Udržitelnost důchodového systému je možné zajistit dvěma variantami: Buď platit velmi nízké důchody velkému počtu lidí, nebo platit vyšší důchody menšímu počtu lidí. V pořadu Interview ČT24 to uvedl ekonom Jan Švejnar, ředitel centra IDEA Národohospodářského ústavu AV ČR a CGEG Kolumbijská univerzita New York.
Mnoho lidí bude dlouho v penzi, ale s velmi nízkými důchody, odhaduje další vývoj ekonom Švejnar
Ekonom Jan Švejnar v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Švejnar řekl, že všichni politici se shodují na nutnosti něco s důchodovým systémem udělat, k žádné akci ale dosud nedošlo. Problém spatřuje v tom, že se Česko dostatečně nestará o opravdu staré důchodce, kteří už na sebe nemohou vydělávat – a že do penze naopak odchází mnoho lidí, kteří by ještě pracovat mohli.
Například ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v pondělním pořadu Interview ČT24 uvedla, že na zavedení změn má země necelých deset let. Ministerstvo práce a sociálních věcí zase vypracovalo zprávu o udržitelnosti důchodového systému, podle které by bez reformy po roce 2030 nastal v systému propad do minusu.
Ekonom by upřednostňoval druhou zmíněnou variantu, čili platit vyšší důchody menšímu počtu lidí, zejména těm ve vyšším věku. A těm, kteří jsou stále práceschopní, umožnit, aby měli vyšší důchody, když odejdou do penze později.
Švejnar se proto vyslovuje i pro zrušení současného „zastropovaného“ věku odchodu do důchodu (nyní na 65 letech); nahradil by ho pohyblivým „stropem“, který by se vyvíjel podle demografické křivky. Vládu Bohuslava Sobotky, která o současném maximálním věku odchodu do penze rozhodla, za její krok kritizoval.
Švejnar má obavy z velké zátěže mladých
Jako přehnané pak Švejnar odmítl varování ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) před situací, kdy by lidé odcházeli „z práce do rakve“. Dodal, že nyní je průměrný věk dožití mnohem delší než věk odchodu do důchodu.
Ekonom také upozornil, že nyní se vkrádá jako možné řešení spíše první varianta. Tedy platit velmi nízké důchody velkému počtu lidí. K tomu může docházet tak, že důchody budou růst pomalu, pokud vůbec, a lidé budou v penzi dlouho.
Tato situace by však podle něho měla ještě jeden „nešťastný efekt“. Ten by spočíval v tom, že mladí lidé budou zatíženi daněmi a odvody velmi silně, aby bylo na důchody seniorů. To by však vedlo k odchodu mladých do světa, aby se vyhnuli placení, tak jako v případě Rumunů či Ukrajinců. A důchodový systém se pak stává ještě méně udržitelným.
Připustil však, že reforma důchodového systému je politicky velmi ožehavé téma, do které se žádné vládě nechce.
Stín recese
V pořadu se hovořilo například také o známkách možné hospodářské recese ve světě, například v Německu. „Vždycky podceňujeme to, že z venku přijde velká negativní vlna,“ řekl Švejnar.
Upozornil, že před jedenácti lety před příchodem finanční krize varoval, a připomněl i tvrzení někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (tehdy KDU-ČSL, dnes TOP 09), že jsme dobře připraveni. „Samozřejmě, byli jsme tím postiženi,“ dodal ekonom.
„Je dobré být připraven, ale jsme tak otevřená ekonomika, že jakýkoliv vnější šok, který přijde, bude mít pro nás velice silné následky,“ zdůraznil Švejnar. Jako příznivý moment, za který pochválil současnou vládu, zmínil to, že máme velmi nízkou míru zadluženosti.
Podařilo se snížit dluh státu ze čtyřiceti na třicet procent hrubého domácího produktu, což považuje za výborné. V krizových momentech si pak můžeme výrazně půjčit. Navíc za současné situace velmi nízkých úrokových sazeb.