Sněmovní rozpočtový výbor doporučil poslancům schválit navýšení letošního schodku státního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou hlavně dopady daňových změn, které vláda prosadila na konci roku a s nímž ve schváleném návrhu nepočítala. Vláda očekává propad daňových příjmů zhruba o 100 miliard korun. Výdaje by naopak měly vzrůst asi o 77 miliard korun. Z koaličních poslanců hlasoval proti doporučujícímu stanovisku Václav Votava (ČSSD). Sněmovna má rozpočet projednávat ve čtvrtek.
Votava poukazoval na to, že daňový balíček, který rušil superhrubou mzdu a přinesl snížení daní, založil velký dopad do příjmové stránky, a podle něj to nebylo odpovědné. Odpovědnost by na sebe podle něj měli vzít ti, kteří pro tento balíček hlasovali. Pro hlasovali poslanci ANO, ODS a SPD, dva z pěti lidovců, Miloslava Vostrá jako jediná z klubu KSČM a čtveřice nezařazených poslanců z Trikolóry a Jednotných.
Votava připomínal, že ČSSD ho nepodpořila. Jeho stranický kolega a místopředseda ČSSD Roman Onderka prohlásil: „Já pro tento návrh zvednu ruku, ale bude mě strašně bolet.“
„Vláda to protáhla rozpočtovým výborem s odřením zad. Dluh je velký, koncepce konsolidace veřejných financí nám chybí,“ podotkl komunistický poslanec Jiří Dolejš.
Výbor nepřijal návrh Jana Jakoba (TOP 09), aby doporučil vrátit vládě rozpočet k přepracování. Měla by podle tohoto návrhu snížit výdaje a schodek zhruba o 77 miliard korun. Jakob také neúspěšně navrhoval, aby výbor konstatoval, že pro projednání novely rozpočtu v legislativní nouzi není důvod.
„Předvolební“ rozpočet
Řada opozičních poslanců včetně Votavy poukazovala na to, že pro projednání změny v rozpočtu ve stavu legislativní nouze není dostatek důvodů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však hájila tento postup především odkazem na sněmovní jednací řád.
Stanoví, že je možné ho využít, když státu hrozí hospodářské škody. Argumentovala i tím, se v Poslanecké sněmovně v legislativní nouzi schvalují zákony, které mají dopady na rozpočet, a proto musí žádat o schválení novely rozpočtu taky ve stavu legislativní nouze.
Opozičním stranám se navýšení schodku nelíbí. „Nenechme si nalhat, že je to covidový rozpočet, je to rozpočet předvolební a takto se na něj musíme dívat,“ prohlásil například poslanec ODS Jan Skopeček. Navýšení označil za obří.
„Mrzí nás dlouhodobě, že při úpravách rozpočtu nejsou navrženy úspory,“ řekl Jakob. Je přesvědčen, že je lze najít.
Vyšší schodek nechtějí podpořit ani Piráti. Jak řekl jejich poslanec Mikuláš Ferjenčík, nesouhlasí s daňovým balíčkem ani s tím, jak se vláda podle něj snaží ignorovat výpadek příjmů a snaží se zadlužovat budoucí generace.
Na výtky opozice, že vláda nesahá k úsporám, ministryně Schillerová odpověděla, že už dříve snížila počet státních zaměstnanců a snížila provozní výdaje, ale v součtu to ušetřilo jen jednotky miliard korun. Rozsáhlejší škrty by podle ní znamenaly například rušení dotací.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová podotkla, že když loni poslanci schvalovali navýšení schodku na konečných 500 miliard, vyčítala tomu rada předčasnost, nadměrnost a neopodstatněnost. Řekla, že na aktuální návrh se dívá podobně.
Za celý loňský rok ovlivněný dopady pandemie skončil státní rozpočet v rekordním schodku 367,4 miliardy korun. Rozpočet na loňský rok, který schválila Poslanecká sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun, poslanci ho na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie z původních 40 miliard korun.
