Na zavedení kroků důchodové reformy nemáme ani deset let, říká Schillerová

27 minut
Interview ČT24: Na konkrétní kroky důchodové reformy už nemáme ani 10 let
Zdroj: ČT24

Ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovalo zprávu o udržitelnosti důchodového systému, podle které by bez reformy po roce 2030 nastal v systému propad do minusu. Kdyby se nepřipravily žádné kroky, deficit rozpočtu by v roce 2060 mohl dosáhnout pět procent HDP. Na zavedení změn má Česko necelých deset let, řekla v Interview ČT24 ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

„Když to shrnu, tak zpráva říká, že do roku 2030 nemáme žádný problém. Naopak říká, že náš důchodový systém, to znamená stav toho, kolik vybíráme na sociálním a kolik vyplácíme na důchodovém, je přebytkový. A do roku 2030 tak, jak se zatím vyvíjí, počítáme, že přebytkový bude,“ předznamenala Schillerová.

Další možný vývoj už podle ní ve zprávě ale tak optimistický není. „Po roce 2030, a to zpráva říká také, nastane problém – a systémy se, pokud se nic nestane, mohou stát deficitními. Kdyby se žádné kroky nepřipravily, rozpočet v roce 2060 by podle současných cen byl 290 miliard, nějakých pět procent HDP,“ vysvětlila ministryně financí.

Výzva pro Maláčovou

Jako jednu z cest, jak se možnému vývoji vyhnout, viděla šéfka státní kasy odstropování věku odchodu lidí do starobního důchodu. Nicméně ji už sama považuje za uzavřenou poté, co vláda v pondělí konstatovala, že stávající strop pětašedesáti let platí a měnit se nebude.

„Ale trvám na tom, že pokud se jedny dveře zavřely, musíme si říct, které zůstanou otevřené. To je gesce paní ministryně sociálních věcí a já čekám na její návrhy, které podrobím analýze,“ prohlásila šéfka státní kasy. Do poloviny prosince má ministryně práce Michaela Maláčová předložit soubor parametrických změn, které se budou týkat důchodové reformy.

Aby deficit v roce 2060 nebyl pět procent HDP, je potřeba začít plánovat konkrétní kroky, podle Schillerové už na ně nemá Česká republika ani deset let. „Za těch deset let bychom měli mít už úpravu parametrických změn důchodové reformy účinnou,“ předeslala. To znamená, že by měla projít celým legislativním procesem.

Sjednocení věkové hranice

Důchodový věk v Česku každý rok roste o několik měsíců. Muži nyní chodí do penze asi v 63 a půl roku a ženy dřív podle počtu dětí. Ve 30. letech by se měla věková hranice pro obě pohlaví sjednotit a dostat na 65 let, kde ji stanovila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců. Kabinet má ale v rocích, které končí čtyřkou a devítkou, situaci přehodnocovat a případně upravovat tak, aby člověk v penzi strávil čtvrtinu života.

Vláda se na pondělním zasedání zabývala zprávou o stavu a o vývoji penzijního systému, podle níž se systém beze změn propadne v budoucnu do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice. Po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale řekli, že věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...