Platy ústavních činitelů mají růst výrazně pomaleji. Poslanec si v základu zřejmě přilepší jen o stovku

4 minuty
Události: Zpomalení růstu platů ústavních činitelů
Zdroj: ČT24

Jednou z vládních úspor v rámci konsolidačního balíčku bude i podstatné zpomalení růstu platů ústavních činitelů. Mezi ně kromě poslanců, senátorů a ministrů patří i soudci a státní zástupci. Lídři vládních stran se dohodli, že sníží platovou základnu o šest procentních bodů. Opozice prosazuje přímo zmrazení výdělků politiků.

Šéf poslanců ODS Marek Benda v minulosti sice ve většině případů zpomalení nebo zmrazení růstu platů ústavních činitelů odmítal, po květnovém představení vládního úsporného balíčku ale názor změnil. „Pokládám to za situaci, kdy přicházíme vůči občanům a říkáme: Všichni si musíme utáhnout opasky, za něco, co udělat prostě musíme, a je to správně,“ říká Benda.

Koalice se shodla, že stát pro příští rok sníží platovou základnu ústavních činitelů na 94 procent její původní výše. Česká televize spočítala, že po zpomalení růstu platů vzroste základní hrubý výdělek poslance z dnešních 102 400 korun jen o stovku. Bez zpomalení by to bylo o sedm a půl tisíce.

Zpomalení růstu platů ústavních činitelů
Zdroj: MF/vládní strany/MPSV

Základní hrubý měsíční plat ministra by stát zvýšil také o stokorunu na 195 400 korun hrubého. Bez zásahu politiků by jejich měsíční plat poskočil o dvanáct a půl tisíce. Základní měsíční plat premiéra a šéfů obou parlamentních komor má podle výpočtu ČT vzrůst o tři stovky na 275 100 korun hrubého. Podle současného zákona by stoupl o víc než sedmnáct a půl tisíce.

Základní plat řadového poslance
Zdroj: ČSÚ/vládní strany/zákon o platech představitelů státní moci/výpočet ČT

„Je to vlastně nepřidání“

S výrazným zpomalením růstu platů ústavních činitelů v příštím roce jsou smíření poslanci všech koaličních stran. Návrh by tak měl ve sněmovně projít poměrně hladce. „Není to zmrazení. To znamená, že nenastane to, že za rok se se tam bude muset něco vracet ve větší výši a zase to pobouří občany. Takže je to vlastně nepřidání,“ říká předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Základní plat ministra
Zdroj: ČSÚ/vládní strany/zákon o platech představitelů státní moci/výpočet ČT

„Za Piráty je správně, aby v situaci, kdy hledáme všechny možné úspory na úrovni státu, aby se podílel opravdu pokud možno každý,“ míní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti). I podle místopředsedkyně poslaneckého klubu TOP 09 Martiny Ochodnické je potřeba, aby se u politiků zohlednilo, co prožívají i ostatní.

„Už dávno se měly platy politiků zmrazit. Současně navrhujeme, aby se zmrazily do konce tohoto volebního období,“ podotýká místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Základní plat premiéra a šéfů parlamentních komor
Zdroj: ČSÚ/vládní strany/zákon o platech představitelů státní moci/výpočet ČT

Plat poroste pomaleji i Pavlovi

Jen mírně by měl v příštím roce vzrůst základní plat i prezidentu Petru Pavlovi. Ten dnes měsíčně pobírá něco přes 341 tisíc korun hrubého. Nově by to mělo být 341 400 korun. Bez zpomalení růstu by pobíral o téměř 22 tisíc měsíčně víc. Výrazně nižší růst platů se má týkat i soudců a státních zástupců.

Celkem má vládní seznam úspor příští rok snížit schodek státního rozpočtu zhruba o 94 miliard korun. Zpomalení růstu platů všech zhruba tří tisíc soudců, dvanácti set státních zástupců a tří set politiků by podle koalice ušetřilo 400 milionů.

