Část poslanců navrhuje zvýšit daňovou podporu důchodového spoření

3 minuty
Události: Stát chce zatraktivnit soukromé spoření na důchod
Zdroj: ČT24

Stát chce zatraktivnit soukromé spoření na důchod. V něm si peníze ukládá asi čtyři a půl milionu lidí. Koaliční poslanci i část opozice navrhují, aby si z daní mohli odečíst dvojnásobnou částku, než je stávajících maximálně 24 tisíc ročně. Zároveň chtějí zákonodárci zrušit daňovou podporu pro ty, kdo si založí investiční životní pojištění.

Například Kateřina Procházková, která by měla jít do důchodu zhruba za sedm let, si každý měsíc ukládá na penzijní spoření tři tisíce korun. To je maximální částka, kterou dnes stát přímo i daňově podporuje.

V případě zvýšení daňové podpory by si přitom paní Procházková ráda platila na důchod víc. Nyní se jí spořit vyšší částku nevyplatí. „Já bych v důchodu chtěla ještě trochu žít, a ne živořit. Samozřejmě se dá spořit i jiným způsobem, ale pro mě je státní zastřešení jistota,“ uvedla. 

  • Z téměř čtyř a půl milionu lidí, kteří využívají penzijní spoření, si maximální státem podporovanou třítisícovou měsíční částku spoří přes 150 tisíc lidí.

Politici napříč stranami teď chtějí daňovou podporu důchodového spoření zvýšit; v současnosti stát měsíčně přidává na první vloženou tisícovku státní podporu 230 korun. Druhou a třetí tisícovku si můžou lidé odečíst z daní. Nově by si podle poslaneckého návrhu směli odečíst i čtvrtý a pátý tisíc. Maximální podporovaná částka by tak vzrostla ze tří na pět tisíc měsíčně.

„Ty peníze by měly skutečně směřovat k lidem, kteří jsou zodpovědní a myslí na stará kolena a tvoří si rezervy,“ zdůraznil spolupředkladatel návrhu poslanec Patrik Nacher (za ANO). „Máme za to, že je to samozřejmě i podpora důchodového systému penzijního připojištění,“ řekl další z předkladatelů Jan Chvojka, předseda poslaneckého klubu sociálních demokratů.

Návrh na zvýšení daňové podpory penzijního spoření podepsali ve sněmovně zástupci tří klubů – hnutí ANO, Pirátů a ČSSD. Tyto tři strany mají v dolní parlamentní komoře pohodlnou většinu.

Zákonodárci chtějí také zastavit podporu investičních životních pojistek

Spolu se zvýhodněním penzijního spoření chtějí poslanci zároveň škrtnout podporu investičních životních pojistek.

„Hlavním cílem je zrušit daňovou úlevu na investiční životní pojištění. V návrhu se navrhuje převést tyto prostředky na možnost penzijního doplňkového spoření,“ uvedl člen rozpočtového výboru sněmovny Tomáš Martínek (Piráti).

„Pro mě víc převažuje argument, že je to jakési rušení výjimky, takže spíš bych řekla, že to je pro mě pozitivně neutrální stanovisko,“ vyjádřila se k návrhu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Výhrady opozice

Část opozice má naopak k poslaneckému návrhu, který chce více podpořit penzijní spoření, výhrady. „Jestli to jsou opravdu jenom výdělky pro penzijní společnosti, nebo jestli opravdu to připojištění slouží k účelu, který má mít,“ řekla například šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

„Větší podpora penzijního připojištění není náhradou za celkovou důchodovou reformu, kterou potřebujeme,“ tvrdí zase místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Poslanci začnou návrh projednávat v létě. Schvalovat by ho měli na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 59 mminutami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 3 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026
Načítání...