Další spolupráce s ANO by byla k zamyšlení, kdyby jinak hrozila vláda pravice, předpokládá komunistka Vostrá

28 minut
Miloslava Vostrá v Interview ČT24: „Když všechno půjde dobře, tak se nám pozitivní ekonomické myšlení vrátí nejdříve příští rok.“
Zdroj: ČT24

Komunisté by po volbách zvažovali podporu podobné vlády, jaká je u moci nyní, v případě, že by tak zabránili vládnutí pravicových stran. V Interview ČT24 to řekla poslankyně KSČM a předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá. Nemá zatím jasno v tom, zda by její strana podpořila rozpočet, který končící kabinet připravuje. Jen kvůli 390miliardovému schodku jej však nezavrhuje.

Ve svém volební programu se komunisté charakterizují jako „strana, jejímž strategickým cílem je socialismus“. Podle Vostré, která bude kandidovat jako dvojka KSČM ve Středočeském kraji, si konkrétně představují socialismus jako sociálně spravedlivou společnost. „Je to naše vize, ke které směřujeme. Myslím, že každá strana má mít vizi, ke které směřuje,“ podotkla.

KSČM v posledních třech letech získala – přes historicky špatný výsledek ve volbách v roce 2017 – takový vliv jako nikdy po revoluci. Přispěla k tomu i její ochota tolerovat vládu Andreje Babiše (ANO). Podle Vostré může skutečně cesta ke zmíněnému socialismu vést „třeba s miliardářem Andrejem Babišem, pokud bude dělat levicovou a sociálně spravedlivou politiku“. Zároveň však připustila, že se komunisté při spolupráci s Babišem alespoň částečně spálili.

I přesto, že se v zimě spojenectví ANO a KSČM formálně rozpadlo – byť komunisté kabinet podrželi při následném hlasování o nedůvěře – Vostrá nevyloučila, že by její strana do téže řeky mohla v závislosti na výsledku letošních sněmovních voleb vstoupit znovu. Za nejdůležitější považuje, aby se k moci nedostaly pravicové strany, ke kterým řadí zejména členy koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a za „extrémně pravicovou“ považuje i SPD.

„Pokud bychom měli zabránit pravicovým stranám ve vládě, tak budeme jednat o tom, zda tuto vládu podpořit, či ne. Pak budeme upřesňovat své podmínky. Po zkušenostech, které máme, nebudou ty podmínky tak benevolentní,“ naznačila.

Otázka rozpočtu

Nynější vláda ANO a ČSSD je menšinová. V létě 2018 vznikla díky toleranční dohodě ANO s komunisty a díky tomu také prosadila tři státní rozpočty. Schvalování rozpočtu pro rok 2021 bylo však již komplikované. KSČM měla zprvu výhrady ke schodku – ten původně měl být 320miliardový a na nynějších 500 miliard se zvýšil až dodatečnou novelou – ale smířila se s ním. Později alespoň prosadila, aby resort obrany přišel o deset miliard z původně plánovaného rozpočtu.

Miloslava Vostrá je přesvědčena, že ministerstvo tyto peníze vlastně nepotřebuje, protože je stejně nedokáže účinně utratit. „Chápu obnovu techniky, kdyby obnova techniky opravdu byla. Peníze na ministerstvu obrany leží ‚zamašličkované‘ na projekty, na které jsou určené, ale ty projekty se nerealizují. Ty peníze se blokují, že až se to povede, budou použity. Možná by stačilo dát státní záruku, že vyjde-li obchod, bude zafinancováno,“ míní.

Komunisté nicméně svoji nakonec neprosadili. Jimi požadovaná změna v rozpočtu sice prošla, ale vláda později peníze obraně zase vrátila.

Nynější Poslanecká sněmovna téměř jistě již nestihne projednat rozpočet na příští rok. Vostrá, která předsedá sněmovnímu rozpočtovému výboru, očekává od vlády, že sama rozpočet schválí až těsně před 30. zářím, což je zákonem stanovený termín. Protože volby budou o druhém říjnovém víkendu, zbude jeho schvalování až na novou sněmovnu.

Zda by komunisté rozpočet, který vláda připravuje, podpořili, nechtěla Vostrá zatím říct. Záleží podle ní na jeho struktuře, která ještě není zřejmá. Jen proto, že počítá s 390miliardovým schodkem, by však rozpočet nezavrhovala.

„Řada států hospodaří se schodkem, a není to nic špatného v případě, že víte, jak je ten schodek použit. To znamená, když se jenom ‚neprojídá‘, ale jsou podpořeny investice s přidanou hodnotou, kdy to má multiplikační efekt. V tom případě si myslím, že schodek je akceptovatelný,“ poznamenala šéfka rozpočtového výboru.

S nynějším půlbilionovým schodkem je nakonec smířena. „Vím, že se to lidem nelíbí, my jsme také neskákali nadšením. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že k ekonomickému rozvolnění došlo až od května letošního roku. (…) Ekonomika stagnovala, takže nebyly příjmy. Na druhou stranu bylo voláno po kompenzacích, bonusech a tak dále. Někde na to stát vzít musí. Tudíž to šlo do zadlužení,“ shrnula Vostrá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 6 hhodinami

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 9 hhodinami
Načítání...