Aktuálně základní plat poslance nebo senátora přesahuje zmíněných 102 tisíc hrubého bez náhrad. S letošním rokem jejich výdělky výrazně stouply. U běžných zákonodárců bezmála o dvanáct tisíc, u členů vlády o dvaadvacet tisíc. Předtím se platy ústavních činitelů dva roky nezvyšovaly, právě to je důvod velkého skoku. Jejich výdělky se totiž odvozují od průměrné mzdy. A ta se podle statistiků během dvou let zvedla zhruba o osminu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stranám a hnutím skončila možnost přihlásit se do sněmovních voleb

Politické strany, hnutí a jejich koalice měly v úterý poslední šanci přihlásit se do letošních sněmovních voleb. Lhůta uplynula v 16 hodin. Do minulých sněmovních voleb před čtyřmi lety se úspěšně přihlásilo dvaadvacet uskupení, z nichž nejvíce hlasů získala koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) před hnutím ANO, koalicí Pirátů se Starosty a hnutím SPD.
12:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hlavní líčení v kauze Dozimetr bude v září. Obvodní soud jej opět posunul

Obvodní soud pro Prahu 9 znovu posunul projednávání rozsáhlého případu korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku (DPP). Hlavní líčení začne v druhé polovině září. Uvedla to mluvčí soudu Barbora Chlostová. Počátkem července soud předpokládal, že hlavní líčení začne v srpnu. Důvodem dalšího posunutí termínu je, že spisový materiál je nyní na Vrchním soudu v Praze, který musí ještě rozhodnout o stížnosti proti usnesení ohledně podjatosti jednoho z členů odvolacího senátu, vysvětlila mluvčí.
před 2 hhodinami

V bitcoinové kauze začne kontrola státního zastupitelství

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) provede kontrolu nad výkonem dozoru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) poté, co obdrželo podnět od ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS). Úřad podle ní od vrchního státního zástupce Radima Dragouna nedostává adekvátní odpovědi v takzvané bitcoinové kauze. Dragoun ale výtky ministryně odmítá. VSZ v Olomouci na její žádosti podle něho odpovědělo obratem a v rozsahu odpovídajícímu stadiu trestního řízení.
12:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Muže, který v Praze podpálil autobusy, obvinili ze žhářství i v Polsku

Až doživotí hrozí sedmadvacetiletému Kolumbijci, který podle polské kontrarozvědky ABW na pokyn ruské tajné služby podpálil loni v květnu dva polské sklady se stavebninami. Muž, obviněný v Polsku z teroristického činu, si nyní odpykává trest v Česku; v červnu ho pražský soud poslal na osm let do vězení za žhářský útok na pražský dopravní podnik. Mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński zdůraznil, že Kolumbijec stane i před polským soudem, napsal server Wirtualna Polska.
před 4 hhodinami

Policie našla ráno na pražském Albertově dvě těla

Na pražském Albertově našla v úterý ráno policie dvě těla. Příčinu a okolnosti úmrtí muže a ženy budou kriminalisté teprve zjišťovat, podle předběžných zjištění ale nebyli zavražděni, řekl mluvčí pražské policie Jan Rybanský.
před 7 hhodinami

Rakousko je připraveno jednat o vstupu do NATO. Občané si ale cení neutrality

Rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová je připravena jednat o možnosti vstupu své země do NATO, řekla v rozhovoru pro německý list Die Welt. Připustila ale, že v parlamentu ani ve společnosti není pro tento krok většinová podpora. Podle analytičky z Institutu mezinárodních studíí FSV UK Zuzany Lizcové sice není vstup země do NATO aktuálním tématem, v posledních letech se ale vedou debaty, zda by Rakousko nemělo svůj postoj přehodnotit.
před 9 hhodinami

O Prague Pride debatovali Foldyna a Šebelová

Už 15. ročník festivalu Prague Pride začal v hlavním městě, letos s ústředním tématem Kde domov můj? Nejočekávanější událostí je sobotní průvod hrdosti, akcí se ale uskuteční přes 180. O podpoře LGBTQ+, poslání Prague Pride nebo přístupu k němu v Maďarsku v Událostech, komentářích diskutovali poslanci Jaroslav Foldyna (SPD) a Michaela Šebelová (STAN). Debatu moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Blíží se nová mapa pro létání s drony. Co musí piloti dodržovat?

Úřad pro civilní letectví spolu s Řízením letového provozu připravuje nový systém pro létání s drony. Digitální mapa nahradí dosavadní aplikaci a uživatelům usnadní dodržování pravidel. Za jejich porušení hrozí pokuty v řádu desítek tisíc korun. Pilotů bezpilotních strojů je v Česku registrovaných přes osmdesát tisíc. Web ČT24 přináší odpovědi na základní otázky spojené s létáním s drony.
před 10 hhodinami
Načítání...