Miloslava Vostrá strana 2 z 3

O daňovém balíčku by podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) měli znovu rozhodovat poslanci – prezidentův dopis je podle něj možné chápat jako veto. Stejný názor mají i Piráti. Miloš Zeman totiž na konci dopisu adresovaného předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) napsal, že zákon vrací k dalšímu opatření. Vládní ČSSD bude jednat o dalším postupu se stranami, které mají na daňový balíček stejný pohled.

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Odvrátila tak provizorium. Pro hlasovala i KSČM, která podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun ministerstvu obrany a jejich přesunem do vládní rozpočtové rezervy. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila, což vyvolalo kritiku ze strany opozice. Prezident republiky je připraven rozpočet podepsat.

Komunistická podpora pro rozpočet menšinové vlády ANO a ČSSD stále není jistá. KSČM totiž trvá na požadavku, aby deset miliard korun určených pro ministerstvo obrany bylo převedeno do vládní rozpočtové rezervy. V Interview ČT24 to potvrdila předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Připustila, že to souvisí i s odporem komunistů vůči členství v NATO. Nabídka prezidenta Miloše Zemana na zprostředkování jednání s vládou podle ní není potřeba.

Prezident Miloš Zeman slíbil předsedovi KSČM Vojtěchu Filipovi, že v případě potřeby svolá kvůli rozpočtu schůzku s ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) na Hrad. Komunisté podmiňují souhlas s rozpočtem omezením plánů armádních nákupů o deset miliard korun. Zatím se s vládou na jeho podpoře neshodli. Prezident jednal i s šéfem ČSSD a vicepremiérem Janem Hamáčkem. Tomu řekl, že dál trvá na tom, že vetuje daňový balíček, pokud sněmovna zůstane u původní verze.

Ministerstvo obrany chce ještě letos nebo začátkem příštího roku stihnout vyhlásit vítěze výběrového řízení na nová terénní auta pro armádu nebo podepsat smlouvy na nákupy samohybných děl a protiletadlových střel. Cena těchto tří armádních zakázek přitom přesahuje 17 miliard korun. Pokud by se ale vojenský rozpočet na příští rok snížil o deset miliard, jak dříve navrhovala KSČM, může to ohrozit nutné přezbrojení armády.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) potvrdila, že se má zrušit superhrubá mzda a návrh bude na zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem zhruba nad 139 tisíc korun měsíčně. Už dříve se na tom domluvily vládní ČSSD a ANO. Nyní je efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Změnu by chtěla vláda prosadit v parlamentu tak, aby platila od příštího roku. Sněmovna má v úterý v druhém kole projednat vládní daňový balík.

Poslanci budou příští týden rozhodovat o finanční pomoci lidem, na které dopadla koronavirová krize. Museli třeba zavřít své provozovny, nebo jsou doma s dětmi, které nemohou chodit do školy. Sněmovna by měla řešit minimálně čtyři takové zákony, a to v rámci legislativní nouze.

Seškrtat růst výdajů na obranu o 10 miliard a nechat je jako rezervu pro boj s pandemií – to je požadavek, kterým komunisté podmiňují podporu státního rozpočtu na příští rok. ČT to řekla šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) je ochotná o tomto požadavku jednat. Menšinová vláda ANO a ČSSD, kterou komunisté jako jediní ve sněmovně podporují, bude schvalovat rozpočet příští pondělí.

Ve druhém kole senátních voleb v obvodu Kladno vyzve advokátka Adéla Šípová jako nestraník za Piráty Petra Bendla, poslance za ODS. Primátor Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno) i současný senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) v prvním kole senátních voleb propadli.

Podnikatelé i samostatně činné osoby působící v kultuře dostanou podle Lubomíra Zaorálka (ČSSD) další peníze od státu. Ministr kultury je přitom přesvědčen, že omezení avizovaná ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO) skutečně bude možné po dvou týdnech zrušit. Opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) o tom ale pochybuje. Vláda podle něj svým postupem ztratila důvěru veřejnosti. Zaorálek, Kalousek a také předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) diskutovali o nouzovém stavu v Událostech, komentářích.

Nový a zpřesněný schodek státního rozpočtu na příští rok, který předloží ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jednání vlády, činí 320 miliard korun. Šéfka státní kasy to potvrdila České televizi.

Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil České televizi vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Důvodem jsou jak propad daňových příjmů – způsobený mimo jiné zrušením superhrubé mzdy – tak i rostoucí výdaje na důchody nebo na platy učitelů. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) vysoký deficit pro příští rok připouští, přesnější číslo ale zatím neřekla.

Komunisté pohrozili vypovězením tolerance Babišovy vlády. A to v případě, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prosadí od ledna zrušení takzvané zaručené mzdy. Podle ní zbytečně zatěžuje podnikatele. Zaručená mzda je zákonný minimální plat, který si musí podle své profese či vzdělání vydělat každý zaměstnanec.

Elektronická evidence tržeb (EET) se od ledna příštího roku vrátí, je přesvědčena ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). A bude se týkat nejen podnikatelů, kteří ji už několik let používají a mohli ji za letošního nouzového stavu přerušit, ale nově třeba i řemeslníků, lékařů a advokátů. S dalším odkladem již vláda nepočítá, byť se to bude opozice snažit ještě změnit.

V případě výrazného snížení daní by se pro příští rok mohly zmrazit platy státních zaměstnanců. Ministryně financí Alena Schillerová v rozhovoru pro Českou televizi řekla, že počítá i s možností, že by jejich platy nerostly vůbec, a to vzhledem k plánu zrušit od ledna příštího roku superhrubou mzdu a zároveň snížit daň z příjmů. Na kolik by měla klesnout, ale není stále jasné, vláda v programovém prohlášení počítá s 19 procenty, premiér ale mluví o patnáctiprocentní sazbě.

Po letech slibů se přiblížila největší daňová změna od roku 2008. Vláda se shodla na plánu zrušení takzvané superhrubé mzdy. Podrobněji ho má probrat koaliční rada během léta, samotný návrh by pak kabinet mohl předložit v září. Premiér počítá s účinností od ledna. Krok, který má vláda v programovém prohlášení, obsahuje i snížení daně z příjmů pro zaměstnance.

Bývalý prezident Václav Klaus kritizuje navržený deficit státního rozpočtu na letošní rok 500 miliard korun. Rozhazování peněz nevyřeší ekonomické dopady epidemie koronaviru, řekl v neděli v pořadu Partie na televizi Prima. Pro oživení ekonomiky by vláda podle něj měla spíš odstranit regulace, doporučil také škrty ve státních výdajích. Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) bude vláda koronavirem dotlačena k přehodnocení priorit. Její strana se tak chce vrátit například k jednání o progresi daně z příjmů právnických osob, uvedla v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) v České televizi.

Sněmovna schválí ve vládní rozpočtové novele z poslaneckých úprav zřejmě jen návrhy KSČM na přesuny 2,3 miliardy korun. V souladu se stanovisky ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) to v pátek plénu doporučil rozpočtový výbor. K ostatním pozměňovacím návrhům opozice, ale i koaliční sociální demokracie se výbor postavil záporně.

Český svaz bojovníků za svobodu by měl připomínat hrdiny českého odboje druhé světové války. V posledních letech ale pod vedením bývalého agenta Veřejné bezpečnosti Jaroslava Vodičky proslul spíš skandály. Nyní se proti vedení postavili sami členové spolku. Vytvořili platformu a ptají se, co se děje s šestimilionovou dotací, kterou každoročně získávají ze státního rozpočtu. Na připomínání českého odboje podle nich jde jen zlomek z dotace. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Jana Neumannová a Karel Vrána.

Stát chce zatraktivnit soukromé spoření na důchod. V něm si peníze ukládá asi čtyři a půl milionu lidí. Koaliční poslanci i část opozice navrhují, aby si z daní mohli odečíst dvojnásobnou částku, než je stávajících maximálně 24 tisíc ročně. Zároveň chtějí zákonodárci zrušit daňovou podporu pro ty, kdo si založí investiční životní pojištění.

Předseda KSČM Vojtěch Filip navrhne vedení strany, aby komunisté ve sněmovně podpořili vládou navržený schodek státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun na letošní rok. S místopředsedou komunistů Stanislavem Grospičem připravili doporučující usnesení, které předloží v sobotu Výkonnému výboru KSČM. Lidovci se rozhodnou o podpoře podle toho, zda projdou jejich pozměňovací návrhy na podporu rodičů nebo na výstavbu bytů.

Vláda shání podporu pro „nový rozpočet,“ který by měl mít rekordní půlbilionový schodek. Celkem 100 miliard korun chce pak kabinet poslat na vyšší investice nebo obcím. Peníze hodlá nasměrovat i na podporu kultury, sociálních služeb nebo na boj s kůrovcem. Ani po středě však nemá vláda pro svůj návrh vyjednanou politickou podporu. Má na to čas do 23. června, kdy by o něm měla jednat sněmovna na své mimořádné schůzi.

Současné zvýšené výdaje státu, krajů i měst spojené s pandemií koronaviru se už zároveň projevují v nutnosti najít úspory do dalších let. Právě nyní začíná politická debata o budoucích platech státních zaměstnanců. Vedle toho pak krajští i obecní politici zvažují, na jakých akcích šetřit.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) počítá i pro příští rok se schodkem státního rozpočtu ve výši zhruba 300 miliard korun, uvedla to pro ČT. Vláda chce zároveň změnit harmonogram příprav státního rozpočtu na rok 2021, sněmovně by jeho návrh předkládala do konce října, tedy o měsíc později než dosud.