Jurečka navrhne politikům růst platů o 6,9 procenta

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne politikům pro příští rok růst platů o 6,9 procenta. Debatu chce vést i o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Navyšovat by se měly stejně jako platy a mzdy v zemi, řekl v pořadu Partie televize CNN Prima News. Podle původního návrhu by se odměňování ústavních činitelů mělo příští rok upravit o téměř 14 procent. Opozice či odbory to kritizovaly. Vláda by měla o navýšení znovu jednat ve středu.

„Budu navrhovat meziroční nárůst 6,9 procenta, který je v této zemi jako objektivní hodnota u lidí, kteří pracují v privátním i veřejném sektoru, za letošní rok. Je to objektivní nárůst,“ je přesvědčen Jurečka.

Platy politiků a soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy. V minulých letech se kvůli krizovým situacím zmrazily. Soudci se tak obrátili na Ústavní soud, který snížení jejich výdělků zrušil. Jeho rozhodnutí se však týkalo jen odměňování soudců.

Ministerstvo práce připravilo novelu, která upravuje podle soudního stanoviska pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud v tiskové zprávě upozornil, že se ústavností snížení platů politiků nezabýval.

Rozhodnutí soudu není fér, míní ministr

„Ústavní soud říká, že všichni buďte solidární a skupina soudců je nedotknutelná,“ prohlásil Jurečka. Podle něj soudní rozhodnutí není fér. Za spravedlivé by považoval navyšování platů politiků, ale i soudců a státních zástupců tak, jak se zvedají výdělky v ekonomice.

Pokud nerostou, nemělo by se podle Jurečky upravovat ani odměňování ústavních činitelů. „Nemůžeme připustit, že soudci jsou mimo a žádná solidarita se na ně nebude nikdy vztahovat,“ řekl. O nastavení chce vést debatu.

Platy poslanců, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších funkcionářů se vypočítávají s pomocí koeficientu a průměrné měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců za předloňský rok. Ústavní soud koncem května uvedl, že letošní snížení soudcovských platů po trvalé změně koeficientu odporuje ústavnímu pořádku. Koeficient pro soudce od příštího roku zrušil.

Opozice chce platy politiků zmrazit

Podle šéfky poslaneckého klubu opozičního ANO Aleny Schillerové je nutné soudní verdikt respektovat. Poslanci ANO podle ní předloží příští týden ve sněmovně návrh na zmrazení platů politiků s oddělením výdělků soudců a státních zástupců, které by se dál navyšovaly. ANO sbírá teď také podpisy pro svolání mimořádné sněmovní schůze k platům politiků, příští týden by o ni mělo požádat. Schillerová věří, že by se mohla pak uskutečnit přespříští týden.

Návrh na růst platů politiků o 14 procent kritizoval v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova i šéf opozičního SPD Tomio Okamura. Je pro zmrazení. Podotkl, že ho neúspěšně navrhoval čtyřikrát.

Podle vládního poslance Jana Skopečka (ODS) bylo chybou ustoupit od navyšování platů politiků podle průměrného výdělku a stavu ekonomiky. „To já považuju za spravedlivý systém a považuji za chybu, že jsme ten automat vypnuli,“ řekl na Nově Skopeček.

Zvýšení renty pro exprezidenty

Podle Jurečky by se do novely o platech ústavních činitelů mohla přidat i valorizace renty pro bývalé prezidenty. „I když mám výhrady vůči bývalým žijícím prezidentům, tak jsem pro, že se to má valorizovat. S tímhle problém nemám. Klidně tam (do novely) toto můžeme doložit,“ uvedl šéf resortu práce.

Neupřesnil však, jak by se náhrada mohla upravit. Nyní činí 50 tisíc korun renty a 50 tisíc korun na nájemné kanceláře a odměnu asistenta. Dřívější neúspěšný návrh počítal s tím, že by částka odpovídala platu poslance. Také podle Schillerové by bylo valorizování náhrady důstojné a na místě.

V novele je také úprava peněz na činnost první dámy. Podle Jurečky by se měly vyčlenit z peněz hlavy státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 16 mminutami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
13:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 9 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 12 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánovčera v 19:30

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
včera v 18:46

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.