Politikům mohou vzrůst platy téměř o čtrnáct procent

Nahrávám video

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun a plat ministrů 200 tisíc korun. Vyplývá to z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu (ÚS) předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Vláda bude o parametrech ještě jednat, opozice uvažuje i o zmrazení těchto výdělků.

Nastavením platů poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších vysokých funkcionářů se musejí politici znovu zabývat potom, co ÚS zrušil koncem května s platností od příštího roku zákonný koeficient nutný pro jejich výpočet z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Soud uvedl, že letošní snížení soudcovských platů, které spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku. Navrhovaná novela vrací koeficient od ledna na dřívější úroveň. Bez schválení nové úpravy by platy nebylo jak stanovovat.

Pokud bude předloha přijata, plat řadového poslance by podle předběžných dat činil 116,4 tisíce korun, plat prezidenta republiky poté 388 tisíc korun. Předsedové obou parlamentních komor a premiér by příští rok pobírali 312,5 tisíce korun, místopředsedové sněmovny a senátu a ministři pak 222 tisíc korun.

Odměna místopředsedy vlády by se mohla zvýšit na 268,4 tisíce korun. Předsedům parlamentních výborů, komisí a delegací na 163,8 tisíce korun. Plat místopředsedů senátních a sněmovních výborů a předsedů podvýborů by mohl činit 140,1 tisíce korun.

Vláda argumentuje navázáním platů na soudce

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se k návrhu nevyjádřil. Další členové vlády argumentují navázáním platů politiků na soudce.

„Teď ten nárůst vznikl tím, že v uplynulém období došlo ke zmrazení platů politiků. Ten vzorec by měl jednou pro vždy platit,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jsou procenta „zcela nepodstatná“ a dodal, „aby do toho nemohla zasahovat Poslanecká sněmovna, aby do toho nemohl zasahovat Senát a aby to fungovalo automaticky“.

První místopředseda vlády Vít Rakušan (STAN) řekl, že kabinet Petra Fialy (ODS) by mohl o platech ústavních činitelů jednat na jednom ze svých říjnových zasedání. Poté návrh poputuje do Poslanecké sněmovny. „Já nevylučuji, že se změní nějaké ty poměry, které jsou tam nastaveny,“ sdělil Rakušan.

S dvouciferným růstem platů politiků nesouhlasí opozice. „Že jim není hanba, hanba je nefackuje, aby si v této těžké době, kdy vyhnali tisíce, desetitisíce lidí pro dávky sociální takto nehorázně zvedli platy,“ řekla Alena Schillerová (ANO).

„My nechceme chodit po ulici a dívat se na ty lidi, jak oni jsou na tom jinak než my, takže já si myslím, že je to neetické a nemorální,“ řekl Radim Fiala (SPD). Olga Richterová (Piráti) sdělila, že její strana předloží konkrétní návrh snížení. „Zatím jsme se bavili předběžně o polovině,“ dodala.

Vzrostou i měsíční náhrady

Politikům by s platy vzrostly i měsíční náhrady. Například zvláštní víceúčelová paušální náhrada prezidenta by představovala 361 tisíc korun. Paušální náhrada premiéra by činila 39 tisíc korun a ministra 32,4 tisíce korun. Poslanecká a senátorská paušální náhrada na stravné a reprezentaci by byla 17,3 tisíce korun, cestovní náhrada by podle vzdálenosti bydliště představovala až 64,7 tisíce korun. Víceúčelová paušální náhrada předsedy parlamentní komory by mohla činit 62,5 tisíce korun.

Ministerstvo v novele navrhlo uzákonění zcela nové náhrady manželovi prezidenta republiky na hrazení „výdajů spojených s výkonem jeho povinností a veřejnou činností“. Činila by třicet procent náhrady hlavy státu a příští rok by mohla být 108,3 tisíce korun.

Platy soudců by mohly vzrůst o stejné procento

V novém roce by mohly vzrůst platy také soudcům, uvádí důvodová zpráva k této novele. Předpokládané navýšení nákladů oproti roku 2024 může činit celkem 813 milionů korun. Meziročně se jedná o navýšení objemu prostředků, stejně jako u vrcholných politiků o 13,7 procenta. Zvýšení prostředků na platy státních zástupců představuje 109 milionů korun – meziročně jde o nárůst 5,23 procenta.

Od 1. ledna 2021 byla výše platových základen představitelů státní moci, soudců a státních zástupců stanovena ve výši platné pro rok 2020, od začátku roku 2022 však došlo k reaktivaci automatického určování její výše podle vývoje průměrné mzdy za předminulý kalendářní rok. Od února téhož roku byly platové základny opět fixovány v přechozí výši, byly tedy fakticky sníženy. 

V listopadu 2023 byl přijat zákon, kterým se některé zákony měnily v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Tento zákon obsahoval i změnu zákona spočívající ve snížení koeficientu pro určení výše platové základny soudců z trojnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na hodnotu 2,822násobku průměrné mzdy od začátku roku 2024.

Podle ÚS to byl ale neústavní zásah, a soudci tak budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za tento rok. ÚS v květnu rozhodl, že snížení soudcovských platů, které spočívá v trvalé změně výpočtového koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku. Zákon však nechal platit do konce roku, aby politici mohli vhodně upravit platy veřejných činitelů, které se odvozují od soudcovské platové základny.

Platy měly růst pomaleji

V rámci konsolidačního balíčku měly platy ústavních činitelů růst výrazně pomaleji. Koalice se v minulém roce shodla, že pro rok 2024 sníží platovou základnu na 94 procent její původní výše. Základní hrubý výdělek poslance nebo ministra vzrostl tak jen o sto korun. U premiéra a šéfů obou parlamentních komor se poté jednalo o tři sta korun. 

Na snížení růstu se v minulém roce shodli poslanci všech koaličních stran. „Není to zmrazení. To znamená, že nenastane to, že za rok se se tam bude muset něco vracet ve větší výši a zase to pobouří občany. Takže je to vlastně nepřidání,“ vyjádřil se tehdy k situaci předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat ve středu 18. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 7 hhodinami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 10 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 10 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 10 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.