Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
„Italové se rozhodli a my toto rozhodnutí respektujeme,“ napsala Meloniová na síti X. „Výsledek však nic nemění na našem odhodlání nadále pracovat ve prospěch národa a plnit mandát, který nám byl svěřen,“ dodala premiérka.
Meloniová již před hlasováním řekla, že v případě neúspěchu nerezignuje, protože má pevnou koalici a většinu v parlamentu. Těsný výsledek s lehkou převahou odpůrců reformy ukázaly již průzkumy po uzavření volebních místností v 15:00. Výsledek pro ni ale může být varováním. Příští rok Itálii čekají parlamentní volby. A její náskok před levicovou opozicí se výrazně tenčí.
Podle ministerstva vnitra o reformě v dvoudenním referendu hlasovalo 58,67 procenta Italů. Nejvyšší účast byla v Umbrii, Toskánsku a kraji Emilia-Romagna, kde převažují opoziční středolevicové strany odmítající reformu.
Přes 60 procent lidí hlasovalo i v Lombardii a Benátsku, kde mají silnější pozici vládní středopravicové strany, jež reformu podporují. Podprůměrný byl zájem voličů na jihu. Podle dvou nezávislých sondáží pro televize Rai a Sky News měli i tam lehkou převahu odpůrci navržené změny.
Fungování soudců a státních zástupců v jednom stavu
Itálie si zachová jediný justiční stav, který tvoří dohromady soudci a státní zástupci. To znamená, že zástupci těchto profesí jsou vybíráni ve společném veřejném řízení a podléhají kontrole a správě jedné nejvyšší justiční rady (CSM), která rozhoduje o obsazení justičních funkcí a vede disciplinární řízení. V rámci svých kariér mohou soudci a státní zástupci měnit funkce.
Reforma měla zavést systém, který je jinde v Evropě běžný. Obě povolání oddělovala a každému zaváděla vlastní samosprávu. Disciplinární řízení by pak řešil nový nejvyšší soud.
Zastánci reformy mluví o posílení před zákonem, odpůrci o oslabení před vlivem vlády
Zastánci reformy tvrdí, že rozštěpení stavu by posílilo rovnost před zákonem. Podle nich se souzení nyní nacházejí ve znevýhodněném postavení, když je soudce členem stejného stavu jako žalobce. Úsudek soudců podle nich ovlivňuje stavovská sounáležitost a solidarita.
Odpůrci se naopak domnívají, že rozdělení justičního stavu by oslabilo soudce i státní zástupce a vystavilo by je většímu vlivu vlády. Poukazují na to, že již dnes zákon omezuje přechody mezi funkcemi soudce a státního zástupce a že takový krok činí každoročně jen několik desítek lidí.
Reforma také počítala se změnou výběru členů rady CSM, které v současnosti z menší části volí parlament a z větší části soudci a státní zástupci mezi sebou. Návrh předpokládal, že by členové byli vylosováni. To mělo zlepšit fungování samosprávy justice a odstranit „politikaření“, kdy se soudci a státní zástupci organizují do názorových proudů.
Podle odpůrců však není losování vhodným prostředkem pro obsazení tak důležitých funkcí. Poukazují navíc na nerovnost: zatímco reprezentanti justičních funkcionářů by byli vylosováni ze všech soudců a státních zástupců, představitelé veřejnosti by byli vybíráni ze seznamu schváleného parlamentem.
