Občané v reformu penzí nevěří, říká šéfka důchodové komise. Systém nechce reformovat, ale „adaptovat“

Nahrávám video

Začít tam, kde panuje shoda, a pak řešit složitější věci, kde shoda není. Tak by měla postupovat nově vzniklá Komise pro spravedlivé důchody, řekla v Otázkách Václava Moravce její předsedkyně Danuše Nerudová. Na startu by se chtěla zabývat nerovností v penzích mužů a žen či tím, jak zajistit dřívější důchody náročným profesím. Člen předminulé důchodové komise, ekonom Miroslav Zámečník, se však domnívá, že bude shoda jen na líbivých věcech, což ještě prohloubí dlouhodobou nevyrovnanost českého penzijního systému.

Občané dnes už státu nevěří, že (důchodová) reforma bude, uvedla v diskusi Nerudová. Vyplývá to podle ní i z činnosti minulých důchodových komisí. Zasedala tam celá řada expertů, měli velmi propracované modely, ale problém byl v koncovce: „Problém byl v najití konsensu.“

Nerudová několikrát zdůraznila, že se nedá dělat reforma, když není konsensus napříč politickým spektrem. Reforma byla podle ní úspěšná jen v těch zemích, kde mají občané vysokou důvěru ve stát. 

Výsledek činnosti její komise by neměla být reforma, ale změna systému, jeho adaptace, řekla Nerudová.   

Hospodaření na důchodovém účtu
Zdroj: ČT24

Podle Zámečníka by se mělo začít na shodě, že nechceme prohlubovat dlouhodobý deficit. Tedy jak mu bránit na straně příjmů (například jestli zdanit kapitál nebo práci) a na straně výdajů (například změnou věku odchodu do důchodu). 

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je nejdůležitější, aby lidé, kteří dnes nastupují do svého prvního zaměstnání, věděli, co je v budoucnu čeká. Podle ní je na realizaci důchodové reformy ještě čas deset až patnáct let, ale lidé nevědí, co mohou očekávat za padesát let. 

Důchody
Zdroj: ČT24

Přes četné otázky moderátora se Nerudová nechtěla přímo vyjádřit k záměru ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) zvýšit  starobní důchody od příštího roku v průměru o 900 korun. Současnému modelu by přitom odpovídalo 700 korun. To je minimální částka, o kterou musí vláda v příštím roce průměrné penze zvýšit. Prosazuje ji i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Zámečník uvedl, že považuje ministryni Maláčovou za někoho, kdo je velmi dobře vzdělán, ale přesto se mu líbí dávat návrhy, které oslabují finanční integritu systému. Maláčová přitom podle něj nemá žádnou výmluvu, že by nerozuměla problému. 

Nová komise by podle něho měla jednat podle hesla: Když nemůže pomoci, tak aspoň neškodit, tedy neprohlubovat deficity, a nepodbízet se. A zároveň trpělivě zdůrazňovat, jaké budou následky  současných kroků. 

Důchody
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
31. 5. 2026
Načítání...