Komunisté by po volbách zvažovali podporu podobné vlády, jaká je u moci nyní, v případě, že by tak zabránili vládnutí pravicových stran. V Interview ČT24 to řekla poslankyně KSČM a předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá. Nemá zatím jasno v tom, zda by její strana podpořila rozpočet, který končící kabinet připravuje. Jen kvůli 390miliardovému schodku jej však nezavrhuje.
Další spolupráce s ANO by byla k zamyšlení, kdyby jinak hrozila vláda pravice, předpokládá komunistka Vostrá
28 minut
Miloslava Vostrá v Interview ČT24: „Když všechno půjde dobře, tak se nám pozitivní ekonomické myšlení vrátí nejdříve příští rok.“
Ve svém volební programu se komunisté charakterizují jako „strana, jejímž strategickým cílem je socialismus“. Podle Vostré, která bude kandidovat jako dvojka KSČM ve Středočeském kraji, si konkrétně představují socialismus jako sociálně spravedlivou společnost. „Je to naše vize, ke které směřujeme. Myslím, že každá strana má mít vizi, ke které směřuje,“ podotkla.
KSČM v posledních třech letech získala – přes historicky špatný výsledek ve volbách v roce 2017 – takový vliv jako nikdy po revoluci. Přispěla k tomu i její ochota tolerovat vládu Andreje Babiše (ANO). Podle Vostré může skutečně cesta ke zmíněnému socialismu vést „třeba s miliardářem Andrejem Babišem, pokud bude dělat levicovou a sociálně spravedlivou politiku“. Zároveň však připustila, že se komunisté při spolupráci s Babišem alespoň částečně spálili.
I přesto, že se v zimě spojenectví ANO a KSČM formálně rozpadlo – byť komunisté kabinet podrželi při následném hlasování o nedůvěře – Vostrá nevyloučila, že by její strana do téže řeky mohla v závislosti na výsledku letošních sněmovních voleb vstoupit znovu. Za nejdůležitější považuje, aby se k moci nedostaly pravicové strany, ke kterým řadí zejména členy koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a za „extrémně pravicovou“ považuje i SPD.
„Pokud bychom měli zabránit pravicovým stranám ve vládě, tak budeme jednat o tom, zda tuto vládu podpořit, či ne. Pak budeme upřesňovat své podmínky. Po zkušenostech, které máme, nebudou ty podmínky tak benevolentní,“ naznačila.
Otázka rozpočtu
Nynější vláda ANO a ČSSD je menšinová. V létě 2018 vznikla díky toleranční dohodě ANO s komunisty a díky tomu také prosadila tři státní rozpočty. Schvalování rozpočtu pro rok 2021 bylo však již komplikované. KSČM měla zprvu výhrady ke schodku – ten původně měl být 320miliardový a na nynějších 500 miliard se zvýšil až dodatečnou novelou – ale smířila se s ním. Později alespoň prosadila, aby resort obrany přišel o deset miliard z původně plánovaného rozpočtu.
Miloslava Vostrá je přesvědčena, že ministerstvo tyto peníze vlastně nepotřebuje, protože je stejně nedokáže účinně utratit. „Chápu obnovu techniky, kdyby obnova techniky opravdu byla. Peníze na ministerstvu obrany leží ‚zamašličkované‘ na projekty, na které jsou určené, ale ty projekty se nerealizují. Ty peníze se blokují, že až se to povede, budou použity. Možná by stačilo dát státní záruku, že vyjde-li obchod, bude zafinancováno,“ míní.
Komunisté nicméně svoji nakonec neprosadili. Jimi požadovaná změna v rozpočtu sice prošla, ale vláda později peníze obraně zase vrátila.
Nynější Poslanecká sněmovna téměř jistě již nestihne projednat rozpočet na příští rok. Vostrá, která předsedá sněmovnímu rozpočtovému výboru, očekává od vlády, že sama rozpočet schválí až těsně před 30. zářím, což je zákonem stanovený termín. Protože volby budou o druhém říjnovém víkendu, zbude jeho schvalování až na novou sněmovnu.
Zda by komunisté rozpočet, který vláda připravuje, podpořili, nechtěla Vostrá zatím říct. Záleží podle ní na jeho struktuře, která ještě není zřejmá. Jen proto, že počítá s 390miliardovým schodkem, by však rozpočet nezavrhovala.
„Řada států hospodaří se schodkem, a není to nic špatného v případě, že víte, jak je ten schodek použit. To znamená, když se jenom ‚neprojídá‘, ale jsou podpořeny investice s přidanou hodnotou, kdy to má multiplikační efekt. V tom případě si myslím, že schodek je akceptovatelný,“ poznamenala šéfka rozpočtového výboru.
S nynějším půlbilionovým schodkem je nakonec smířena. „Vím, že se to lidem nelíbí, my jsme také neskákali nadšením. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že k ekonomickému rozvolnění došlo až od května letošního roku. (…) Ekonomika stagnovala, takže nebyly příjmy. Na druhou stranu bylo voláno po kompenzacích, bonusech a tak dále. Někde na to stát vzít musí. Tudíž to šlo do zadlužení,“ shrnula Vostrá.
