Ministerstvo spravedlnosti dostane 1,5 miliardy navíc

Ministerstvo spravedlnosti dostane z rozpočtu navíc 1,5 miliardy korun na pokrytí provozních výdajů v justici. Dalších 80 milionů korun půjde na platy zaměstnanců soudů. Návrh ve středu schválila vláda, uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. V částce na provoz je zahrnuto i 701 milionů na odměny pro exekutory za zastavování bezvýsledných exekucí a exekucí na malé dlužné částky. Zbylé peníze jsou určeny mimo jiné na odměny znalců, tlumočníků či advokátů.

Potřeba více peněz pro justiční zaměstnance i pro exekutory souvisí s novelou exekučního řádu, konkrétně s ukončováním exekucí. Ministerstvo očekává, že bezvýsledných exekucí letos exekutoři ukončí 799 tisíc. Úřad uvedl, že soudy jsou enormně zatížené a nejsou se stávajícím počtem zaměstnanců schopné agendu zajistit bez prostředků na výplatu odměn a přesčasů.

To, že stát přidá zhruba 635 milionů korun na marné exekuce a 65 milionů na bagatelní exekuce, zmínil ve čtvrtek při interpelacích ve sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Řepka následně upozornil, že celková přiznaná částka je výrazně vyšší.

V předkládací zprávě ministerstvo uvedlo, že oblast bezvýsledných a bagatelních exekucí nebyla v návrhu letošního rozpočtu pokrytá. „V současné době hradí ministerstvo spravedlnosti odměny exekutorům za bagatelní exekuce, které stále probíhají. Podle dosavadního vývoje lze odhadovat, že v roce 2024 bude vyplacena částka minimálně 65 milionů korun,“ sdělili autoři návrhu.

Připomněli také, že novela exekučního řádu zavedla soudům od loňského srpna povinnost hradit odměnu exekutorům za zastavení exekuce pro bezvýslednost. „V této souvislosti bude v roce 2024 třeba ze státního rozpočtu vynaložit 636 milionů korun a od roku 2025 dále 136 milionů korun ročně v několika následujících letech,“ napsali. Ministerstvo očekává, že exekutoři letos ukončí 799 tisíc bezvýsledných exekucí. V těchto případech mají právo na paušální náhradu ve výši 750 korun.

Ministerstvo v předkládací zprávě také zmínilo, že pro letošek žádalo právě kvůli problematice exekucí navýšení počtu míst v justiční administrativě o 141. Místo toho se tabulkový počet administrativních pracovníků naopak snížil, a to o 120 míst. „Za tuto práci nad rámec běžného rozsahu požadujeme 75,4 milionu korun na platy a související výdaje. Uvedené navýšení představuje například zhruba 70 korun hrubého za ukončení jedné bezvýsledné exekuce. Obdobně je kalkulován požadavek 4,8 milionu korun na platy a související výdaje na odměny za dobíhající bagatelní exekuce,“ vysvětlilo.

Vláda ve středu schválila také další navýšení peněz požadované ministerstvem spravedlnosti – 152 milionů korun na platy ve Vězeňské službě. Bezpečnostní sbor tak bude mít pro tuto oblast k dispozici 3,95 miliardy korun. Ministerstvo celkově žádá pro Vězeňskou službu navíc 3,5 miliardy korun nad rámec stávajícího rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna potvrdila stav legislativní nouze pro projednání zákona o regulaci cen paliv

Sněmovna odpoledne potvrdila hlasy koalice stav legislativní nouze, který vyhlásil v pondělí předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) pro projednání návrhu zákona o vládní regulaci cen pohonných hmot. Kabinet zdůvodnil žádost o zrychlené projednání především snahou zabránit hospodářským škodám státu. Neúspěšně to zpochybňovali zástupci opozice. Debata vyplnila zhruba 2,5 hodiny. Následně se poslanci začali zabývat změnami navrhovaného programu schůze. Koalice prosadila už v úvodu možnost nočního jednání dolní komory.
04:17Aktualizovánopřed 8 mminutami

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
14:31Aktualizovánopřed 26 mminutami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 2 hhodinami

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ministerstvo obrany tvrdí, že nezakázalo armádě zveřejnit rozhovor s Pavlem

Ministerstvo obrany odmítlo, že by armádě zakázalo zveřejnění rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem, který vznikl v rámci podcastu Kamufláž. Video mělo vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se ale neobjevilo, protože podle webu Aktuálně.cz zasáhlo ministerstvo. Podle resortu však armáda čekala na založení nového samostatného YouTube kanálu, který doposud sdílí s ministerstvem. O vzniku kanálu se však vedou interní diskuse a armáda měla podle obrany možnost odvysílat rozhovor na tom dosavadním. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas řekl, že se k této kauze armáda zatím vyjadřovat nebude.
13:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

První kroky k zestátnění ČEZu udělá stát na valné hromadě firmy v červnu, řekl Babiš

První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ provede stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), konkrétní opatření ale nespecifikoval. Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZu, podle něj je to nutné pro lepší kontrolu vývoje cen energií a dalšího rozvoje energetického sektoru. Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029.
11:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Letošní březen je nejhorší měsíc v historii z hlediska kybernetické kriminality

Případů kybernetické kriminality v březnu meziročně přibylo o 37 procent. Kriminalisté za březen evidují rekordních 2533 případů, sdělil mluvčí Policejního prezidia ČR Ondřej Moravčík. Pro uživatele internetu jsou nejrizikovější podvodní bankéři nebo policisté. Ti od začátku roku způsobili škodu za 322 milionů korun.
12:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pospíšil svědčil v kauze Dozimetr. Nebyl si prý vědom ničeho nezákonného

Poslanec a bývalý náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) u úterního hlavního líčení v kauze Dozimetr uvedl, že si nebyl vědomý ničeho nezákonného. Dělal pouze politická rozhodnutí. Pospíšil, který se několikrát setkal s hlavním obžalovaným v případě rozsáhlé korupce v pražském dopravním podniku (DPP), zlínským podnikatelem Michalem Redlem, vystupuje u soudu jako svědek.
11:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...