Soudci strana 2 z 3

Zástupci soudců si stěžují na údajné protiústavní zmrazení platů ústavních činitelů. Prezident Soudcovské unie České republiky Libor Vávra v pořadu Události, komentáře uvedl, že krok vlády porušuje demokratické principy. Za největší problém považuje to, že vláda o návrhu změn nediskutovala se zástupci justice, a zmínil, že novelu zákona hodlá napadnout u Ústavního soudu.

Novele o zmrazení letošních platů ústavních činitelů na loňské úrovni hrozí v Senátu zamítnutí. Odmítnutí návrhu ve středu doporučil ústavně-právní výbor. Informoval o tom jeho předseda Tomáš Goláň (ODS). Horní komora o předloze, kterou má na programu ještě hospodářský výbor, rozhodne ve čtvrtek.

Prezident Miloš Zeman jmenoval sedm nových soudců. Pětice žen zamíří k pražským soudům, dva muži do Kladna a Přerova. Jmenování v prosinci odsouhlasila vláda. Na zámku v Lánech složily slib i dvě ženy, které tak nemohly učinit při prosincovém ceremoniálu. Prezident při té příležitosti odmítl odpor proti zmrazení soudcovských platů. Zeman hovořil také s ministrem spravedlnosti, mimo jiné o Nejvyšším správním soudu.

Vláda Petra Fialy (ODS) hodlá od února zafixovat platy ústavních činitelů na loňské úrovni. Opatření, které má bránit růstu platů politiků, se ale vztahuje i na státní zástupce a na soudce – a podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) se návrh příslušného zákona dostává do možného rozporu s ústavním pořádkem.

Platy politiků, soudců a státních zástupců by měly být letos od února stejně vysoké jako loni. Vláda ve středu schválila novelu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která počítá se zmrazením jejich platové základny, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda chce podle něj předlohu projednat ve stavu legislativní nouze. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že novela by měla vyhovět i starším rozhodnutím Ústavního soudu, protože u soudců neohrozí jejich nezávislost.

Polský zákon umožňující ministru spravedlnosti bez jasných pravidel dočasně přiřazovat soudce k vyšším trestním soudům porušuje právo Evropské unie. K takovému závěru dospěl Soudní dvůr EU, podle něhož polská praxe dostatečně nezaručuje nezávislost soudců na politické moci. Unijní soud již v posledních letech zpochybnil několik polských zákonů, které podle něj omezují nezávislost justice.

Evropský soud pro lidská práva v pondělí uvedl, že Polsko musí rychle jednat, aby vyřešilo problémy kolem Zemské soudcovské rady (KRS). Podle soudu byla porušena práva dvou polských soudců, kteří se ucházeli o pracovní místo, ale nezískali doporučení od KRS. Rozsudek zpochybňuje nezávislost polského soudnictví, uvedla agentura Reuters.

Ministerstvo spravedlnosti počítá s variantou, že by noví soudci dočasně skládali slib do rukou předsedy vlády, nikoliv hlavy státu. Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana momentálně brzdí jmenování asi padesáti soudců. Soudcovská unie varuje, že pokud se to nestihne do konce roku, může dojít k průtahům.

Unijní představitelé i polští politici řeší dopady rozhodnutí polského Ústavního soudu. Eurokomisařka Věra Jourová varuje před rozpadem Unie, pokud se proti verdiktu nepostaví. Soud rozhodl, že část unijních smluv týkajících se justice je v rozporu s domácí ústavou. Nález umožňuje polské vládě nerespektovat část verdiktů unijního tribunálu v Lucemburku, který opakovaně zpochybnil soudní reformu v zemi.

Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Poslancům a senátorům vzroste od ledna jejich měsíční plat o 5,5 tisíce korun. Ministři si polepší o 10,5 tisíce měsíčně. A například prezident o téměř 18 tisíc. Podle nejnovějších dat statistiků to spočítala Česká televize. Platy ústavních činitelů poslanci navázali na průměrnou mzdu v české ekonomice a rostou na rozdíl od platů učitelů, policistů či hasičů automaticky. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl v létě platy politiků zmrazit. Poslanci se ale zákonem odmítli zabývat. Mimo jiné s argumentem, že ho premiér předložil pozdě.

Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení. Dosud mohla dávat bankám pouze doporučení, která ale nejsou právně závazná. Rozšíří se také možnosti ČNB při obchodování na finančních trzích. Novelu zákona o ČNB, která tyto a další změny zavádí, podepsal prezident Miloš Zeman. Kromě toho stvrdil i zahrádkářský zákon nebo zákon o soudech a soudcích.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu zprostil kárné žaloby tři soudce plzeňského krajského soudu. Jejich rozhodování se sice kárnému senátu nelíbilo, nedokázal však zjistit, kdo pochybil. Žalobu na členy jednoho senátu podal předseda krajského soudu Alexandr Krysl kvůli tomu, jak rozhodovali v případech dvou tragických dopravních nehod. Předseda se domníval, že ve svých verdiktech opakovaně nerespektovali názor vyšší instance.

Ministerstvo spravedlnosti vedené Marií Benešovou (za ANO) vyslyšelo volání soudců po posilách a v odůvodněných případech navrhne jmenování nových soudců, třebaže se tomu původně bránilo. Justiční práci chce ale sanovat v první řadě větším počtem soudních asistentů.

Vláda zrušila nařízení, kterým zakázala nemocnicím poskytovat odkladnou péči. Mohou začít dělat plánované operace, musí mít ale zachovány zálohy pro pacienty s onemocněním covid-19. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Některé nemocnice již uvedly, že s obnovením odkladné péče začaly. Vláda také schválila seznam kandidátů na nové soudce nebo změnu zákona o kybernetické bezpečnosti.

Koaliční strany se dohodly na pravidlech kurzarbeitu. Zkrácenou práci s částí výdělku od státu by mohl povolit jedině kabinet při vážném ohrožení ekonomiky. Lidé by za neodpracované hodiny dostávali 70 procent čistého, nejvýš ale celostátní průměrnou mzdu. Firma by za tu dobu hradila sociální odvody ze 70 procent hrubého výdělku, zdravotní pojištění by se platilo z celé běžné mzdy, uvedlo na webu ministerstvo financí. Vláda bude kurzarbeit projednávat znovu v pátek.

Odměny pro představitele obcí a krajů by se v příštím roce neměly ani zvýšit, ani snížit. Na pondělním zasedání to na návrh ministerstva vnitra schválila vláda, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Jeho úřad v návrhu argumentoval tím, že rozpočty samospráv poznamená pandemie covidu-19, takže by je neměly zatížit další povinné výdaje. Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv podmínily souhlas tím, že se stejně bude zacházet i s platy poslanců či senátorů. Pokud by se jejich platy zvýšily, žádají pro starosty, hejtmany a zastupitele pětiprocentní růst odměn. Hamáček očekává, že se nebudou měnit ani odměny ústavních činitelů.

Evropská komise (EK) ve středu zahájila nové řízení s Polskem kvůli zákonu umožňujícímu trestat soudce stavějící se proti kontroverzní justiční reformě. Oznámila to její místopředsedkyně Věra Jourová, podle níž zákon omezuje nezávislost polských soudců a je v rozporu s právem Evropské unie. Brusel dal polské vládě dva měsíce na reakci.

Špičky justice varují před možným zneužitím politické moci při výběru nových soudců. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zřízení výběrových komisí. Soudci by v nich sice měli většinu, jmenoval by je do nich ale šéf resortu. Ministerstvo obavy odmítá.

Polský prezident Andrzej Duda, spojenec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), v úterý podepsal zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce kritizující reformu justice prosazovanou současnou vládou. Opozice nový disciplinární zákon označuje jako cestu k právnímu „polexitu“. Duda, stejně jako vládnoucí strana, tvrdí, že norma zastaví chaos v soudnictví. Změny se promítají i do kampaně před květnovými prezidentskými volbami.

Polský premiér Mateusz Morawiecki odsoudil čtvrteční usnesení nejvyššího soudu o tom, že justiční činitelé nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou závislou na politicích nemají rozhodovat soudní pře. Současně Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby předběžným opatřením pozastavil účinnost nového polského zákona o možnosti trestání soudců, kteří zpochybňují vládní reformu justice.

Polští poslanci hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda, který už řekl, že ho podepíše.

Ve Varšavě protestovali soudci, právníci i advokáti proti novému disciplinárnímu zákonu. Podle odpůrců má postihovat soudce, kteří se odmítají podřídit vládní reformě justice. Sporná norma prošla v prosinci Sejmem a míří do Senátu. Kritiky se zákon dočkal znovu i z Bruselu. Evropská komise vede s Polskem kvůli reformě soudnictví spor už několik let.

Podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové by bylo protiústavní, kdyby v komisích vybírajících vedoucí státní zástupce byli soudci. Řekla to v rozhovoru pro Hospodářské noviny, šlo by podle ní o zásah moci soudní do moci výkonné. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ale její tvrzení vzápětí odmítla. Uvedla, že se novelou zákona o státních zástupcích zabývala z hlediska ústavnosti Legislativní rada vlády.