Unie státních zástupců usiluje o doplacení loňských platů

Unie státních zástupců (USZ) usiluje o doplacení loňských platů žalobců. Tři její členové kvůli tomu podali žaloby, a to v souvislosti s loňským nálezem Ústavního soudu (ÚS), na jehož základě získali nárok na doplacení platů soudci. Její prezident Tomáš Foldyna sdělil, že státní zástupci dorovnání neobdrželi. Zákon přitom stanoví, že jejich platová základna činí devadesát procent platové základny stanovené pro soudce.

Žaloby, které tři členové USZ poslali na konci minulého týdne k okresním soudům, se týkají doplacení jejich platů za druhou polovinu loňského roku – tedy za období po příslušném nálezu ÚS, který shledal platové restrikce vůči soudcům za neústavní. „Plat státního zástupce se od platu soudce odvíjí. Unie má tedy za to, že bylo namístě od července 2024 vyplácet státním zástupcům plat ve výši devadesáti procent platu vyplaceného soudcům,“ napsala unie.

„Ten nález byl vyložen tak, že se vztahuje jen na soudce. Problém byl v tom, že platová základna se nálezem rušila až k 31. 12. 2024, ale ve vztahu k soudcům řekl Ústavní soud, že se vůči nim ta platová základna neuplatní už od 1. 1. 2024,“ připomněl Foldyna.

„Takže my teď žalujeme u pracovněprávních soudů výklad běžného zákona. Jednoduše řečeno, jestli se náš platový zákon vykládá jen ryze formálně, nebo jestli má zajistit, aby státní zástupci měli vždy devadesát procent hmotného zabezpečení soudců,“ vysvětlil.

ÚS loni v květnu uvedl, že tehdejší snížení soudcovských platů spočívající v trvalé změně výpočtového koeficientu odporovalo ústavnímu pořádku. Zákon nechal platit do konce loňského roku, aby politici mohli upravit platy veřejných činitelů. Zároveň ale zdůraznil, že soudci budou mít na zpětné dorovnání platů za rok 2024 nárok.

Soud tehdy zkritizoval, že vláda ani Parlament neodůvodnily potřebnost a přiměřenost trvalého snížení soudcovských platů. Neústavně tak zasáhly do materiálního zabezpečení soudců, které je zároveň předpokladem nezávislosti justice.

Peníze na pokrytí platů z rozpočtové rezervy

Vláda pak v listopadu rozhodla, že ministerstvo spravedlnosti získá na pokrytí platů soudců a státních zástupců 725 milionů korun z rozpočtové rezervy. Ministerstvo tehdy spočítalo, že na dorovnání platů soudců potřebuje 668,7 milionu korun a na dorovnání platů státních zástupců žádalo dalších 45,7 milionu korun. K ní ještě připočítalo dalších 10,7 milionu na hrazení povinného pojistného u deseti evropských pověřených žalobců.

Otázkou platů soudců se ÚS bude zabývat i kvůli letošní vládní novele, které platy fakticky zmrazila. Několik soudců již v této otázce uspělo u okresních soudů s žalobami argumentujícími porušením evropského primárního práva.

Ministerstvo na jaře odhadlo, že pokud by ústavní soudci dospěli k závěru o protiústavnosti aktuálního zásahu do platů soudců, musel by stát za letošek doplatit 817,4 milionu korun. Z této částky by 620,3 milionu putovalo k soudcům a zbývajících 197,1 milionu ke státním zástupcům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 2 mminutami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 34 mminutami

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 1 hhodinou

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
před 1 hhodinou

Za týrání skotu poslal soud ředitele farmy na pět let do vězení

Za chov skotu v nevhodných podmínkách na farmě na Chomutovsku poslal ve čtvrtek pražský vrchní soud ředitele společnosti Ekochov CMN Antonína Hajzlera na pět let do vězení. Na deset let mu zakázal se starat o zvířata. Jednatele společnosti Františka Horna potrestal ročním podmíněným trestem za zanedbání péče o zvířata z nedbalosti. Firmě Ekochov CMN uložil, aby zaplatila dva miliony korun. Podle pravomocného verdiktu kvůli mužům uhynulo od ledna do prosince 2021 téměř sedmdesát zvířat. Dvojice vinu od počátku odmítala.
před 2 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 3 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 3 hhodinami
Načítání...