Jurečka navrhne politikům růst platů o 6,9 procenta

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne politikům pro příští rok růst platů o 6,9 procenta. Debatu chce vést i o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Navyšovat by se měly stejně jako platy a mzdy v zemi, řekl v pořadu Partie televize CNN Prima News. Podle původního návrhu by se odměňování ústavních činitelů mělo příští rok upravit o téměř 14 procent. Opozice či odbory to kritizovaly. Vláda by měla o navýšení znovu jednat ve středu.

„Budu navrhovat meziroční nárůst 6,9 procenta, který je v této zemi jako objektivní hodnota u lidí, kteří pracují v privátním i veřejném sektoru, za letošní rok. Je to objektivní nárůst,“ je přesvědčen Jurečka.

Platy politiků a soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy. V minulých letech se kvůli krizovým situacím zmrazily. Soudci se tak obrátili na Ústavní soud, který snížení jejich výdělků zrušil. Jeho rozhodnutí se však týkalo jen odměňování soudců.

Ministerstvo práce připravilo novelu, která upravuje podle soudního stanoviska pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud v tiskové zprávě upozornil, že se ústavností snížení platů politiků nezabýval.

Rozhodnutí soudu není fér, míní ministr

„Ústavní soud říká, že všichni buďte solidární a skupina soudců je nedotknutelná,“ prohlásil Jurečka. Podle něj soudní rozhodnutí není fér. Za spravedlivé by považoval navyšování platů politiků, ale i soudců a státních zástupců tak, jak se zvedají výdělky v ekonomice.

Pokud nerostou, nemělo by se podle Jurečky upravovat ani odměňování ústavních činitelů. „Nemůžeme připustit, že soudci jsou mimo a žádná solidarita se na ně nebude nikdy vztahovat,“ řekl. O nastavení chce vést debatu.

Platy poslanců, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších funkcionářů se vypočítávají s pomocí koeficientu a průměrné měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců za předloňský rok. Ústavní soud koncem května uvedl, že letošní snížení soudcovských platů po trvalé změně koeficientu odporuje ústavnímu pořádku. Koeficient pro soudce od příštího roku zrušil.

Opozice chce platy politiků zmrazit

Podle šéfky poslaneckého klubu opozičního ANO Aleny Schillerové je nutné soudní verdikt respektovat. Poslanci ANO podle ní předloží příští týden ve sněmovně návrh na zmrazení platů politiků s oddělením výdělků soudců a státních zástupců, které by se dál navyšovaly. ANO sbírá teď také podpisy pro svolání mimořádné sněmovní schůze k platům politiků, příští týden by o ni mělo požádat. Schillerová věří, že by se mohla pak uskutečnit přespříští týden.

Návrh na růst platů politiků o 14 procent kritizoval v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova i šéf opozičního SPD Tomio Okamura. Je pro zmrazení. Podotkl, že ho neúspěšně navrhoval čtyřikrát.

Podle vládního poslance Jana Skopečka (ODS) bylo chybou ustoupit od navyšování platů politiků podle průměrného výdělku a stavu ekonomiky. „To já považuju za spravedlivý systém a považuji za chybu, že jsme ten automat vypnuli,“ řekl na Nově Skopeček.

Zvýšení renty pro exprezidenty

Podle Jurečky by se do novely o platech ústavních činitelů mohla přidat i valorizace renty pro bývalé prezidenty. „I když mám výhrady vůči bývalým žijícím prezidentům, tak jsem pro, že se to má valorizovat. S tímhle problém nemám. Klidně tam (do novely) toto můžeme doložit,“ uvedl šéf resortu práce.

Neupřesnil však, jak by se náhrada mohla upravit. Nyní činí 50 tisíc korun renty a 50 tisíc korun na nájemné kanceláře a odměnu asistenta. Dřívější neúspěšný návrh počítal s tím, že by částka odpovídala platu poslance. Také podle Schillerové by bylo valorizování náhrady důstojné a na místě.

V novele je také úprava peněz na činnost první dámy. Podle Jurečky by se měly vyčlenit z peněz hlavy státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 11 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 13 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 21 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 22 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled