Státní rozpočet v lednu skončil v deficitu 31,5 miliardy korun

Hospodaření státního rozpočtu v lednu skončilo deficitem 31,5 miliardy korun, po očištění o příjmy z Evropské unie jde o deficit 32,9 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Jde o nejvyšší lednový schodek od vzniku Česka. Loni v lednu rozpočet skončil s deficitem osm miliard korun.

V porovnání se stejným obdobím v loňském roce došlo letos v lednu k více než dvacetimiliardovému propadu, což ministerstvo vysvětluje nízkými výběry daní, úpravou rozpočtového určení daní (čili peněz mířících do regionů) a také převodem dvanácti miliard na financování sociálních služeb.

Letošní příjmy státního rozpočtu podle resortu dál ovlivňuje stávající pandemická situace, respektive ekonomické restrikce a také růst nezaměstnanosti. Inkaso daně z příjmu fyzických osob od plátců kleslo o miliardu, daň z příjmů právnických osob se propadla o čtyři sta milionů, nižší příjmy jdou i z DPH – pokles o 2,8 miliardy resort vysvětluje nižšími sazbami daně na stravovací služby i protipandemickými opatřeními.

Saldo státního rozpočtu za leden (v miliardách Kč)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Stejný efekt zaznamenává i spotřební daň (minus 1,7 miliardy). „Z důvodu uzavření restauračních zařízení došlo k meziročnímu poklesu inkasa v případě piva (-20,4 %, -0,1 miliardy Kč), ale zejména v případě lihu (-31,6 %, -0,4 miliardy Kč), kde svou roli sehrálo i předzásobení před změnou sazby spotřební daně v roce 2020 a s tím související vyšší inkaso daně v lednu 2020,“ konstatuje státní kasa.

MF zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního ledna 231,5 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 144,1 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 24,3 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 63,1 miliard korun. Za leden MF celkovou pomoc vyčíslilo na 13,3 miliardy korun.

Příjmy státního rozpočtu v lednu (v miliardách Kč)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Nový schodek pro letošní rok se má určit na jaře

V případě výdajů rostly běžné výdaje, zatímco kapitálové meziročně klesly. Na běžných výdajích stát v lednu vydal 149,2 miliardy korun, meziročně o 19,8 miliardy více. Kapitálové výdaje meziročně klesly o 0,3 miliardy na 2,4 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vyplatil v lednu 58,6 miliardy korun, meziročně o tři miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 44,7 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu v lednu meziročně klesly o čtyři miliardy na 120,1 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 5,6 miliardy na 104,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu v lednu pak meziročně stouply o 19,5 miliardy na 151,6 miliardy korun.

Schválený schodek rozpočtu na letošní rok je 320 miliard korun a nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Změna daní by měla podle dřívějších odhadů MF snížit příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun.

Nová výše schodku s ohledem na dopady daňového balíčku by podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) měla být stanovena koncem února či počátkem března. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové stoupne schodek minimálně na 400 miliard korun, ministryně to přitom už dříve nevyloučila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 17 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...