oblečených do žlutých vest, kteří vloni na podzim odmítli reformní kroky prezidenta Macrona a vyrazili do ulic, teď vyčíslila zvláštní parlamentní komise.
Sečteno a podtrženo, zpráva ekonomické komise francouzského parlamentu vystavila účet na tři miliardy eur. „Celkové makroekonomické náklady, které se v posledním čtvrtletí 2018 odhadují na 0,1 procentního bodu, jsou relativně nízké vzhledem k národnímu bohatství,“ uvedla komise pověřená zhodnocením dopadů protestů a výtržností, které je doprovázely.
Makroekonomická perspektiva nicméně podle dokumentu nedokáže postihnout veškeré škody, které excesy během demonstrací napáchaly. Nejzasaženějším odvětvím byli podle poslanecké komise obchodníci. Kvůli nižšímu počtu návštěvníků na místech, kde se protesty konaly, tedy především v centrech velkých měst, ubylo nakupujících, a obchodníkům se tak o 20 až 30 procent snížily tržby. Například nákupní střediska hlásí ztráty kolem dvou miliard eur (51 miliard Kč).
Demonstranti byli v ulicích 35 víkendů, hněv obrátili hlavně proti luxusu
Demonstrace začaly v listopadu na protest proti chystanému zvýšení cen benzinu. Vláda je brala na lehkou váhu až do doby, kdy žluté vesty vzaly útokem Vítězný oblouk a drancovaly přilehlé obchody.
„Od listopadu, tedy od doby, kdy začaly demonstrace žlutých vest, jsme ztratili minimálně dvacet procent našeho obvyklého obratu,“ uvedl Kone Lamine, ředitel obchodu Mario Dessuti.
Terčem útoku žlutých vest se staly nejrůznější obchody na Champs-Elysées včetně stánků s novinami a především restaurace Fouquet's. Pro demonstranty znamenala symbol bohatství a luxusu.
Práce na odstraňování následků škod si vyžádaly čtyři měsíce a vedení restaurace dodnes odmítá zveřejnit náklady s nimi spojené. „Patřili jsme k těm podnikům, které to odnesly. Možná proto, že jsme tak známí i za hranicemi Francie a protože jsme součástí pařížského života,“ vypověděla generální manažerka Fouquet's Geraldine Dobeyová.
Žluté vesty demonstrovaly celkem pětatřicet víkendů, ztráty hlásí obchodníci nejen v Paříži, ale i v dalších francouzských městech, jako jsou Toulouse či Bordeaux. Podle zprávy poslanecké komise bylo zničeno také na dva a půl tisíce radarů. Jejich náhrada a opravy by mohly stát až 71 milionů eur (v přepočtu 1,8 miliardy korun), konstatují autoři studie o finančních dopadech protestů hnutí žlutých vest.
Vysoké byly také náklady v souvislosti s mimořádnými odměnami příslušníků bezpečnostních složek, které zpráva odhaduje na 46 milionů eur (1,2 miliardy korun). Policejní odbory přitom upozorňovaly vládu, že za zvýšení kriminality na předměstích mohou přesuny policistů do centra metropole.
„Není normální, aby policisté z našeho obvodu byli převelováni do jiných míst centra Paříže, mají dost práce tady, na předměstích, kde je situace velmi křehká,“ řekl zástupce policejních odborů Anthony Cellier.
Hluboko do kapsy musely při odstraňování následků výtržností sáhnout i místní samosprávy. Podle asociace France urbaine, kterou cituje parlamentní zpráva, dosáhly náklady na opravu městského mobiliáře nejméně 30 milionů eur (přes 768 milionů korun).
Akce žlutých vest otřásly politikou prezidenta Macrona. Na první demonstraci v listopadu přišlo přes 280 tisíc lidí. Od poslední dubnové soboty už ale počet protestujících nepřesáhl 20 tisíc a přes deset tisíc lidí se sešlo naposledy třetí sobotu v červnu.
Vzhledem k nízké účasti přestala policie na konci června zveřejňovat odhady počtu lidí na protestech, ministerstvo vnitra se přidalo na začátku července. Za minulou sobotu už nezveřejnili své odhady, většinou výrazně vyšší než ty oficiální, ani organizátoři protestů.
Ačkoli sobotní demonstrace už mnoho lidí k protestu nelákají, minulou neděli se ještě příznivcům hnutí žlutých vest podařilo narušit tradiční vojenskou přehlídku u příležitosti státního svátku. Protesty také přinutily odstoupit prezidenta Macrona od řady plánovaných reforem a vynutily si na vládě vstřícné kroky v sociální oblasti.
