Ministerstvo spravedlnosti dostane 1,5 miliardy navíc

Ministerstvo spravedlnosti dostane z rozpočtu navíc 1,5 miliardy korun na pokrytí provozních výdajů v justici. Dalších 80 milionů korun půjde na platy zaměstnanců soudů. Návrh ve středu schválila vláda, uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. V částce na provoz je zahrnuto i 701 milionů na odměny pro exekutory za zastavování bezvýsledných exekucí a exekucí na malé dlužné částky. Zbylé peníze jsou určeny mimo jiné na odměny znalců, tlumočníků či advokátů.

Potřeba více peněz pro justiční zaměstnance i pro exekutory souvisí s novelou exekučního řádu, konkrétně s ukončováním exekucí. Ministerstvo očekává, že bezvýsledných exekucí letos exekutoři ukončí 799 tisíc. Úřad uvedl, že soudy jsou enormně zatížené a nejsou se stávajícím počtem zaměstnanců schopné agendu zajistit bez prostředků na výplatu odměn a přesčasů.

To, že stát přidá zhruba 635 milionů korun na marné exekuce a 65 milionů na bagatelní exekuce, zmínil ve čtvrtek při interpelacích ve sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Řepka následně upozornil, že celková přiznaná částka je výrazně vyšší.

V předkládací zprávě ministerstvo uvedlo, že oblast bezvýsledných a bagatelních exekucí nebyla v návrhu letošního rozpočtu pokrytá. „V současné době hradí ministerstvo spravedlnosti odměny exekutorům za bagatelní exekuce, které stále probíhají. Podle dosavadního vývoje lze odhadovat, že v roce 2024 bude vyplacena částka minimálně 65 milionů korun,“ sdělili autoři návrhu.

Připomněli také, že novela exekučního řádu zavedla soudům od loňského srpna povinnost hradit odměnu exekutorům za zastavení exekuce pro bezvýslednost. „V této souvislosti bude v roce 2024 třeba ze státního rozpočtu vynaložit 636 milionů korun a od roku 2025 dále 136 milionů korun ročně v několika následujících letech,“ napsali. Ministerstvo očekává, že exekutoři letos ukončí 799 tisíc bezvýsledných exekucí. V těchto případech mají právo na paušální náhradu ve výši 750 korun.

Ministerstvo v předkládací zprávě také zmínilo, že pro letošek žádalo právě kvůli problematice exekucí navýšení počtu míst v justiční administrativě o 141. Místo toho se tabulkový počet administrativních pracovníků naopak snížil, a to o 120 míst. „Za tuto práci nad rámec běžného rozsahu požadujeme 75,4 milionu korun na platy a související výdaje. Uvedené navýšení představuje například zhruba 70 korun hrubého za ukončení jedné bezvýsledné exekuce. Obdobně je kalkulován požadavek 4,8 milionu korun na platy a související výdaje na odměny za dobíhající bagatelní exekuce,“ vysvětlilo.

Vláda ve středu schválila také další navýšení peněz požadované ministerstvem spravedlnosti – 152 milionů korun na platy ve Vězeňské službě. Bezpečnostní sbor tak bude mít pro tuto oblast k dispozici 3,95 miliardy korun. Ministerstvo celkově žádá pro Vězeňskou službu navíc 3,5 miliardy korun nad rámec stávajícího rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 1 hhodinou

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 2 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 11 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 12 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 14 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.