Soudci strana 2 z 2

Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení. Dosud mohla dávat bankám pouze doporučení, která ale nejsou právně závazná. Rozšíří se také možnosti ČNB při obchodování na finančních trzích. Novelu zákona o ČNB, která tyto a další změny zavádí, podepsal prezident Miloš Zeman. Kromě toho stvrdil i zahrádkářský zákon nebo zákon o soudech a soudcích.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu zprostil kárné žaloby tři soudce plzeňského krajského soudu. Jejich rozhodování se sice kárnému senátu nelíbilo, nedokázal však zjistit, kdo pochybil. Žalobu na členy jednoho senátu podal předseda krajského soudu Alexandr Krysl kvůli tomu, jak rozhodovali v případech dvou tragických dopravních nehod. Předseda se domníval, že ve svých verdiktech opakovaně nerespektovali názor vyšší instance.

Ministerstvo spravedlnosti vedené Marií Benešovou (za ANO) vyslyšelo volání soudců po posilách a v odůvodněných případech navrhne jmenování nových soudců, třebaže se tomu původně bránilo. Justiční práci chce ale sanovat v první řadě větším počtem soudních asistentů.

Vláda zrušila nařízení, kterým zakázala nemocnicím poskytovat odkladnou péči. Mohou začít dělat plánované operace, musí mít ale zachovány zálohy pro pacienty s onemocněním covid-19. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Některé nemocnice již uvedly, že s obnovením odkladné péče začaly. Vláda také schválila seznam kandidátů na nové soudce nebo změnu zákona o kybernetické bezpečnosti.

Koaliční strany se dohodly na pravidlech kurzarbeitu. Zkrácenou práci s částí výdělku od státu by mohl povolit jedině kabinet při vážném ohrožení ekonomiky. Lidé by za neodpracované hodiny dostávali 70 procent čistého, nejvýš ale celostátní průměrnou mzdu. Firma by za tu dobu hradila sociální odvody ze 70 procent hrubého výdělku, zdravotní pojištění by se platilo z celé běžné mzdy, uvedlo na webu ministerstvo financí. Vláda bude kurzarbeit projednávat znovu v pátek.

Odměny pro představitele obcí a krajů by se v příštím roce neměly ani zvýšit, ani snížit. Na pondělním zasedání to na návrh ministerstva vnitra schválila vláda, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Jeho úřad v návrhu argumentoval tím, že rozpočty samospráv poznamená pandemie covidu-19, takže by je neměly zatížit další povinné výdaje. Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv podmínily souhlas tím, že se stejně bude zacházet i s platy poslanců či senátorů. Pokud by se jejich platy zvýšily, žádají pro starosty, hejtmany a zastupitele pětiprocentní růst odměn. Hamáček očekává, že se nebudou měnit ani odměny ústavních činitelů.

Evropská komise (EK) ve středu zahájila nové řízení s Polskem kvůli zákonu umožňujícímu trestat soudce stavějící se proti kontroverzní justiční reformě. Oznámila to její místopředsedkyně Věra Jourová, podle níž zákon omezuje nezávislost polských soudců a je v rozporu s právem Evropské unie. Brusel dal polské vládě dva měsíce na reakci.

Špičky justice varují před možným zneužitím politické moci při výběru nových soudců. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zřízení výběrových komisí. Soudci by v nich sice měli většinu, jmenoval by je do nich ale šéf resortu. Ministerstvo obavy odmítá.

Polský prezident Andrzej Duda, spojenec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), v úterý podepsal zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce kritizující reformu justice prosazovanou současnou vládou. Opozice nový disciplinární zákon označuje jako cestu k právnímu „polexitu“. Duda, stejně jako vládnoucí strana, tvrdí, že norma zastaví chaos v soudnictví. Změny se promítají i do kampaně před květnovými prezidentskými volbami.

Polský premiér Mateusz Morawiecki odsoudil čtvrteční usnesení nejvyššího soudu o tom, že justiční činitelé nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou závislou na politicích nemají rozhodovat soudní pře. Současně Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby předběžným opatřením pozastavil účinnost nového polského zákona o možnosti trestání soudců, kteří zpochybňují vládní reformu justice.

Polští poslanci hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda, který už řekl, že ho podepíše.

Ve Varšavě protestovali soudci, právníci i advokáti proti novému disciplinárnímu zákonu. Podle odpůrců má postihovat soudce, kteří se odmítají podřídit vládní reformě justice. Sporná norma prošla v prosinci Sejmem a míří do Senátu. Kritiky se zákon dočkal znovu i z Bruselu. Evropská komise vede s Polskem kvůli reformě soudnictví spor už několik let.

Podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové by bylo protiústavní, kdyby v komisích vybírajících vedoucí státní zástupce byli soudci. Řekla to v rozhovoru pro Hospodářské noviny, šlo by podle ní o zásah moci soudní do moci výkonné. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ale její tvrzení vzápětí odmítla. Uvedla, že se novelou zákona o státních zástupcích zabývala z hlediska ústavnosti Legislativní rada vlády.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) odvolala šéfku Okresního státního zastupitelství v Plzni Antonii Zelenou. Podle ní mimo jiné neplnila pokyny nadřízeného, napsalo Právo. Zelené se nelíbí, že ještě nedostala rozhodnutí, ale ministryně už o věci mluví veřejně. Její odvolání požadovala krajská státní zástupkyně Anna Maříková. Zelená může proti rozhodnutí podat rozklad, o kterém by rozhodovala znovu Benešová.

Majetek některých slovenských soudců neodpovídá jejich příjmům. Zjistila to analýza jejich majetkových přiznání za loňský rok. Pokud soudci nedokážou nesrovnalosti vysvětlit, může soudní rada požádat ministra spravedlnosti o zahájení disciplinárních řízení. Pro pořad Týden v justici to řekl člen slovenské soudní rady Pavol Žilinčík. Rada nechala přednostně analyzovat majetková přiznání těch soudců, kteří prokazatelně byli ve spojení s obviněným podnikatelem Marianem Kočnerem.

Více než desetina z celkového počtu zhruba 1400 soudců na Slovensku ve společném prohlášení vyzvala své kolegy, kteří jsou podezřelí z korupce, zneužívání funkce a propojení na „mafiánské prostředí“, aby až do vyšetření svých případů požádali o postavení mimo službu. Mimo službu byl ve čtvrtek postaven i bývalý generální prokurátor Dobroslav Trnka. Ten je známý svými kontakty s kontroverzním podnikatelem Mariánem Kočnerem.