Unie státních zástupců usiluje o doplacení loňských platů

Unie státních zástupců (USZ) usiluje o doplacení loňských platů žalobců. Tři její členové kvůli tomu podali žaloby, a to v souvislosti s loňským nálezem Ústavního soudu (ÚS), na jehož základě získali nárok na doplacení platů soudci. Její prezident Tomáš Foldyna sdělil, že státní zástupci dorovnání neobdrželi. Zákon přitom stanoví, že jejich platová základna činí devadesát procent platové základny stanovené pro soudce.

Žaloby, které tři členové USZ poslali na konci minulého týdne k okresním soudům, se týkají doplacení jejich platů za druhou polovinu loňského roku – tedy za období po příslušném nálezu ÚS, který shledal platové restrikce vůči soudcům za neústavní. „Plat státního zástupce se od platu soudce odvíjí. Unie má tedy za to, že bylo namístě od července 2024 vyplácet státním zástupcům plat ve výši devadesáti procent platu vyplaceného soudcům,“ napsala unie.

„Ten nález byl vyložen tak, že se vztahuje jen na soudce. Problém byl v tom, že platová základna se nálezem rušila až k 31. 12. 2024, ale ve vztahu k soudcům řekl Ústavní soud, že se vůči nim ta platová základna neuplatní už od 1. 1. 2024,“ připomněl Foldyna.

„Takže my teď žalujeme u pracovněprávních soudů výklad běžného zákona. Jednoduše řečeno, jestli se náš platový zákon vykládá jen ryze formálně, nebo jestli má zajistit, aby státní zástupci měli vždy devadesát procent hmotného zabezpečení soudců,“ vysvětlil.

ÚS loni v květnu uvedl, že tehdejší snížení soudcovských platů spočívající v trvalé změně výpočtového koeficientu odporovalo ústavnímu pořádku. Zákon nechal platit do konce loňského roku, aby politici mohli upravit platy veřejných činitelů. Zároveň ale zdůraznil, že soudci budou mít na zpětné dorovnání platů za rok 2024 nárok.

Soud tehdy zkritizoval, že vláda ani Parlament neodůvodnily potřebnost a přiměřenost trvalého snížení soudcovských platů. Neústavně tak zasáhly do materiálního zabezpečení soudců, které je zároveň předpokladem nezávislosti justice.

Peníze na pokrytí platů z rozpočtové rezervy

Vláda pak v listopadu rozhodla, že ministerstvo spravedlnosti získá na pokrytí platů soudců a státních zástupců 725 milionů korun z rozpočtové rezervy. Ministerstvo tehdy spočítalo, že na dorovnání platů soudců potřebuje 668,7 milionu korun a na dorovnání platů státních zástupců žádalo dalších 45,7 milionu korun. K ní ještě připočítalo dalších 10,7 milionu na hrazení povinného pojistného u deseti evropských pověřených žalobců.

Otázkou platů soudců se ÚS bude zabývat i kvůli letošní vládní novele, které platy fakticky zmrazila. Několik soudců již v této otázce uspělo u okresních soudů s žalobami argumentujícími porušením evropského primárního práva.

Ministerstvo na jaře odhadlo, že pokud by ústavní soudci dospěli k závěru o protiústavnosti aktuálního zásahu do platů soudců, musel by stát za letošek doplatit 817,4 milionu korun. Z této částky by 620,3 milionu putovalo k soudcům a zbývajících 197,1 milionu ke státním zástupcům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna bude o zrušení poplatků pro ČT a ČRo hlasovat v sobotu v půl páté ráno

Sněmovna bude v prvním kole o zrušení rozhlasových a televizních poplatků hlasovat v sobotu 24. října ve 4:36. Rozhodla o tom hlasy vládní koalice na návrh předsedy SPD a Sněmovny Tomia Okamury. Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila přednostní projednání tohoto vládního návrhu. Postup vládního tábora rozhořčil opozici, která varuje před zestátněním obou veřejnoprávních médií a o ohrožení jejich nezávislosti. Uvedla také, že koalice hlasování dosáhla nezákonným způsobem za cenu porušení jednacího řádu.
09:01Aktualizovánopřed 3 mminutami

Lidé před sněmovnou protestují proti záměru zrušit poplatky za ČT a ČRo

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
19:41Aktualizovánopřed 6 mminutami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
15:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 3 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 5 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.