Schodek Schillerové nejspíš projde, výbor poslancům doporučil zvýšení na 500 miliard

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil poslancům schválit navýšení letošního schodku státního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou hlavně dopady daňových změn, které vláda prosadila na konci roku a s nímž ve schváleném návrhu nepočítala. Vláda očekává propad daňových příjmů zhruba o 100 miliard korun. Výdaje by naopak měly vzrůst asi o 77 miliard korun. Z koaličních poslanců hlasoval proti doporučujícímu stanovisku Václav Votava (ČSSD). Sněmovna má rozpočet projednávat ve čtvrtek.

Votava poukazoval na to, že daňový balíček, který rušil superhrubou mzdu a přinesl snížení daní, založil velký dopad do příjmové stránky, a podle něj to nebylo odpovědné. Odpovědnost by na sebe podle něj měli vzít ti, kteří pro tento balíček hlasovali. Pro hlasovali poslanci ANO, ODS a SPD, dva z pěti lidovců, Miloslava Vostrá jako jediná z klubu KSČM a čtveřice nezařazených poslanců z Trikolóry a Jednotných.

Votava připomínal, že ČSSD ho nepodpořila. Jeho stranický kolega a místopředseda ČSSD Roman Onderka prohlásil: „Já pro tento návrh zvednu ruku, ale bude mě strašně bolet.“

„Vláda to protáhla rozpočtovým výborem s odřením zad. Dluh je velký, koncepce konsolidace veřejných financí nám chybí,“ podotkl komunistický poslanec Jiří Dolejš.

Výbor nepřijal návrh Jana Jakoba (TOP 09), aby doporučil vrátit vládě rozpočet k přepracování. Měla by podle tohoto návrhu snížit výdaje a schodek zhruba o 77 miliard korun. Jakob také neúspěšně navrhoval, aby výbor konstatoval, že pro projednání novely rozpočtu v legislativní nouzi není důvod.

„Předvolební“ rozpočet

Řada opozičních poslanců včetně Votavy poukazovala na to, že pro projednání změny v rozpočtu ve stavu legislativní nouze není dostatek důvodů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však hájila tento postup především odkazem na sněmovní jednací řád.

Stanoví, že je možné ho využít, když státu hrozí hospodářské škody. Argumentovala i tím, se v Poslanecké sněmovně v legislativní nouzi schvalují zákony, které mají dopady na rozpočet, a proto musí žádat o schválení novely rozpočtu taky ve stavu legislativní nouze.

Opozičním stranám se navýšení schodku nelíbí. „Nenechme si nalhat, že je to covidový rozpočet, je to rozpočet předvolební a takto se na něj musíme dívat,“ prohlásil například poslanec ODS Jan Skopeček. Navýšení označil za obří.

„Mrzí nás dlouhodobě, že při úpravách rozpočtu nejsou navrženy úspory,“ řekl Jakob. Je přesvědčen, že je lze najít.

Vyšší schodek nechtějí podpořit ani Piráti. Jak řekl jejich poslanec Mikuláš Ferjenčík, nesouhlasí s daňovým balíčkem ani s tím, jak se vláda podle něj snaží ignorovat výpadek příjmů a snaží se zadlužovat budoucí generace.

Na výtky opozice, že vláda nesahá k úsporám, ministryně Schillerová odpověděla, že už dříve snížila počet státních zaměstnanců a snížila provozní výdaje, ale v součtu to ušetřilo jen jednotky miliard korun. Rozsáhlejší škrty by podle ní znamenaly například rušení dotací.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová podotkla, že když loni poslanci schvalovali navýšení schodku na konečných 500 miliard, vyčítala tomu rada předčasnost, nadměrnost a neopodstatněnost. Řekla, že na aktuální návrh se dívá podobně.

Za celý loňský rok ovlivněný dopady pandemie skončil státní rozpočet v rekordním schodku 367,4 miliardy korun. Rozpočet na loňský rok, který schválila Poslanecká sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun, poslanci ho na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie z původních 40 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
před 4 hhodinami

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Prezident vetoval novelu o zvýšení platů ústavních činitelů

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025
Načítání...