Francouzská vláda vyhověla požadavkům hnutí takzvaných žlutých vest a rozhodla se zrušit plánovanou daň z pohonných hmot. Premiér Édouard Philippe oznámil, že s daní se nepočítá v rozpočtu na příští rok. Plán na její zavedení vyvolal v Paříži i jinde rozsáhlé násilné protesty, které si vyžádaly stovky zraněných a několik nepřímých obětí.
Macron po vlně násilí zařadil zpátečku. Francie novou daň z pohonných hmot nezavede
Premiér před poslanci uvedl, že „se od daně upouští“, pokud jde o rozpočet na rok 2019. Vláda je podle něj „připravena na dialog“. Rozpočet nicméně může být upraven či znovu vyjednán i během roku, poznamenala k tomu agentura AP.
Situaci se pak ještě rozhodl upřesnit Elysejský palác a serveru Franceinfo sdělil, že jde o definitivní zrušení daně. Zvýšení nebylo „pozastaveno nebo odloženo, ale zrušeno“, citoval server prezidentský palác. Ostatní francouzská média ale byla k tomuto prohlášení zdrženlivější.
Odložení změn demonstranti nepřijali
Francouzská vláda po rozsáhlých protestech ustoupila takzvaným žlutým vestám již v úterý, když oznámila, že plán na zvýšení daně z pohonných hmot o půl roku odloží. Opatření, které je součástí ekologické reformy, mělo přispět k čistšímu ovzduší a mělo platit od ledna. S tímto odkladem ale protestující nebyli spokojeni.
Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty a silniční blokády a jeho akce jsou chápány v širším smyslu i jako vyjádření odporu proti vládním ekonomickým reformám a rostoucím životním nákladům.
Cena nafty, která je stále nejběžnějším palivem ve francouzských vozech, za poslední rok stoupla asi o 23 procent na 1,51 eura (asi 39 korun) za litr, což je nejvíce od počátku tisíciletí. Ceny ropy sice klesaly, ale Macronova vláda zvýšila letos daně z pohonných hmot ve snaze o prosazení ekologicky čistších vozidel. Rozhodnutí dále zvýšit tyto daně od nového roku, konkrétně o 6,5 centu u nafty a 2,9 centu u benzinu, tak bylo poslední kapkou.
O víkendu protesty provázela nezvyklá míra násilí, k demonstrujícím se připojili i členové krajní levice a pravice. Celkem si protesty vyžádaly přes devět set zraněných, z toho přes 150 policistů.
V souvislosti s demonstracemi také zahynuli tři lidé. V Savojsku přišla 17. listopadu o život žena, do níž najela řidička v panice. O dva dny později pak otáčející se dodávka u jedné z blokád zranila motorkáře, který o den později zraněním podlehl. Minulý víkend zahynul v Arles řidič dodávky poté, co najel do kamionu, jenž stál v zácpě před zátarasem, který postavili demonstratnti.
